Washington – Sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) Rosetta, která od srpna zkoumá kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko, zjistila, že objekt jejího zájmu nepříjemně zavání. Výsledky měření podle serveru Space.com ukázaly, že zápach komety by se dal přirovnat ke koktejlu zkažených vajec, koňské močůvky a formaldehydu.
Rosetta dorazila ke kometě 67P po desetileté pouti 6. srpna a od té doby studuje především její unikající plyny a také analyzuje její vnitřní složení. Další etapa zkoumání začne 12. listopadu, kdy má ze sondy na vesmírné těleso zamířit a přistát na něm speciální modul Philae.
ESA dnes oznámila, že místo přistání na kometě dostalo své jméno – Agilkia. Jméno místa, které bylo doposud označováno písmenem J, se stejně jako Rosetta a Philae vztahuje k Egyptu. Jde o ostrov na Nilu, na který byl z nedalekého ostrova Philae přestěhován komplex starověkých egyptských staveb, včetně chrámu zasvěceného bohyni Esetě. Přesun byl nutný kvůli zaplavení Philae Nilem po vybudování Asuánské přehrady.
Zápach komety po zkažených vejcích má podle vědců na svědomí sirovodík, zatímco odér koňské močůvky pochází ze čpavku. K těmto výrazným „nevůním“ se přidává závan hořkých mandlí kyanovodíku, octový pach oxidu siřičitého a nasládlý pach sirouhlíku.
„Kdybyste si mohli k této kometě přičichnout, pravděpodobně byste si přáli, abyste to bývali neudělali,“ napsala Evropská vesmírná agentura na svém blogu věnovaném Rosettě.
Nicméně hustota těchto nelibě páchnoucích zdrojů je prý malá. Mlhavý obal komety tvoří převážně voda a oxid uhličitý smíchaný s oxidem uhelnatým. Každopádně její bohatá chemická směs je podle vědců překvapivá, protože v době provedených měření bylo těleso ještě 400 milionů kilometrů daleko od Slunce.
Experti ESA očekávají, že chemické složení se změní, až se 67P k naší hvězdě více přiblíží. Studium těchto změn by mělo pomoci odhalit chemické složení komety.
Protože komety jsou pozůstatkem formování naší sluneční soustavy před 4,6 miliardy let, zjištění, z čeho je kometa Churyumov-Gerasimenko složena, by mohlo astronomům pomoci při poznávání podmínek, které v oněch dávných dobách v této části vesmíru panovaly. Tyto poznatky by rovněž mohly přispět k vyřešení záhady, jak se na Zemi dostala voda – zda na ní byla hned od počátku formování planety, nebo zda ji dopravily komety, které se se Zemí srazily.
