Běloruská média si stěžují na omezování ústavních svobod, chtějí konec útlaku

Běloruské sdružení novinářů a nestátní média ve společném prohlášení vyzvaly úřady, aby ukončily nátlak na server Tut.by a další nezávislá média, která informují o protestech proti režimu Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách z 9. srpna považovaných opozicí nebo EU za zfalšované. Postup úřadů proti nezávislým médiím je podle prohlášení porušením svobody slova a tisku a omezuje přístup občanů k informacím, navzdory právům a svobodám zaručeným běloruskou ústavou.

Běloruské ministerstvo informací v úterý oznámilo, že se rozhodlo od 1. října na tři měsíce pozastavit status internetového sdělovacího prostředku jednomu z nejsledovanějších běloruských webů, portálu Tut.by. To znamená, že bude moci dále publikovat, jeho reportéři, fotografové a další spolupracovníci ale ztratí přístup na některé akce. Například při pokrývání demonstrací jim budou hrozit finanční postihy nebo i vězení. Tento web přitom obsáhle informuje o protestech v zemi po celou dobu jejich konání.

„Nemění to naše zásady,“ ujistil server a upozornil, že ministerstvo přijalo rozhodnutí, přestože ještě nerozhodl soud, u kterého si na něj Tut.by stěžovalo.

„Nátlak na Tut.by a omezení přístupu k nezávislým portálům, které se také děje z rozhodnutí ministerstva informací, představují nejhrubší porušení svobody slova, kterou zaručuje běloruská ústava,“ stojí v prohlášení zveřejném na webu listu Naša Niva. „Překážky v práci nejpopulárnějších médií v Bělorusku nejen porušují svobodu tisku, ale i omezují práva každého občana na informace o situaci v zemi a ukazují na pohrdání občany,“ píše se v dokumentu.

Ministerstvo informací by podle prohlášení mělo zrušit rozhodnutí a přestat bránit nezávislým médiím v práci a šíření informací. Novináře a média by měly okamžitě přestat pronásledovat také další státní úřady a bezpodmínečně též ukončit protiústavní omezení svobody slova v zemi.

Osm týdnů protestů

Demonstrace proti setrvání Lukašenka v úřadu prezidenta trvají v zemi již osmý týden. Mnoho Bělorusů je přesvědčených, že srpnové volby vyhrál podvodně, a opozice, stejně jako EU, jeho vítězství neuznává. Protesty, jejichž účastníci žádají Lukašenkův odchod a nové volby, pokračují přes mnohdy brutální policejní zákroky a zatýkání.

Lukašenko se snaží největší protesty proti sobě od svého nástupu k moci před 26 lety potlačit nejrůznějšími způsoby: od krutého zacházení s demonstranty, jejich zatýkání a věznění za účast v protestech, přes věznění a vyhánění ze země opozičních vůdců až po snahu znemožnit objektivní informování o masové nespokojenosti s autoritářským vůdcem, nazývaným „poslední diktátor v Evropě“.

Řada reportérů domácích, ale i zahraničních médií byla přes jasné novinářské označení přinejmenším na několik hodin zadržena. Kromě reportérů západních médií se to opakovaně stalo i zpravodajovi ruské státní agentury TASS i některým dalším ruským novinářům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Libanonské úřady naopak uvedly, že izraelský útok z pondělního večera si vyžádal šest mrtvých.
03:05Aktualizovánopřed 54 mminutami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni zemřeli dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Okolnosti úmrtí zatím nejsou jasné.
před 1 hhodinou

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

České úřady představily informace pro návštěvníky fotbalového mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí představilo ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Turnaj se koná od 11. června do 19. července. Ministerstvo zahraničí posílilo velvyslanectví ve Washingtonu i generální konzulát v Los Angeles.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, tvrdí FT

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, napsal v úterý list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.
před 4 hhodinami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 6 hhodinami

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 14 hhodinami
Načítání...