Uzavření Chrámové hory: Palestinský vůdce mluví o vyhlášení války

Jeruzalém – Napětí v Jeruzalémě stoupá. Izrael dočasně zavřel komplex mešity Al-Aksá na Chrámové hoře. Rozhodl se tak poté, co palestinský útočník nedaleko postřelil známého ultrapravicového židovského aktivistu Jehudu Glicka. Policie pachatele při přestřelce zabila. V ulicích pak vypukly střety. Palestinský vůdce Mahmúd Abbás přirovnal uzavření posvátného místa za „vyhlášení války“.

Muslimští věřící se ráno modlili na prostranství před mešitou. K uzavření Chrámové hory nedošlo už téměř 50 let. Abbás hovořil o „vyhlášení války“ Palestincům a muslimům a vyzval světové společenství k rychlému zásahu. „Mešita je místo k modlitbě a je nepřijatelné, aby Al-Aksá platila za to, co se děje v Jeruzalémě. Všichni muslimové mají právo do ní vstoupit,“ řekl člen vedení Al-Aksá palestinské agentuře Maan. Mešita pravděpodobně zůstane zavřená i během pátečních modliteb, kdy se sem schází nejvíce věřících.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu varoval před vlnou násilí podněcovanou radikálními islamisty a palestinským prezidentem, který podle něj prohlásil, že je „nutné omezit židům vstup na Chrámovou horu“. „Ještě jsem neslyšel žádné odsouzení těchto provokací ze strany mezinárodního společenství. Svět musí přestat s pokrytectvím a zasáhnout proti provokatérům, kteří chtějí změnit stávající stav,“ upozornil Netanjahu.

  • Mešita Al-Aksá je po Mekce a Medíně třetím neposvátnějším místem islámu. Izrael ji naposledy uzavřel v roce 1967. 

Podle svědků se ve středu večer útočník Mutaz Hidžází snažil Glicka zastřelit před jeruzalémským střediskem Menachema Begina z jedoucího motocyklu ve chvíli, kdy si nakládal věci do svého auta. Glick je nyní ve vážném stavu v nemocnici. 

Jehuda Glick
Zdroj: ČT24/ISIFA

Glick je jedním z předních aktivistů, kteří podnikají návštěvy Chrámové hory ve východním Jeruzalémě a prosazují právo židů modlit se na tomto sporném místě. Jde o oblast uctívanou jak židy, tak muslimy. Stojí zde dvě významné muslimské mešity, z níž jedna je Al-Aksá, a stával tu i židovský chrám. „Chrámovou horu spravuje muslimská organizace Waqf. V poslední době ale narůstá tlak, aby se tu také židé mohli modlit,“ podotkl zpravodaj ČT Jakub Szántó. O bezpečnost na místě se stará izraelská policie.

Pachatel byl už dříve za mřížemi

Policie dnes od rána čekala u Hidžázího domu. Když ho obklíčila speciální jednotka, začal na její členy střílet. Policie ho tak nakonec zastřelila. Palestinec byl údajně členem radikální organizace Islámský džihád. V Izraeli si do roku 2012 odpykával jedenáctiletý trest za útoky na Židy. Pracovat měl v kavárně střediska, u nějž se incident stal. Izraelci nyní prověřují, jak mohlo jeho zaměstnavateli uniknout, že jde o trestanou osobu. 

V Jeruzalémě panuje v posledních měsících velké napětí. Střety palestinských demonstrantů s izraelskou policií jsou téměř na denním pořádku. Minulý týden došlo v centru města k incidentu, při kterém arabský řidič najel do lidí stojících na tramvajové zastávce a dvě osoby usmrtil. „Šlo o tříměsíční holčičku a dvaadvacetiletou ženu,“ konstatoval Szántó. Izraelská policie v této souvislosti hovořila o teroristickém útoku, řidičova rodina označila incident za dopravní nehodu.

Izraelský premiér už povolal do města policejní posily. „Za poslední čtyři měsíce jsme zatkli přes tisíc lidí izraelských Arabů za účast na nepokojích,“ prohlásil mluvčí izraelské policie Micky Rosenfeld. „V pozadí je cítit síla, která vše organizuje. Působí tu místní buňky Fatahu a Hamasu, které spolu soupeří o to, kdo protesty povede,“ poznamenal komentátor a autor knihy „Vražda Jásira Arafata“ Matthew Kalman.

Bezpečnost ve městě se prudce zhoršila po letních vraždách tří židovských a jednoho arabského mladíka, které vedly k další válce v Gaze.

Jakub Szántó, blízkovýchodní zpravodaj ČT

„Situace je možná nejvyhrocenější za posledních několik let. Atentát na pravicového rabína Glicka byl už druhým útokem za necelý týden. Navzdory posílení policejních hlídek ve východním, převážně arabském Jeruzalémě je vidět, že pravidelné střety mezi Palestinskými mladíky a izraelskou policií začínají přerůstat ve vražedné teroristické útoky.“

Švédsko ode dneška uznává Palestinu jako stát. Palestinci chtějí mít zemi na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Hlavním městem má být východní Jeruzalém. Z dosavadních kol mírových rozhovorů ale zatím nevzešla dohoda nejen o hranici, ale ani o Jeruzalému. Izrael navíc na Západním břehu rozšiřuje židovské osady a prosazuje nedělitelnost Jeruzaléma.

Zatýkání v Izraeli
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Mahmoud Illean

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 4 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 44 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...