Západonilská horečka si vyžádala první oběť v Chorvatsku, 30 lidí je nakažených

Západonilská horečka si vyžádala první oběť v Chorvatsku, kde bylo během letošního léta diagnostikováno 26 lidí nakažených touto nebezpečnou chorobou. V Srbsku, s nímž Chorvatsko sdílí část hranic, tato nemoc letos připravila o život už 21 osob.

O prvním úmrtí v Chorvatsku informoval server Index.hr  s odvoláním na údaje chorvatského Ústavu pro veřejné zdraví (HZJZ). Podle tamních epidemiologů bylo několik případů nákazy západonilskou horečkou v Chorvatsku zaznamenáno i v minulých letech; přesné údaje ale neuvedli. Žádný z nich ale nebyl smrtelný.

Onemocnění způsobuje mikroroganismus označovaný jako západonilský virus, který přenášejí komáři. Inkubační doba se pohybuje od tří do 14 dnů. Virus může dětem, starším osobám a lidem s oslabeným imunitním systémem způsobit encefalitidu či meningitidu. Při závažném onemocnění hrozí u rizikových pacientů i smrt. U zdravých osob nemoc často vyvolá jen příznaky připomínající chřipku.

HZJZ upozorňuje, že infekci západonilským virem u člověka v asi 80 procentech případů neprovází příznaky. 

„V asi 20 procentech případů se nemoc projevuje příznaky podobnými chřipce, tedy zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, slabostí, bolestí svalů a kloubů. U přibližně jednoho procenta pacientů se může vyvinout závažné onemocnění a v jeho důsledku může dojít k postižení centrální nervové soustavy, symptomům meningitidy nebo encefalitidy,“ píše Index.hr. Vystaveni riziku jsou lidé s oslabeným imunitním systémem například po transplantaci orgánů a starší lidé, kteří již mají chronické onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, diabetes a podobně.

Prozatím neexistuje žádný lék nebo vakcína

Účinné vakcíny proti západonilskému viru dosud nebyly vyvinuty, ačkoli vědci dosáhli určitého pokroku. Například na konci března byla publikována studie, ve které výzkumníci vyvinuli terapii, která má povzbudit obranný systém k vývoji trvalé ochrany před viry.

Metoda se však v současné době testuje pouze na myších. Pokud vše půjde podle plánu, bude podle serveru Index.hr trvat ještě rok, než se vakcína dostane na trh. Prozatím existuje pouze účinná vakcína pro koně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...