Při demonstracích byla v Rusku zatčena tisícovka lidí, Navalnyj dostal 30 dní vězení

Nahrávám video
Po protestech během Dne Ruska skončila v celách tisícovka lidí
Zdroj: ČT24

Ruská policie při protestech svolaných opozičním předákem Alexejem Navalným zatkla více než tisícovku demonstrantů, hlavně v Moskvě a Petrohradu. Samotného Navalného policisté zadrželi už při odchodu z jeho bytu a později mu soud za opakované organizování nepovolených mítinků vyměřil 30 dní vězení. S trestem opozičník nesouhlasí.

Policie zatčení Alexeje Navalného vysvětlila tím, že opakovaně porušil pravidla pro pořádání veřejných shromáždění. Poslední podobnou akci zorganizoval Navalnyj v březnu – i tehdy byl zatčen a dostal 15denní trest. Protože dnes přečin podle soudu zopakoval, verdikt je dvojnásobný.

Navalnyj během soudního líčení opakovaně protestoval proti svému zadržení, které označil za zvůli úřadů motivovanou politicky. Argumentoval rovněž tím, že má k dispozici nahrávku telefonního rozhovoru, při němž se policisté se soudem dohadují na postupu při zadržení. Jak nahrávku získal, disident neupřesnil.

Navalnyj, který svolal do ulic ruských měst nespokojené občany, na poslední chvíli oznámil, že odvolává povolenou demonstraci na okraji metropole na prospektu Sacharova, protože úřady tam prý znemožnily postavit zvukovou aparaturu, a „pokojný protest“ překládá na Tverskou ulici poblíž Kremlu. Tam ale probíhaly oficiální veselice k dnešnímu svátku, Dni Ruska.

„Jakékoliv pokusy uspořádat nepovolenou akci na Tverské ulici jsou otevřeným porušením zákona,“ varovala předem moskevská prokuratura s tím, že strážci zákona budou nuceni podniknout všechna nezbytná opatření k ukončení provokací a masových nepokojů.

Mezi zatčenými se ocitl také známý opoziční politik Ilja Jašin, který býval spolupracovníkem zavražděného opozičního předáka Borise Němcova. Na Tverské ulici v centru Moskvy pak zatkli i koordinátorku opozičního hnutí Otevřené Rusko Mariju Baronovovou.

Demonstrace bez plakátů a hesel. Stovky zadržených

Moskevská radnice demonstraci na Tverské nakonec povolila, ale s omezením. „Mítink může proběhnout ale pod podmínkou, že lidé nepřinesou transparenty a že nebudou vykřikovat hesla,“ uvedl zpravodaj ČT v Moskvě David Miřejovský.

Pokud policisté u někoho najdou transparent nebo nějaký politický plakát, dají mu na výběr: buď okamžitě z místa odejít, nebo plakát vyhodit. Naprostá většina lidí ten plakát vyhazuje a potom dál pokračuje po Tverské.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v Moskvě

Zástupci Navalného protikorupčního fondu informovali, že jejich sídlo bylo odříznuto od elektřiny a internetu. Navalného přívrženci měli v plánu uspořádat protikorupční demonstrace v 209 městech po celém Rusku. Většina z nich byla povolena, ale byla jim vyhrazena místa daleko od center měst.

Stovky zatčených v Moskvě i Petrohradu

Server OVD-Info píše o 700 zatčených v Moskvě, o více než 500 zadržených v Petrohradu informovalo ruské ministerstvo vnitra.

Ve Vladivostoku policejní těžkooděnci zatkli desítku demonstrantů, další prý zbili kozáci. V Kazani policisté zatkli tři demonstranty včetně organizátora povoleného mítinku, na který přišly asi čtyři stovky lidí. Důvodem k zatčení se podle serveru Newsru.com stala řečníkova kritika místního pojetí islámu, jakož i transparent „Ne genocidě domorodého obyvatelstva Ruska“.

V Novosibirsku strážci zákona zatkli jednoho z 1500 demonstrantů, protože řídil bezpilotní helikoptéru, v Abakanu byl jiný demonstrant zadržen kvůli tomu, že si navlékl masku.

Protestů v Jekatěrinburgu se účastnil i místní starosta Jevgenij Rojzman. „Přišel jsem na mítink, protože jsem proti korupci. Shromáždilo se zde několik tisíc lidí, všichni byli klidní, rozumní a střízliví. Přišlo i mnoho mladých lidí,“ řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Echo Moskvy.

Navalnyj je vnímán jako nejvážnější domácí soupeř ruského prezidenta Vladimira Putina. Navalnyj se míní o křeslo v Kremlu nadále ucházet, přestože ruská justice ho z voleb fakticky vyřadila tím, že zamítla jeho odvolání proti podmínečnému odsouzení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 20 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...