USA pošlou do Evropy víc vojáků, oznámil ve Varšavě Obama

Washington/Varšava - Spojené státy přehodnotí své vojenské aktivity v Evropě a zvýší vojenskou přítomnost na kontinentu. Novou strategii oznámil v době pokračování ukrajinské krize přímo americký prezident Barack Obama po jednání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským. Obama žádá po Kongresu, aby kvůli tomu schválil podporu v hodnotě jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard korun). Zároveň varoval Rusko, aby se zdrželo dalších provokací. Jinak přijdou nové sankce.

Americký prezident chce využít své čtyřdenní cesty po Evropě k tomu, aby ujistil své spojence v NATO, že Američané jsou odhodláni zajistit jejich obranu. „Přijel jsem, abych potvrdil závazek Spojených států v rámci bezpečnosti Polska. Jako spojenci v NATO jsme povinni v rámci článku 5 kolektivní obranou. Jako prezident chci zajistit, že USA dodrží svůj slib,“ konstatoval Obama.

USA už v březnu na žádost Varšavy vyslaly do Polska dvanáct letounů F-16 a 300 vojáků. Do té doby se američtí vojáci v Polsku podíleli jen na vojenském výcviku. „Posílíme zde svou přítomnost, stejně jako na Baltu,“ prohlásil dnes Obama, který zároveň oznámil novou iniciativu, jež má posílit bezpečnost evropských spojenců USA.

„S podporou Kongresu sem pošleme víc vybavení, posílíme společná cvičení s našimi partnery. Zvýšíme také počet amerických vojáků v několika zemích napříč střední a východní Evropou. Zároveň posílíme naše partnerství se zeměmi, jako je Ukrajina, Gruzie či Moldavsko,“ uvedl americký prezident s tím, že by na tyto účely měla jít až miliarda dolarů.

Podle amerických představitelů, které citovaly světové agentury, by Obama chtěl, aby se americké námořnictvo do budoucna více zapojilo do nasazení vojáků NATO v Černém a Baltském moři.

V nových plánech se konkrétně hovoří o tom, že USA pošlou do Evropy více vojáků vždy na přechodnou dobu. Jak uvedla agentura Reuters, Washington tak neposílí svou trvalou přítomnost na kontinentu, o což ho žádali spojenci. „Přehodnocujeme naši vojenskou přítomnost v Evropě ve světle nových bezpečnostních výzev na evropském kontinentu,“ uvedl ve svém prohlášení ještě před Obamovým vystoupením Bílý dům. „Tyto snahy nepůjdou na úkor jiných obranných priorit jako je náš závazek týkající se znovunastolení rovnováhy v asijsko-tichomořské oblasti,“ dodal.

NATO Obamova slova potěšila

„Reakce byla všeobecně pozitivní,“ řekl českým novinářům v bruselské centrále NATO český velvyslanec při Alianci Jiří Šedivý. Podle něj však nejde primárně o americkou reakci na vzrůstající ruskou hrozbu. „Nevnímejme to jako přímou obavu z možného přímého útoku ze strany Ruska,“ řekl Šedivý. USA se snaží spíše ujistit svoje evropské spojence, že při nich stojí, uvedl. Podle jeho slov se rozmístění rotujících amerických jednotek v Evropě nebude týkat České republiky.

Podle politologa Petra Robejška se Obama chová jako správný host a říká to, co si hostitel přeje slyšet. Přitom si ale ponechává otevřená zadní vrátka. „Obamovo Yes, we can je asi myšleno upřímně, ale není radno se na to spoléhat,“ podotkl politolog s tím, že podstatná je trvalost, která není zaručena.

Obama varuje Moskvu

„S Komorowským jsme hovořili především o Ukrajině. To asi proto, že Poláci vědí více než kdo jiný, jak drahá svoboda skutečně je. Polsko ukázalo v posledních měsících pevnou vůli. Společně jsme odsouhlasili, že pokud bude Rusko dál provokovat, bude nutné reagovat dalšími sankcemi. Rusko musí jednat s vládou v Kyjevě, aby předešlo dalším střetům na Ukrajině. Musí jednat se separatisty a přesvědčit je, aby přestali útočit na ukrajinské jednotky. Chceme zprostředkovat jednání mezi Kyjevem a separatisty.“

Podle prezidenta Komorowského je návrh na posílení vojenské přítomnosti ve východní Evropě „dobrou odpovědí“ na dění na Ukrajině. „Pro nás je nejdůležitější, že vyšlo jasně najevo, že neexistují žádní druhořadí členové NATO. Neexistují země, kterým by jiné státy zvnějšku, zejména Rusko, mohly říkat, zda na jejich území mohou či nemohou být rozmístěni američtí vojáci,“ prohlásil Komorowski. Oznámil rovněž, že požádá vládu a parlament, aby navýšily rozpočet na obranné výdaje, který by měl nově být dvě procenta HDP ze současných 1,95 procent. „Uvítáme větší přítomnost amerických vojáků v našem regionu tak, aby byla bezpečnost rovnoměrně rozložená na všechny členy NATO,“ reagoval polský ministr zahraničí Radek Sikorski.

Po odděleném jednání se Obama a Komorowski sešli rovněž s lídry devíti dalších evropských členů NATO včetně českého prezidenta Miloše Zemana k diskusi o bezpečnosti ve střední a východní Evropě. Podle mluvčího českého prezidenta Jiřího Ovčáčka se Obama na uzavřeném setkání při shrnující debatě zmínil o několika idejích diskutujících. Byla prý mezi nimi i Zemanova myšlenka o nutnosti dialogu mezi západem a východem Ukrajiny.

Setkání Baracka Obamy s lídry východoevropských a středoevropských zemí
Zdroj: ČTK/AP/Charles Dharapak

Rasmussen: Rusko se snaží překreslit hranic silou

NATO odhadovalo, že Rusko shromáždilo v oblastech sousedících s Ukrajinou na 40 tisíc vojáků. Podle generálního tajemníka se od hranic stahují asi dvě třetiny z nich. Moskva tam ale stále nechala značné síly schopné zásahu. Rasmussen dnes prohlásil, že NATO se „musí vyrovnat s ruskými pokusy překreslit hranice silou“.

Generální tajemník aliance opět zopakoval, že nedávnou ruskou anexi Krymu považuje za nelegální. Ruské operace na Ukrajině podle něj změnily bezpečnostní prostředí v Evropě. „Stále se musíme vypořádávat s terorismem, pirátstvím a kybernetickou kriminalitou. Ale nyní musíme brát také v potaz výzvy nastolené ruskými pokusy překreslit hranice silou,“ řekl Rasmussen v Bruselu před setkáním s ministry obrany zemí NATO, jehož součástí bude i dialog s Ukrajinou. NATO jí vyjádří podporu.

Obama by si měl potřást rukou s Porošenkem

Kromě Polska navštíví Obama i Brusel, kde se uskuteční schůzka nejvyspělejších zemí světa, ze které bylo vyloučeno Rusko, a následně Francii, kde se zúčastní oslav 70. výročí vylodění západních spojenců v Normandii.
  
Právě do Normandie je pozván i ruský prezident Vladimir Putin a jeho nový ukrajinský protějšek Petro Porošenko, který se zúčastní i středečních oslav v Polsku. V tento den se údajně potká poprvé i s Obamou. Případnou schůzku Obamy se šéfem Kremlu zatím Bílý dům nepotvrdil.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Skoro třetina lidí, kteří vtrhli do Ceuty, se vrátila do Maroka

Španělské úřady odhadují, že do Ceuty za poslední den přišlo z Maroka na 60 tisíc migrantů, asi 25 tisíc se jich ale vrátilo zpět. Nejméně 34 lidí utonulo. Chaotické snahy o překonání hranice pokračují i v pátek, ačkoliv Maroko posílilo ostrahu části hranice a do oblasti zamířili španělští vojáci. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
09:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
11:43Aktualizovánopřed 55 mminutami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
14:23Aktualizovánopřed 57 mminutami

„Situace se výrazně zhoršila.“ Slovjansk čelí novým ruským dronům i sílícímu ostřelování

Ruská armáda začala k útokům v okolí Slovjansku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny používat nové typy dronů, řekl stanici Suspilne Donbas voják 30. samostatné mechanizované brigády Volodymyr. Podle šéfa městské vojenské správy Vadyma Ljacha město denně čelí také útokům naváděných leteckých pum a raketového dělostřelectva. Sílící ostřelování mění každodenní život obyvatel, komplikuje dopravu i fungování zdravotnických služeb a zvyšuje tlak na evakuaci, zatímco ruské jednotky se pokoušejí postupovat směrem k tomuto městu.
před 1 hhodinou

„Je to špatný plán pro fotbal.“ Blízký poradce šéfa FIFA rezignoval

Jeden z nejbližších poradců předsedy mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianniho Infantina po zveřejnění plánů na prodej práv na světové šampionáty rezignoval. Carlos Cordeiro označil návrh za špatnou dohodu pro fotbal a pro jeho budoucnost.
před 3 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 3 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 5 hhodinami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. Oznámil to prezident USA Donald Trump. Hamás dosažení dohody potvrdil, Jeruzalém se zatím nevyjádřil. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, sdělil Trump.
01:27Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.