Kyjev – Ukrajinská vláda padla. Prezident Viktor Janukovyč přijal demisi premiéra Mykoly Azarova, a tím i jeho kabinetu. Zároveň nařídil ministrům, aby setrvali ve svých úřadech do vytvoření nové vlády. Vládu v demisi do vzniku nového kabinetu povede dosavadní vicepremiér Serhij Arbuzov. Ukrajinský parlament navíc na mimořádném zasedání výraznou většinou zrušil devět nedávno přijatých zákonů, které opozice, aktivisté i Evropská unie považovali za nedemokratické. Azarovova demise je jednou z klíčových podmínek opozice. Tou hlavní je však odstoupení prezidenta Janukovyče. Opozice nyní chce prostřednictvím zvláštní parlamentní komise vypracovat ústavní dodatky posilující pravomoci parlamentu na úkor prezidenta.
Kličko: Odchod premiéra „není vítězstvím, ale jen krokem k vítězství“
Azarov svou demisi oznámil na úvod dnešního mimořádného zasedání parlamentu, jehož jediným tématem bylo „urovnání politické krize a zajištění stability státu“. Prezident Janukovyč již dříve nabídl premiérský post jednomu z opozičních lídrů Arseniji Jaceňukovi. Jaceňuk jej však odmítl s tím, že jediným řešením jsou nové prezidentské a parlamentní volby. Zatímco Jaceňuk Azarovovu rezignaci nekomentoval, druhý opoziční předák Kličko prohlásil, že odchod premiéra „není vítězstvím, ale jen krokem k vítězství“. Podle Klička demise Azarova politickou krizi na Ukrajině neřeší a musí odejít také prezident Janukovyč. Demonstranti podle Klička z náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva neodejdou, dokud se neobmění celé vedení země.
Demise premiéra Azarova a zrušení diskriminačních zákonů je prvním reálným výsledkem boje ukrajinského lidu proti diktatuře, uvedla bývalá předsedkyně ukrajinské vlády Julija Tymošenková v provolání ukrajinskému lidu, které dnes zveřejnila její strana Vlast. Není to ale ústupek dostatečný, je třeba kompletní obměna vrcholných postů, dodala expremiérka. „Pokud nyní neosvobodíte Ukrajinu od diktatury, bude to později už prakticky nemožné,“ varovala. Ústupky prezidenta nejsou podle ní projevem pokání režimu, ale výsledkem tlaku ze strany lidí v ulicích a na náměstích.
„Azarovova vláda měla odstoupit už před více než dvěma měsíci,“ zdůraznil Kličko. Zároveň vyloučil, že by on sám nebo kdokoli z vedení jeho strany UDAR převzal ministerskou funkci v budoucí vládě, pokud Janukovyč nepodá demisi. Vicepremiér Arbuzov je věrným spojencem prezidenta Janukovyče a jeho spolupráce s opozicí by podle médií fungovala jen obtížně.
Azarov na rozdíl od Janukovyče, který v posledních dnech předložil představitelům opozice několik smírčích nabídek, zastával vůči protivládním demonstrantům rázný postoj. Před týdnem ve švýcarském Davosu, kde se účastnil Světového ekonomického fóra, novinářům řekl, že požadavek opozičních vůdců na vypsání předčasných prezidentských voleb je nereálný a akce protestujících označil za pokus o státní převrat. Již předtím označil demonstranty v kyjevských ulicích za teroristy.
Mykola Azarov byl premiérem od března 2010, kdy ho do úřadu po vyhraných prezidentských volbách jmenoval Janukovyč. Těžce zadluženou Ukrajinu vedl v době hospodářských potíží, domácí měnu hřivnu připoutal k dolaru a odmítal tlak Mezinárodního měnového fondu na zvýšení domácích cen plynu. Loni v listopadu podpořil Janukovyčovo rozhodnutí zastavit integrační proces s Evropskou unií a obhajoval nezbytnost těsných hospodářských vazeb s Ruskem.
Dnešní mimořádné zasedání parlamentu začalo minutou ticha za oběti protivládních demonstrací, které na Ukrajině trvají již déle než dva měsíce. Předseda Nejvyšší rady Volodymyr Rybak na úvod prohlásil, že Ukrajinu postihly tragické události, které si vyžádaly mrtvé a zraněné. Podle oficiálních zdrojů přišli o život tři lidé, opozice však hovoří nejméně o šesti mrtvých.
Zpravodajka ČT Adriana Dergam ze Lvova:
„Azarovův odchod místním nestačí. Podle opozice Janukovyč Azarova obětoval, čímž se snaží uniknout zodpovědnosti. Janukovyčova nabídka křesel pro opozici je pak vnímána jako způsob, jak se udržet ve vládě… Ve Lvově je většina Ukrajinců ukrajinsky mluvících, strana regionů tu má velmi malou moc. Protesty jsou tu mírné, policie pouze přihlíží nebo dokonce chrání objekty, které mají aktivisté pod kontrolou. Nejsou tu vládou placení provokatéři, kteří jsou aktivní na východě země.“
Kontroverzní zákony byly zrušeny
Ukrajinský parlament dnes na svém mimořádném zasedání výraznou většinou zrušil devět zákonů, které byly opozicí považovány za nedemokratické. Platily necelý týden. Ihned poté propukl dav protivládních demonstrantů na kyjevském náměstí Nezávislosti v jásot. Zákony, které i pod tresty vězení zakazovaly účast na protestech u státních nebo místních úřadů nebo na nepovolených demonstracích, považovala ukrajinská opozice za jednu z klíčových překážek pro řešení politického rozkolu.
Poslanci zmíněný balík zákonů schválili 16. ledna, dnes však 361 poslanců souhlasilo s jeho zrušením. Podle agentury Interfax se na dnešní zasedání parlamentu dostavilo 412 ze 450 zákonodárců. Jeden z opozičních představitelů Oleh Ťahnybok vyzval prezidenta Janukovyče, aby rozhodnutí jednokomorové Nejvyšší rady ještě dnes podepsal. Zrušení sporné právní úpravy se očekávalo, neboť se na tom opozice dohodla s prezidentem.
Hlasování o amnestii pro zadržené demonstranty odložil parlament na středu. Podle předsedy parlamentu Volodymyra Rabaka byla dnešní jednání mezi politickými tábory v Nejvyšší radě „velmi komplikovaná“. Kličko parlament vyzval, aby ve středu amnestii schválil.
Na zasedání přijeli i europoslanci a bývalí ukrajinští prezidenti
Dnešního klíčového jednání se účastní někdejší ukrajinští prezidenti Leonid Kravčuk, Leonid Kučma a Viktor Juščenko, účast ohlásil také šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok a řada europoslanců. Z členů vlády je na místě mimo jiné ministryně spravedlnosti Olena Lukašová, která v pondělí pohrozila výjimečným stavem, pokud radikální demonstranti nevyklidí její obsazený úřad. Ti jí nakonec vyhověli a z budovy se stáhli.
Do Kyjeva dnes večer přijede také ministryně zahraničí EU Catherine Ashtonová; měla přiletět až ve čtvrtek, ovšem včera změnila názor kvůli obavám ze zhoršení situace ohledně lidských práv. Unie chce hrát mezi ukrajinskou vládou a opozicí roli zprostředkovatele, v zemi už jedná eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle.
Vitalij Kličko, ukrajinský opoziční předák:
„Prezident žije v informačním vakuu, které vytvářejí lidé kolem něj. Říkají, že všechno je v naprostém pořádku a za to, co se dnes děje, může pár extremistů. Ve skutečnosti jsou všechny problémy výsledkem průměrné politiky vedení země. A je hloupé z toho vinit občany.“
Protesty se mezitím rozšířily i na další ukrajinská města, jak na západě, tak i na dosud prezidentovi loajálním východě země. Večer o situaci mluvil telefonicky s Janukovyčem americký viceprezident Joe Biden. Podpořil probíhající jednání a varoval před vyhlášením výjimečného stavu.
V centru Kyjeva vznikla nouzová klinika
V centru Kyjeva vznikla nouzová klinika. Deset dobrovolných lékařů zde ošetřuje zraněné demonstranty, kteří mají stále větší obavy obrátit se na oficiální zdravotnická zařízení. „Máme informace, že si policie odvezla z centrální úrazové nemocnice pacienty, kteří se tam se zraněními dostali během víkendu,“ řekl advokát Sergej Norparonyan. Razie v nemocničních pokojích jsou podle opozice běžnou praxí, po včerejší schůzce by ale měly skončit.
Visegrád bude o Ukrajině jednat ve středu
Země visegrádské čtyřky - tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko - uspořádají ve středu večer svůj mimořádný summit o situaci na Ukrajině. Zúčastní se ho premiéři těchto zemí, z České republiky je očekáván Bohuslav Sobotka. Ten už v pondělí uvedl, že otřesy na Ukrajině zasáhnou celou střední Evropu. Země visegrádské čtyřky by podle Sobotky měly mít k ukrajinské krizi společný a koordinovaný postoj a naléhat na znesvářené strany, aby ukončily násilí a zvolily demokratické řešení.
Summit se uskuteční v podobě pracovní večeře a bude navazovat na předem plánovaná setkání zákonodárců, některých ministrů a premiérů Maďarska a Polska.
