
Události: Chaos v Libyi
Maltští celníci odhalili bedny naplněné miliardami libyjských dinárů vytisknutých v Rusku loni v listopadu. Dočkali se pochvaly z Washingtonu, a to jen pár dní po zveřejnění záběrů ruských stíhaček manévrujících u amerického pozorovacího letadla nad Středomořím.
Tento incident se odehrál ve stejný den, kdy Pentagon publikoval snímky ruských letounů na základnách ve východní Libyi, které ovládá generál Haftar. „Pokud si Rusko v Libyi zajistí stálou pozici, nebo ještě hůře, rozmístí tam rakety dlouhého doletu, bude to zlom pro Evropu, NATO a mnoho západních států,“ prohlásil americký generál Gregory Hadfield.
USA tvrdí, že letadla mají krýt ruské žoldáky bojující v Libyi na straně Haftara proti vládě Faíze Sarrádže uznávané OSN. Do země dorazila poté, co Sarrádž získal vojenskou podporu z Turecka, díky níž dokázal odrazit Haftarův útok na Tripolis. „Po ztrátách, které Haftar utrpěl, míří na jeho základny zbraně ze Spojených arabských emirátů a Sýrie,“ pohrozil mluvčí armády vlády v Tripolisu Mohamed Kanunu.
Válka živená ze zahraničí
Do libyjského ohniště leje benzin mnoho aktérů. Vládu v Tripolisu vojensky podporuje hlavně Turecko, ale také třeba Itálie. Ankara si od toho slibuje možnost těžit ropu ve Středomoří díky dohodě o námořní hranici s Libyí, kterou však nikdo jiný v regionu neuznává. Itálie zase ochranu svých investic v libyjském ropném průmyslu.
Generála Haftara zase podporují především Spojené arabské emiráty a Egypt, jejichž vládám nevyhovuje Sarrádžova interpretace islámu. Na jeho straně bojují vedle ruských žoldáků súdánské milice a k oběma táborům se přidali ozbrojenci ze Sýrie. Skrytě Haftara podporuje také Francie, která by podle webu Politico ráda získala větší podíl na těžbě libyjské ropy.
Zbrojní embargo je zatím bezzubé. Světové mocnosti i evropské státy mají v Libyi protichůdné zájmy. Protikladný je i přístup Washingtonu. Oficiálně stojí za vládou v Tripolisu, Donald Trump ale před rokem otevřeně podpořil generála Haftara, který poté zahájil útok na metropoli.