Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici nemohou najít rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici v letech 2017 a 2018. Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018, v rámci tajného pilotního programu ale fungovalo separování už dříve.

Postup vedl k rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané Americkým svazem pro občanské svobody (ACLU) rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Později však vyšlo najevo, že odebírání dětí na hranicích začalo již o rok dříve v rámci tajného pilotního programu a původní rozhodnutí soudu se na děti, které byly separovány od rodičů v roce 2017, nevztahovalo. Jejich spojení s rodiči bylo nařízeno teprve loni. Z 1030 dětí se to podařilo jen u 485, dalších 545 nezletilých ale rodiče stále postrádá. ACLU popisuje jejich rodiče jako „nedosažitelné“.

Asi dvě třetiny rodičů oddělených od dětí byly deportovány do vlasti. O jejich vypátrání v zemích původu se snaží právě organizace ACLU s týmem právníků. Lee Gelernt, hlavní právník zabývající se případem, říká, že vhodný čas na dohledání dětí a jejich rodičů se již bohužel promeškal. Snahám navíc nyní stojí v cestě koronavirová pandemie.

Skvrna Trumpovy administrativy, míní právník

Osamocené děti byly z ústavní péče často poslány k rodinným příslušníkům či přátelům, upřesňuje The New York Times. Pro asi 362 z nich ale nemůže být nikdo takový nalezen, protože kontaktní údaje poskytnuté pečujícími osobami už nejsou aktuální.

Podle Gelernta je oddělování dětí od rodičů jednou z největších skvrn Trumpovy administrativy. Právník také odsoudil, že úřady držely informace o těchto dětech v tajnosti. „Skutečnost, že před námi a před soudem, před veřejností tajily jejich jména, je šokující. Mohli jsme po nich pátrat už dávno,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 15 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 27 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...