Ruská policie zadržela Navalného. Prezidentský kandidát mířil na mítink

Ruská policie zadržela opozičního předáka Alexeje Navalného u jeho bydliště v Moskvě. Chystal se zrovna odcestovat na shromáždění svých přívrženců v Nižném Novgorodu v rámci své kampaně před jarními prezidentskými volbami. Místní úřady mítink označily za nezákonný. Podle policie byl Navalnyj zatčen za výzvy k účasti na nepovolených akcích. Před soudem má stanout v sobotu.

„Och, jak ten stařík Putin nechce, abych se dostal na mítink v Nižném Novgorodu. Vyšel jsem (z domu), abych odjel na nádraží, ale zadrželi mě. Bylo to jako ve filmu. Přijelo auto a z něj vystoupili policisté,“ uvedl Navalnyj na sociálních sítích s tím, že jej policisté nejspíše vezou na strážnici, aniž mu sdělili nějaké obvinění či vysvětlení.

„Jako obvykle. Zadrželi, přivezli, chrání a nikdo nic neví. Ptám se: Proč jste mne zadrželi? Odpovídají, že se to hned vysvětlí.“

Moskevská správa ministerstva vnitra uvedla, že policisté Navalného zadrželi za výzvy k nepovoleným veřejným akcím. Současně vyzvala občany nepodléhat provokacím a zdržet se účasti na nepovolených akcích.

„Kreml považuje má setkání s voliči za obrovskou hrozbu a dokonce za urážku - vždyť k nim na setkání nikdo zadarmo nechodí,“ poznamenal později Navalnyj, který obvinění odmítl. Postěžoval si také, že jej policisté nechali tři hodiny čekat pod Putinovým portrétem, než sepsali protokol o přestupku. Za ten by soud mohl opozičníka poslat až na třicet dnů za mříže.

Přívržence Navalného policie zadržela

Podle moskevského rozhlasu se večer v době plánované demonstrace v centru Nižního Novgorodu objevila skupina asi deseti osob, které policie okamžitě zadržela. Na náměstí pak ještě delší dobu hlídkovaly posílené policejní oddíly. Už před večerním zátahem policisté v Nižném Novgorodu zadrželi šéfa Navalného opozičního štábu Leonida Volkova „za pořádání masové nepovolené akce“.

Navalnyj, který si získal proslulost bojem proti korupci, se stal jedním z vůdců velkých protivládních demonstrací na přelomu let 2011 a 2012, se kterými skoncoval až návrat Vladimira Putina do Kremlu.

Navalnyj nyní pořádá volební kampaň před prezidentskými volbami, které se budou konat v březnu 2018, ačkoliv jej úřady s odvoláním na předchozí odsouzení nechtějí ke klání o Kreml připustit.

Letos 12. června, kdy se v zemi slavil státní svátek, Navalnyj zorganizoval protestní demonstraci proti korupci v centru Moskvy. Nemohl se jí ale zúčastnit, protože byl zatčen hned při odchodu ze svého bytu. Při mítinku policie zadržela stovky dalších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...