Evropská komise doporučila zrušit vízovou povinnost pro turecké občany. Takový krok se obecně očekával. Podmínkou je, že Ankara splní všechny podmínky Evropské unie. Rozhodnutí musí schválit i jednotlivé členské státy. Komise dále představila reformu azylového systému, která v jistých případech počítá i s přerozdělováním uprchlíků.
„Turecko učinilo pozoruhodný pokrok v plnění podmínek ke zrušení víz, obzvláště v posledních týdnech. Stále je však naléhavě nutné v práci pokračovat, ale pokud Turecko nynější postup zachová, mohou být splněny i zbývající podmínky,“ uvedl místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Rozhodnutí Evropské komise podle něj umožní členským státům a Evropskému parlamentu víza do června zrušit, pokud Ankara splní zbývající unijní podmínky. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že téměř všechny náležitosti již země splnila.
Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy se tak stalo u 62 ze 72 stanovených požadavků. Zcela otevřených zůstává podle Timmermanse už jen pět kritérií. Jsou to boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.
Již nyní je podle Komise jasné, že Turecko nestihne včas zavést biometrické pasy, které jsou pro bezvízový styk podmínkou. Ankara ale bude přechodně vydávat biometrické pasy s krátkou dobou platnosti a od října pak již řádné pasy, které budou zcela odpovídat unijním standardům.
- Pokud členské státy spolu s Evropským parlamentem bezvízový styk odsouhlasí, budou moci turečtí občané cestovat do schengenského prostoru bez víz. Jeho součástí je s výjimkou Británie a Irska celá EU a také neunijní státy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Zrušení víz pro Turky by se týkalo pobytů do 90 dní. Stejný postup Komise navrhla vzhledem k občanům Kosova.
Příslib Evropské unie Turecku, že může při splnění všech podmínek dosáhnout k 30. červnu bezvízového styku, je významnou součástí dohody, kterou v březnu EU uzavřela s Ankarou ve snaze snížit počty migrantů připlouvajících přes Egejské moře do Řecka. Turecko se zavázalo, že běžence začne přebírat zpět.
Unie za to slíbila obnovení zamrzlých přístupových rozhovorů či finanční pomoc ke zlepšení situace v tureckých uprchlických táborech. EU má také za každého z Řecka vráceného Syřana přesídlit na své území jiného syrského uprchlíka, kterých je nyní v Turecku více než 2 a půl milionu.
Přerozdělovací kvóty
Evropská komise dále představila reformu azylového systému. Stávající pravidlo, že žádost řeší první země, kam uchazeč vstoupí, má být nově doplněno o krizový mechanismus přerozdělování běženců do dalších států EU.
Ten by se spustil automaticky v případě vysokého počtu žadatelů o azyl v některém členském státě. Jejich přesný počet by byl určen bohatstvím a počtem obyvatel země. V případě, že by počet žádostí překročil určitou mez, všichni další žadatelé by byli přerozdělováni podle kvót mezi další členské země. Mechanismus by mohl platit do té doby, než se v dotyčné zemi počty žadatelů opět nesníží.
Země by se mohly ze systému dočasně vyplatit částkou 250 tisíc eur (necelých 7 milionů korun) za jednoho odmítnutého žadatele. Tyto peníze by dostala ta země, která by se o migranta postarala.
O návrhu Komise bude jednat europarlament a také členské země EU, kde nemá podobné řešení jednoznačnou podporu. Především země ze středu a východu Evropy poukazují na nefunkčnost přerozdělování žadatelů o azyl dlouhodobě, některé se kvůli tomu v minulosti obrátily na unijní soud.
Česká republika patří mezi státy, které podobné plány jednoznačně odmítají. „Je to nesmyslný nápad. Nejsme ve středověku, abychom se vraceli k systému odpustků,“ komentuje Prouza možnost vykoupit se z povinnosti postarat se o žadatele o azyl.
Prodloužení kontrol na hranicích
Evropská komise také doporučila až šestiměsíční prodloužení kontrol na hranicích pěti zemí EU kvůli regulaci migračních toků. Návrh, který musí schválit nejbližší summit Evropské unie, se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska.
Komise dospěla k tomuto doporučení na základě zjištění, že se Řecko, které sloužilo od loňského léta jako vstupní brána pro blízkovýchodní uprchlíky směřující do Evropy přes Turecko, zatím ve stanovené tříměsíční lhůtě nezbavilo všech vážných nedostatků v kontrole vnějších hranic EU.
Dnešní doporučení se netýká hraničních kontrol zavedených Francií, které reagovaly na listopadové teroristické útoky v Paříži. Tato otázka se musí podle Komise řešit vzhledem k povaze opatření zvlášť, stejně jako problematika rakouské kontroly hranice s Itálií, která nesouvisí s přílivem uprchlíků z Řecka, ale z Afriky.
