Stockholm - Švédsko ode dneška uznává Palestinu jako stát. Ministryně zahraničí Margot Wallströmová to napsala v listu Dagens Nyheter s tím, že vláda premiéra Stefana Löfvena oficiálně posvětí tento krok na dnešním zasedání. Löfvenův kabinet o záměru uznat Palestinu informoval již začátkem října. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás rozhodnutí Švédska uvítal a vyzval další země, aby švédský příklad následovaly. O počinu Stockholmu byl informován rovněž Izrael. Česká republika podle mluvčího ministerstva zahraničí Davida Frouse Palestinu jako stát neuznává.
Švédsko je první evropskou zemí, která uznává Palestinu jako stát
„Dnes vláda rozhoduje o uznání Palestiny jako státu. Jde o významný krok, který potvrzuje právo Palestinců na sebeurčení. Je to příspěvek k lepší budoucnosti regionu, poznamenaného ničením, frustrací a zablokovanými mírovými rozhovory. Někomu se bude zdát, že je toto rozhodnutí předčasné. Já se obávám, že přichází příliš pozdě,“ napsala Wallströmová v listu. Svůj osobní postoj prezentovala už před několika týdny na Twitteru.
Recognising Palestine: Important step towards a two-state solution. Both sides must be respected.
Švédská ministryně zahraničí také sdělila, že její země chce svým rozhodnutím podpořit umírněné Palestince a posílit tak jejich postavení v mírových rozhovorech s Izraelem. Chce tím také dodat naději mladým lidem jak v Palestině, tak Izraeli.
Wallströmová připomněla, že Evropská unie v roce 2009 ohlásila připravenost uznat Palestinu jako stát, jakmile to bude vhodné. „Jsme teď připraveni ujmout se vedoucí role a myslíme, že to ukáže cestu ostatním,“ prohlásila švédská ministryně. Vláda se podle ní domnívá, že mezinárodní kritéria pro uznání státu Palestina jsou již splněna, a to i když palestinské úřady nemají plně pod kontrolou dané území a země nemá pevně stanovené hranice.
Švédsko podle listu Dagens Nyheter v minulosti uznalo dva státy - Chorvatsko v roce 1992 a Kosovo v roce 2008 - přestože neměly faktickou kontrolu nad částmi území.
„Pan Abbás žádá všechny státy, které ještě váhají, aby po vzoru Švédska uznaly naše právo na nezávislý stát v hranicích před rokem 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem,“ citoval dnes Abbáse jeho mluvčí Nabíl abú Rudajná.
Izraelské osady na palestinském území
- Palestinci chtějí mít stát na západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, tedy na území, jež Izrael obsadil za válečného konfliktu v roce 1967. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda o hranici ani o Jeruzalému. Izrael navíc na západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma. Mírové rozhovory jsou znovu přerušeny a palestinské vedení hrozí, že bude usilovat o členství v mezinárodních institucích.
Izrael upozornil švédskou administrativu, že její krok posílí extremisty
Židovský stát se k plánovanému aktu švédské vlády vyjádřil prostřednictvím ministra zahraničních věcí Avigdora Libermana. Ten se nechal slyšet, že rozhodnutí přinese mnohem více škody než užitku a povede k posílení extremistů a nereálných požadavků nárokovaných palestinskou stranou. „Švédové by si měli uvědomit, že vztahy na Blízkém východě jsou mnohem komplikovanější než si doma sestavit nábytek z Ikey,“ podotkl Liberman, jehož slova citoval deník The Jerusalem Post.
Napětí v Jeruzalémě v těcho dnech stoupá. Izrael dočasně zavřel komplex mešity al-Aksá na Chrámové hoře. Rozhodl se tak poté, co palestinský útočník nedaleko postřelil známého aktivistu Jehudu Glicka.
GALERIE
Dědictví války mezi Izraelem a Hamasem zdroj: ČTK/AP
Skandinávští sousedé o podobném kroku zatím neuvažují
Zda dnešní švédské stanovisko přinese vlnu podobných rozhodnutí v rámci EU, se v tuto chvíli nezdá příliš pravděpodobné. Dánsko se k uznání Palestiny zatím nechystá. „Sice také podporujeme řešení ve formě dvou států, ale zvolili jsme jiný směr a budeme se ho držet,“ uvedla dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová. Norsko se zachová podobně. Potvrdila to šéfka vlády Erna Solberrgová, podle jejíhož vyjádření je nejprve zapotřebí, aby bylo dosaženo mírové dohody mezi Izraelem a Palestinou.
V otázce palestinské státnosti nepanuje mezi členy Evropské unie jednota. Zřetelně se to ukázalo v listopadu 2012 při hlasování v OSN o statusu Palestiny coby nečlenského pozorovatelského státu. Pro návrh se tehdy vedle Švédska vyslovily též Rakousko, Belgie, Dánsko, Kypr, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Portugalsko a Španělsko. Ostatní země se hlasování zdržely - s jedinou výjimkou, jíž byla Česká republika, která byla proti návrhu.