Facebook ruší účty vlivným extremistům v USA. Trump mluví o cenzuře

Nahrávám video

Sociální síť Facebook zrušila účty skupině předních amerických extremistů. Vedení firmy čelí už delší dobu kritice, že se prostřednictvím této sítě šíří obrovské množství konspiračních teorií, lží a propagandy. Po rázném kroku však Facebook pro změnu čelí obvinění z cenzury.

Facebook zakročil třeba proti Alexi Jonesovi, jehož americká média označují za prototyp konspiračních teoretiků. Jones nechvalně proslul třeba svou teorií o masakru na základní škole Sandy Hook ve státě Connecticut, kde dvacetiletý Adam Lanza před sedmi lety zastřelil 26 lidí, z toho 20 dětí ve věku šesti až sedmi let.

Podle Jonese si krveprolití za pomoci masových médií vymysleli rodiče. Stejnou teorii Jones uplatňoval i po střelbě na střední škole v Parklandu na Floridě z loňského roku. Opět se mělo jednat o dětské herce s cílem posílit regulaci střelných zbraní.

Jonesův účet nyní z Facebooku zmizel. Přišel i o své účty na serveru YouTube a také Spotify a Apple odstranily část obsahu. Podobně zrušil Faceboook účty dalším veřejně známým postavám – převážně spojovaným s krajní pravicí. O svoji stránku ale přišel třeba i lídr černošského muslimského hnutí Islámský národ Louis Farrakhan.

„Tvrdě pracujeme na tom, abychom úplně odstranili skupiny, které nedodržují naši politiku nebo dělají věci, které jsou nebezpečné,“ zdůraznil zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg.

Ozývají se ale skeptické hlasy. „Facebook tak vypadá dobře, plní titulky. Není ale jasné, zda jde o významnou změnu v jeho politice,“ podotkla redaktorka AP Barbara Ortutayová.

Krok amerického gigantu naopak kritizovalo několik politiků včetně prezidenta USA Donalda Trumpa. „Nadále sleduji cenzuru AMERICKÝCH OBČANŮ na platformách sociálních médií,“ napsal šéf Bílého domu na Twitteru. 

„Rozhodly algoritmy Facebooku“

Facebook dlouhodobě čelí kritice, že umožňuje šíření dezinformací. Podle Alexe Abdoa z Kolumbijské univerzity za to nese v podstatě plnou odpovědnost, protože jde o soukromou společnost, která se prioritně řídí svými obchodními zájmy. „Alex Jones není v naší společnosti vlivný, protože by byl přesvědčivý. Je vlivný, protože algoritmy Facebooku rozhodly, že budou jeho názory šířit ve velkém,“ upozornil Abdo.

„Ta svoboda slova je vždy ve střetu s jinými právy a svobodami. Ve společnosti, která se permanentně vyvíjí, bude k těm střetům docházet neustále a Facebook bude vlastně jen průběžně hasit problémy, které nastávají,“ uvedl ve vysílání ČT24 odborník na sociální sítě Josef Šlerka.

Nejedná se ale jen o šíření extremistických názorů. Před týdnem upozornila britská BBC na videa a fotografie z občanské války v Libyi. Jedná se o záběry z pouličních poprav, mrzačení těl, přičemž některé z nich byly na Facebooku přes dva roky a na YouTube měly tisíce zhlédnutí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 16 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 43 mminutami

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 1 hhodinou

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 2 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 11 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.