Počet obětí útoků na křesťanské kostely v Egyptě vzrostl na 43, Sísí v zemi zavede výjimečný stav

3 minuty
Události: Islamisté útočili na egyptské křesťany
Zdroj: ČT24

Dva křesťanské kostely v Egyptě se během oslav Květné neděle staly terčem bombového útoku. Při výbuchu ve městě Tanta na severu země zemřelo nejméně 27 lidí a osm desítek bylo zraněno. Další exploze zasáhla kostel v Alexandrii. Celkem podle agentury AP zahynulo 43 lidí a dalších zhruba sto bylo zraněno. K útokům se přihlásilo radikální hnutí Islámský stát a varovalo před jejich pokračováním. Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí oznámil v reakci na útoky, že dojde k zavedení výjimečného stavu na tři měsíce. Koncem měsíce má do země přijet papež František.

O záměru zavést výjimečný stav informoval prezident ve svém televizním projevu. Podle Sísího ale musí nejdříve vláda podniknout příslušné právní a ústavní kroky. Prezident ohlásil také další bezpečnostní opatření, jejichž povahu ale neupřesnil. Krátce předtím nařídil okamžité nasazení armády; vojáci mají pomoci policii v ochraně klíčových infrastruktur po celé zemi.

Exploze otřásla kostelem ve městě Tanta asi 100 kilometrů severně od metropole Káhiry v době, kdy byl plný věřících. Televize CBC zveřejnila záběry z vnitřku kostela, na nichž se množství lidí kupí kolem očividně bezvládných, zakrvácených těl zakrytých papíry. 

Následky sebevražedného útoku v kostele v Alexandrii
Zdroj: Fawzy Abdel Hamied/Reuters

K výbuchu v kostele svatého Marka v Alexandrii došlo asi hodinu po explozi v Tantě. Podle státní televize se zde odpálil sebevražedný atentátník chvíli poté, co zde mši odsloužil patriarcha Tavardos II. Podle svého tajemníka ale odešel z kostela ještě před atentátem a je v pořádku.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že se muž opásaný výbušninami snažil proniknout do kostela ještě v době patriarchovy přítomnosti. Policisté mu v tom ale zabránili, a tak se nakonec odpálil před kostelem.

K útokům se přihlásili radikálové z hnutí Islámský stát. „Skupina patřící k Islámskému státu provedla dva útoky na kostely ve městěch Tanta a Alexandrie,“ oznámili teroristé prostřednictvím své propagandistické agentury Amak.

Sobotka: Česko je v myšlenkách s egyptským lidem

Za kruté a zavrženíhodné činy označil útoky premiér Bohuslav Sobotka. V kondolenci zaslané předsedovi egyptské vlády Šarífu Ismáílovi uvedl, že byl zprávou o útocích hluboce zasažen.

„Důrazně odsuzuji tyto kruté a zavrženíhodné násilné teroristické činy, jejichž cílem je šířit strach a přinášet zkázu věřícím pokojně oslavujícím náboženské svátky, a zároveň demonstrovat sílu hanebných teroristických organizací,“ napsal Sobotka a egyptského premiéra ujistil, že Česko je v myšlenkách s egyptským lidem. 

Incidenty odsoudil americký prezident Donald Trump. Na Twitteru uvedl, že je z útoku vůči spojenci USA smutný a že má velkou důvěru v to, že Sísí se „se situací vhodně vypořádá“.

Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil nutnost společného boje proti terorismu. „Teroristé se snaží nejen lidi zastrašit, ale i zasévat rozkol mezi vyznavače různých náboženství,“ napsal v listu adresovaném egyptskému prezidentovi.

Egyptská armáda před kostelem v Alexandrii
Zdroj: Fawzy Abdel Hamied/Reuters

Desetina Egypťanů se hlásí ke křesťanství

Koptští křesťané tvoří asi deset procent z 94 milionů obyvatel Egypta, a jsou tak největším křesťanským společenstvím na Blízkém východě. Jsou většinou potomky původních obyvatel země, kteří zde žili ještě před příchodem Arabů a tím i islámu v sedmém století.

Násilnosti vůči koptským křesťanům se začaly množit po roce 2013, kdy vojenský puč svrhnul prvního demokraticky zvoleného prezidenta Muhammada Mursího podporovaného Muslimským bratrstvem.

Současný vojenský režim prezidenta Sísího Bratrstvo v Egyptě zakázal a prohlásil jej za teroristickou organizaci. Naopak s křesťany má Sísí velice dobré vztahy, což je přívržencům Muslimského bratrstva trnem v oku.

„Historická zkušenost křesťanů v Egyptě a celkově na Blízkém východě říká, že pokud vládnou islamisté, je to problém. Takže podobně jako v Sýrii, tak i v Egyptě se křesťané přiklání k autoritářským vládám,“ vysvětluje editor Českého rozhlasu Plus Pavel Novotný. 

8 minut
Novotný: Jde o symbolický útok o Květné neděli a před příjezdem papeže
Zdroj: ČT24

Egyptští křesťané se opakovaně stávají terčem islámských extremistů. V prosinci bylo při těžkém pumovém útoku na křesťanskou katedrálu v Káhiře zabito 30 lidí. I k tomuto útoku se přihlásil Islámský stát.

Koncem měsíce má na návštěvu Egypta přijet papež František, který během kázání při oslavách Květné neděle útok na kopty ostře odsoudil a vyjádřil hlubokou soustrast „svému bratru, patriarchovi Tavardosovi II., koptské církvi a celému drahému egyptskému národu“. Řekl, že se modlí za mrtvé a zraněné při útoku a prosí Boha, aby „změnil srdce těch, kdo šíří teror, násilí a smrt“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 19 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 50 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...