Uzbecký prezident Islam Karimov utrpěl krvácení do mozku. Už od neděle leží v nemocnici a jeho stav je nyní stabilizovaný. Jaké jsou jeho vyhlídky, ale zatím není jasné. Osmasedmdesátiletý státník stojí v čele Uzbekistánu od rozpadu Sovětského svazu a známý je svým tvrdým bojem proti jakékoliv opozici.
Prezident Uzbekistánu leží v nemocnici kvůli krvácení do mozku
„Podle specialistů zabere úplná zdravotní prohlídka a další ošetřování nějaký čas,“ sdělil uzbecký kabinet ke zdravotnímu stavu Karimova.
Prezidentova mladší dcera Lola Karimovová Tilljajevová na instagramu upřesnila, že krvácení do mozku u jejího otce nastalo už v sobotu ráno: „Byl hospitalizován a je na jednotce intenzivní péče. Jeho stav je hodnocen jako stabilní. V této chvíli je příliš brzy na jakékoli prognózy.“
Najde Uzbekistán Karimovova následníka?
Autokratický Karimov stojí v čele Uzbekistánu už od roku 1989, kdy země ještě byla jednou ze sovětských republik. Moc si pak udržel i po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Kdo by mohl na jeho místo nastoupit, zatím není jasné. Neschopnost dohodnout se na tom, kdo by Uzbekistán dočasně vedl, by podle agentury Reuters mohly tuto muslimskou zemi s 32 miliony obyvatel destabilizovat.
Sám Karimov se stylizoval jako bašta stability a svou vládu upevňoval varováními před hrozbou militantních islamistů ve Střední Asii, v níž o vliv zápasí Čína, Rusko a Západ.
Podle ústavy by se v případě prezidentovy smrti, anebo neschopnosti vykonávat funkci musely do tří měsíců konat volby. Ve skutečnosti by v zemi, kde neexistuje silná opozice ani nezávislá média, mohly vládnoucí elity vybrat nástupce daleko rychleji.
„Karimov a jeho nejbližší okolí dokázali vybudovat mocenský systém, který bude fungovat bez ohledu na život či smrt prvního muže státu,“ říká politický analytik Alexandr Kňazev. „Je těžké teď říci, jaký scénář bude nejpravděpodobnější, ale jedna věc je jasná: o dcerách se vůbec nemluví. Půjde o pokus o kolektivní vládnutí,“ dodal.
obrázek
Prezident nemá syna, který by v patriarchální kultuře mohl být považován za dědice. Jako případní nástupci Karimova jsou nejčastěji zmiňováni premiér Šavkat Mirzijajev a jeho první náměstek Rustam Azimov. Za možného uchazeče bývá považován i šéf rady národní bezpečnosti, bývalý premiér Rustam Inojatov, v jehož neprospěch by ale mohla hrát okolnost, že mu je již 70 let.
Prezidentova starší dcera Gulnara před časem upadla v nemilost a už dlouho se neobjevila na veřejnosti. Některá média v roce 2014 tvrdila, že je v domácím vězení. Mladší dcera Lola je uzbeckou velvyslankyní při UNESCO a žije v Paříži.
Karimov kvůli obavám z šířícího se islámského extremismu a terorismu v dubnu požádal o podporu Rusko. Jeho vláda je často kritizovaná Západem za porušování lidských práv. Jednoduché vztahy ale Uzbekistán nemá ani s Moskvou, od níž si snaží udržet odstup a neváhá kritizovat i ruské základny v sousedním Tádžikistánu a Kyrgyzstánu, s nimiž má Taškent špatné vztahy.
Uzbeckého prezidenta v minulosti pozval do České republiky také český prezident Miloš Zeman, Karimov měl přijet v roce 2014, proti tomu se ale postavili zástupci nevládních organizací a cesta se nakonec neuskutečnila. Později Hrad deklaroval, že uzbecký prezident má stále o návštěvu ČR zájem, žádné konkrétní datum návštěvy ale nebylo stanoveno.