Zeman: Ochrana lidských práv by neměla ohrožovat investice

Litovel – Česká republika by podle prezidenta Miloše Zemana neměla ohrožovat export a investice tuzemských firem v zahraničí, například v Uzbekistánu či Íránu, přehnaným důrazem na ochranu lidských práv. Narážel přitom na kauzu kolem návštěvy kontroverzního uzbeckého prezidenta Karimova. Proti té totiž protestovala řada nevládních organizací. Karimov nakonec sám cestu do Česka odložil. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v reakci na Zemanova slova prohlásil, že Česko může současně podporovat export i dodržování lidských práv.

„Poněkud mě znepokojuje, že třeba investice typu Uzbekistán, ale i v dalších zemích, jsou ohroženy politikou, která si říká politika ochrany lidských práv a která ve skutečnosti vede k tomu, že když k nám tito lidé nepřijedou, konkrétně uzbecký prezident (Islam) Karimov, tak my nemáme možnost jim říct do očí svůj názor na lidská práva,“ uvedl Zeman při návštěvě společnosti Papcel Litovel, která je předním výrobcem papírenských strojů a drtivou většinu produkce vyváží do zahraničí. 

Podle Zemana se při Karimově návštěvě mohly uzavřít kontrakty za 15 miliard korun a podepsat sedm dohod. „Riskujeme, že přijdeme i o investice, které do těchto zemí už byly vloženy. Myslím, že Česká republika si nemá hrát na velmoc a má respektovat fakt, že je v ní 630 tisíc nezaměstnaných. Těmito neuváženými kroky bychom neměli přispívat k dalšímu zvýšení nezaměstnanosti,“ míní Zeman. 

Premiér Sobotka si ale myslí, že ochranu lidských práv lze s podporou exportu skloubit. „Naše volba přece není export, nebo lidská práva. Musíme se snažit o obojí,“  řekl.

Investice litovelské firmy v Uzbekistánu

Společnost Paper Mill Holding z Litovle, která je sesterskou firmou podniku Papcel, za poslední tři roky investovala do uzbecké papírny Angren Pack osm milionů dolarů (zhruba 160 milionů korun) a dalších pět milionů dolarů (100 milionů korun) plánuje vložit do jejího základního kapitálu letos. 

„Potřebujeme ale souhlas uzbecké vlády a státu, který má (v papírně) blokační minoritu. Před plánovanou návštěvou (Karimova v Praze) se nám uzbecká strana snažila maximálně vyhovět a věřím, že to, co se kolem této návštěvy dělo, nebude mít negativní dopady,“ podotkl spolumajitel Paper Mill Holding David Dostál, který zároveň vlastní firmu Papcel.

Schwarzenberg poslal Zemana do vězení 

Někdejší ministr zahraničí, nynější poslanec Karel Schwarzenberg Zemanovi po jeho slovech o lidských právech doporučil, aby strávil měsíc ve vězení v Íránu či Uzbekistánu, aby tušil, o čem mluví. „V okamžiku, kdy na tuto prioritu budeme rezignovat, nebudeme mít nic, nebudeme mít ani prestiž, ani proexportní aktivity, pouze servilitu pana prezidenta Zemana vůči diktátorům, které obdivuje. To není hodnota, kterou bychom mohli prodávat,“ dodal k tomu Schwarzenbergův spolustraník Miroslav Kalousek. 

„Ochrana lidských práv a obchod nemohou být viděny jako odporující si hodnoty. Lidská práva jsou univerzální. Není možné vnímat hodnotu lidského života a lidské důstojnosti zeměpisně odlišně,“ komentoval Zemanovy výroky ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). 

Kontroverzní uzbecký prezident měl do Prahy přijet na konci února, jenže proti jeho návštěvě protestovala řada nevládních organizací. Ty označily Karimova za diktátora, který utlačuje vlastní občany. Člověk v tísni proto vyzval prezidenta Zemana, aby pozvání uzbecké hlavy státu do Prahy zrušil. Prezident ale v otevřeném dopise uvedl, že Karimova pozval jeho předchůdce Václav Klaus. Zástupcům humanitární organizace popřál „více informovanosti a méně pokrytectví“. 

Ze setkání s Karimovem se nicméně omluvili premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministři i vedení hlavního města. Uzbekistán nakonec požádal Hrad o odložení návštěvy. 

Nahrávám video

Zeman: Ze solárního boomu mohli těžit i někteří zákonodárci 

Prezident Zeman se dnes při návštěvě Litovle na Olomoucku pustil také do politiků kvůli solární energetice. Podle něj totiž ze solárního boomu mohli mít kromě podnikatelů finanční prospěch také někteří zákonodárci, kteří při schvalování klíčového zákona o obnovitelných zdrojích hlasovali pro tučné dotace. „Teď se ptejme, proč to ti zákonodárci dělali. Tady bych citoval Jana Wericha. Buď to dělali z blbosti, nebo to dělali za cizí peníze. V některých případech platí oba důvody současně,“ řekl Zeman. Žádná konkrétní jména ale nezmínil. 

Velké rozšíření solárních elektráren v letech 2009 a 2010 vedlo k razantnímu zvýšení celkové částky, která míří na podporu obnovitelných zdrojů. Loni šlo o 44,4 miliardy korun, z toho 11,7 miliardy platila vláda ze státního rozpočtu a zbytek spotřebitelé v cenách elektřiny. Štědrou podporu solární energie Zeman už dříve nazval „solárním tunelem“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 6 hhodinami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 6 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 7 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky kvůli válce s Íránem

Ministerstvo financí v nové ekonomické prognóze zhoršilo výhled letošního hospodářského růstu Česka na 1,9 procenta. V předchozí predikci z dubna očekávalo pro letošek růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 procenta. Důvodem pro zhoršení jsou dopady pokračujícího konfliktu na Blízkém východě. Pro příští rok ministerstvo ponechalo očekávaný hospodářský růst 2,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů korun). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.