Zástupci zemí Visegrádské čtyřky (V4) odmítli návrh Evropské komise na přerozdělování migrantů. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je z něj nemile překvapen, Komise podle něj neměla předkládat něco, co Evropu rozděluje. Podle zástupců dalších zemí V4 jde o vydírání.
Podle Zaorálka ministři vnitra na posledním zasedání rozhodli, že další unijní kroky při řešení uprchlické krize musí vycházet z toho, na čem je napříč osmadvacítkou shoda. Proto ho nynější rozhodnutí Komise „nemile překvapilo“.
„Komise by neměla předkládat něco, co nás rozděluje. Nevím, proč se máme vracet ke starému sporu. Připadá mi to nešťastné,“ uvedl šéf české diplomacie.
Jeho maďarský kolega Péter Szijjártó návrh označil za nepřípustný a postoj Evropské komise za vydírání: „Je to naprosto nepřípustné a je to velmi neevropský typ návrhu ze strany komise.“
Šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski poznamenal, že si stále není jist, zda Evropská komise svůj návrh myslí vážně. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak podle agentury Reuters prohlásil, že návrh postrádá jakýkoli smysl a je v rozporu s právy členských zemí EU.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák řekl, že tento krok brzdí úsilí Unie vyřešit migrační krizi a neodpovídá realitě. Dodal, že načasování nového návrhu je problematické vzhledem k úsilí o dosažení konsenzu ohledně uzavření migračních tras a ohledně dosažení dohody o uprchlících s Tureckem.
Česká eurokomisařka Věra Jourová v Bruselu řekla, že na jednání Evropské komise byla osamocená s názorem, že krizové přerozdělování nemá být automatické.
Rakouský eurokomisař Johannes Hahn, který se v Praze jednání V4 účastnil, označil návrh Komise za kompromis různých postojů. Dodal, že rozhodnutí bude na členských státech „Nikdo není nadšený z kvót, ale zdá se, že je nezbytné, aby došlo k rozdělení břemene,“ reagoval na kritiku Hahn.
Unie jde správným směrem, pochvalují si Němci
Návrh reformy azylového systému v Evropě naopak přivítala německá vláda. „Balíček návrhů jde správným směrem,“ řekl mluvčí kabinetu Steffen Seibert. Dokumenty chce ale Berlín ještě podrobně prozkoumat.
- Základem návrhu komise je „opravný mechanismus“, který automaticky určí, že některý členský stát čelí neúměrně vysokému počtu žádostí o azyl. Příslušná referenční hodnota má podle představy komise stejnou měrou záviset na bohatství a velikosti populace dané země.
- Pokud v konkrétní zemi bude podáno žádostí o azyl nad 150 procent této hodnoty, budou všichni další žadatelé přerozdělováni podle stejně určené kvóty mezi ty další členy EU, kteří nedosahují ani 100 procent příslušné hodnoty. Mechanismus bude platit do té doby, než se v dotyčné zemi počty žadatelů opět nesníží pod 150 procent referenčního počtu.
- Členská země má také mít možnost dočasně se z automatického mechanismu vyplatit. Částku 250 000 eur bude ale muset platit za každého „svého“ žadatele o azyl té zemi osmadvacítky, která se tohoto člověka ujme, navrhuje unijní exekutiva.
- O návrhu komise bude jednat europarlament a také členské země EU, kde nemá podobné řešení jednoznačnou podporu.
Bezvízový styk dřív pro Turecko než pro Gruzii a Ukrajinu? Nepřípustné, tvrdí Maďaři
Ministři zahraničí Visegrádské čtyřky se vyjádřili také k rozhodnutí Komise, z nějž plyne, že již od června by mohli mít občané Turecka s Unií bezvízový styk. Podle maďarského ministra Szijjárta je nepřípustné, aby Turci měli bezvízový režim dříve než Gruzie nebo Ukrajina. „Z našeho pohledu by bylo nepřijatelné, aby Gruzie a Ukrajina získaly bezvízový režim později než Turecko,“ konstatoval ministr Szijjártó.
Jeho slova potvrdil také zástupce slovenské diplomacie, státní tajemník Lukáš Parízek. „Nebyl by dobrý signál, kdyby došlo ke zrušení vízové povinnosti Turecku dříve než některým zemím Východního partnerství, které plní svoje dohody,“ uvedl.
Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek doplnil, že návrh Evropské komise na zrušení vízové povinnosti pro Turecko je podmíněn tím, že Ankara vyřeší ještě několik sporných bodů. „I v případě Turecka platí, že pokud dodrží podmínky, my můžeme splnit svůj díl závazku,“ podotkl.
- Evropská unie přislíbila Ankaře uvolnění vízového režimu v rámci dohody o navracení uprchlíků, kteří přišli z Turecka do EU nelegálně. Ve středu Evropská komise přijala zprávu o pokroku v plnění podmínek, které Turecko musí před zrušením víz vypořádat. Obsahuje i opatření, které Turecko na své cestě za zrušením víz ještě musí učinit. Zcela otevřených zatím zůstává pět kritérií. Jsou to boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.
Již nyní je podle Komise jasné, že Turecko nestihne včas zavést biometrické pasy, které jsou pro bezvízový styk podmínkou. Ankara ale bude přechodně vydávat biometrické pasy s krátkou dobou platnosti a od října pak již řádné pasy, které budou zcela odpovídat standardům EU.
Bezvízový styk zaručí občanům Turecka volný vstup do schengenského prostoru na 90 dní. Na unijním seznamu zemí, jejichž občané nemusí při pobytu do 90 dní žádat o víza, je více než padesát zemí.
