Při demonstracích byla v Rusku zatčena tisícovka lidí, Navalnyj dostal 30 dní vězení

Nahrávám video
Po protestech během Dne Ruska skončila v celách tisícovka lidí
Zdroj: ČT24

Ruská policie při protestech svolaných opozičním předákem Alexejem Navalným zatkla více než tisícovku demonstrantů, hlavně v Moskvě a Petrohradu. Samotného Navalného policisté zadrželi už při odchodu z jeho bytu a později mu soud za opakované organizování nepovolených mítinků vyměřil 30 dní vězení. S trestem opozičník nesouhlasí.

Policie zatčení Alexeje Navalného vysvětlila tím, že opakovaně porušil pravidla pro pořádání veřejných shromáždění. Poslední podobnou akci zorganizoval Navalnyj v březnu – i tehdy byl zatčen a dostal 15denní trest. Protože dnes přečin podle soudu zopakoval, verdikt je dvojnásobný.

Navalnyj během soudního líčení opakovaně protestoval proti svému zadržení, které označil za zvůli úřadů motivovanou politicky. Argumentoval rovněž tím, že má k dispozici nahrávku telefonního rozhovoru, při němž se policisté se soudem dohadují na postupu při zadržení. Jak nahrávku získal, disident neupřesnil.

Navalnyj, který svolal do ulic ruských měst nespokojené občany, na poslední chvíli oznámil, že odvolává povolenou demonstraci na okraji metropole na prospektu Sacharova, protože úřady tam prý znemožnily postavit zvukovou aparaturu, a „pokojný protest“ překládá na Tverskou ulici poblíž Kremlu. Tam ale probíhaly oficiální veselice k dnešnímu svátku, Dni Ruska.

„Jakékoliv pokusy uspořádat nepovolenou akci na Tverské ulici jsou otevřeným porušením zákona,“ varovala předem moskevská prokuratura s tím, že strážci zákona budou nuceni podniknout všechna nezbytná opatření k ukončení provokací a masových nepokojů.

Mezi zatčenými se ocitl také známý opoziční politik Ilja Jašin, který býval spolupracovníkem zavražděného opozičního předáka Borise Němcova. Na Tverské ulici v centru Moskvy pak zatkli i koordinátorku opozičního hnutí Otevřené Rusko Mariju Baronovovou.

Demonstrace bez plakátů a hesel. Stovky zadržených

Moskevská radnice demonstraci na Tverské nakonec povolila, ale s omezením. „Mítink může proběhnout ale pod podmínkou, že lidé nepřinesou transparenty a že nebudou vykřikovat hesla,“ uvedl zpravodaj ČT v Moskvě David Miřejovský.

Pokud policisté u někoho najdou transparent nebo nějaký politický plakát, dají mu na výběr: buď okamžitě z místa odejít, nebo plakát vyhodit. Naprostá většina lidí ten plakát vyhazuje a potom dál pokračuje po Tverské.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v Moskvě

Zástupci Navalného protikorupčního fondu informovali, že jejich sídlo bylo odříznuto od elektřiny a internetu. Navalného přívrženci měli v plánu uspořádat protikorupční demonstrace v 209 městech po celém Rusku. Většina z nich byla povolena, ale byla jim vyhrazena místa daleko od center měst.

Stovky zatčených v Moskvě i Petrohradu

Server OVD-Info píše o 700 zatčených v Moskvě, o více než 500 zadržených v Petrohradu informovalo ruské ministerstvo vnitra.

Ve Vladivostoku policejní těžkooděnci zatkli desítku demonstrantů, další prý zbili kozáci. V Kazani policisté zatkli tři demonstranty včetně organizátora povoleného mítinku, na který přišly asi čtyři stovky lidí. Důvodem k zatčení se podle serveru Newsru.com stala řečníkova kritika místního pojetí islámu, jakož i transparent „Ne genocidě domorodého obyvatelstva Ruska“.

V Novosibirsku strážci zákona zatkli jednoho z 1500 demonstrantů, protože řídil bezpilotní helikoptéru, v Abakanu byl jiný demonstrant zadržen kvůli tomu, že si navlékl masku.

Protestů v Jekatěrinburgu se účastnil i místní starosta Jevgenij Rojzman. „Přišel jsem na mítink, protože jsem proti korupci. Shromáždilo se zde několik tisíc lidí, všichni byli klidní, rozumní a střízliví. Přišlo i mnoho mladých lidí,“ řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy.

Navalnyj je vnímán jako nejvážnější domácí soupeř ruského prezidenta Vladimira Putina. Navalnyj se míní o křeslo v Kremlu nadále ucházet, přestože ruská justice ho z voleb fakticky vyřadila tím, že zamítla jeho odvolání proti podmínečnému odsouzení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...