Zelení v 80. letech uvažovali o legalizaci pedofilních praktik

Berlín – Německou stranu Zelených, která má ve Spolkovém sněmu přes desetinu poslanců, dohnaly temné kapitoly z minulosti. Ukázalo se, že v rámci odporu strany vůči všemu konzervativnímu působili v 80. letech v jejích řadách vlivní lidé, kteří vážně usilovali o legalizaci pohlavního styku s dětmi. Strana se nyní rozhodla nechat svou minulost prošetřit profesionálním historikem.

Například bývalý člen strany a šestkrát trestaný pedofil Dieter F. Ullmann zdaleka nebyl jediným propagátorem intimního styku s dětmi. Na sjezdu strany v roce 1985 v Severním Porýní-Vestfálsku zazněl požadavek legalizace sexuálních vztahů mezi dospělými a nezletilými za předpokladu, že nedojde k násilnému zneužití.

Peníze od strany v té době dostával i tak zvaný Svaz homosexuálů, pederastů a transvestitů, který požadoval zrušení věkového limitu pro pohlavní styk. „Když se pak Zelení profesionalizovali a dostali do parlamentu, prozkoumali znovu přihlášky a pederasti byli ze strany vypuzeni,“ vysvětluje spoluzakladatel Zelených Ludger Volmer. „Hluboce litujeme, že se o jejich požadavcích ve straně v minulosti diskutovalo,“ říká stranická manažerka Zelených Steffi Lemkeová.

Máslo na hlavě ale mají i dnešní stranické špičky. Flirtování s dětmi si pochvaloval taky prominentní europoslanec Daniel Cohn-Bendit – v době, kdy pracoval v mateřské školce. „Když se malé, pětileté děvče začne svlékat, je to fantastické. Je to hra, neuvěřitelně erotická hra,“ prohlásil například v roce 1982.

Dnes Cohn-Bendit svá slova označuje za pouhou provokaci a kaje se i celá strana. Zelení zaplatili profesionálnímu historikovi, aby v jejich flirtu s pedofily udělal jasno. Jedna z vůdčích osobností strany Claudia Rothová označila požadavek na legalizaci pedofilie za naprosto nepřijatelný a zdůraznila, že se strana na konci 80. let s pedofily nadobro rozloučila.

2 minuty
Reportáž Martina Jonáše
Zdroj: ČT24

Současnost Zelených vypadá úplně jinak. Z mladých radikálů se stali političtí profesionálové v oblecích. Někteří už nevylučují ani koalici s dříve úhlavními nepřáteli – křesťanskými demokraty kancléřky Angely Merkelové. Zelení by tak mohli po zářijových volbách sehrát v 82milionové zemi roli rozhodujícího jazýčku na politických vahách - pokud jim cestou do Spolkového sněmu nepodrazí nohy výstřelky vlastní divoké minulosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...