Na Kyjev opět útočily ruské drony, nálet přerušil dodávky elektřiny a tepla

Ruská armáda v noci na pondělí opět útočila bezpilotními letouny na Kyjev a jeho okolí. Podle starosty Vitalije Klička úder poškodil objekt energetické infrastruktury, v důsledku čehož byly přerušeny dodávky elektřiny a tepla. Škody na elektrické síti oznámila i společnost Ukrenerho, podle které je ale situace pod kontrolou. Protivzdušná obrana hlásí sestřelení bezmála čtyř desítek cílů. Ukrajinská armáda tvrdí, že na Nový rok zabila ve městě Makijivka v Doněcké oblasti stovky ruských vojáků. Moskva přiznala několik desítek mrtvých.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Rusko vyslalo několik Šáhedů (bezpilotních letounů íránské výroby). Cílilo na kritickou infrastrukturu,“ napsal na síti Telegram šéf Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba. Podle Klička byl zasažen energetický objekt, v důsledku čehož dochází k nouzovým výpadkům proudu. Bez elektřiny jsou také teplárny. „Zásobování hlavního města vodou pokračuje v běžném režimu,“ dodal starosta.

Nutné odstávky proudu později potvrdila i společnost Ukrenerho. „Rusové v noci na 2. ledna opět útočili drony na energetickou infrastrukturu. Zaznamenali jsme škody. (…) K dnešním (pondělním) 11:00 (místního času, 10:00 SEČ) je situace, co se energetické sítě týče, plně pod kontrolou,“ napsala na sociálních sítích. Ukrajina podle ní čelila jedenácti vlnám vzdušných útoků a čtrnácti úderům drony, což celý energetický systém znatelně poškodilo.

Ukrajinská energetická síť se ale nicméně po měsících ruských útoků už dokáže se zásahy vypořádat, uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Díky tomu už podle něj nehrozí rozsáhlé neohlášené výpadky, až do konce topné sezony ale mají Ukrajinci počítat s plánovanými odstávkami. „Náš energetický systém pracuje pod neustálým a systematickým ostřelováním už téměř tři měsíce. Zavedli jsme proto řadu technických řešení, abychom zaručili stabilitu provozu.“

Trosky sestřeleného dronu zranily civilistu

Vojenská správa v Kyjevě ráno uvedla, že v noci na pondělí bylo nad hlavním městem sestřeleno 22 vzdušných cílů. Trosky jednoho z dronů dopadly na severovýchodní předměstí ukrajinské metropole a podle Klička zranily devatenáctiletého muže.

Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila, že po celé Ukrajině zničila 39 íránských dronů Šáhed, dva ruské průzkumné bezpilotní letouny Orlan-10 a jednu raketu Ch-59. 

Už první noc letošního roku byl v Kyjevě vyhlášen letecký poplach kvůli ruskému ostřelování. Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na Nový rok zničila nad Kyjevem přes tři desítky střel. 

Výpadky dodávek elektřiny hlásí v pondělí ráno také ruská Brjanská oblast, která hraničí s Ukrajinou. Podle gubernátora Alexandra Bogomaze ukrajinský bezpilotní letoun poškodil energetický objekt v Klimovském okrese a v důsledku toho v místě nejde proud.

Nahrávám video

Ukrajina tvrdí, že zabila stovky ruských vojáků v Doněcké oblasti

Ukrajinská armáda na síti Telegram uvedla, že na Nový rok její útok raketomety HIMARS zabil ve městě Makijivka v Doněcké oblasti na čtyři sta ruských vojáků. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při útoku přišlo o život 63 mužů. 

Agentura Reuters napsala, že v Makijivce raketomety HIMARS zasáhly školu, která sloužila jako kasárny pro mobilizované ruské vojáky, a že při útoku zemřelo „mnoho“ lidí. Ruští váleční zpravodajové podle informací ze sociálních sítí hovoří o „několika“ až sedmdesáti mrtvých.

Někdejší představitel Ruskem koordinovaných sil v Doněcké oblasti Ivan Girkin, který v Rusku nyní patří k nejhlasitějším kritikům způsobu vedení války, na sociálních sítích psal o „stovkách mrtvých a raněných“ v důsledku výbuchu skladu munice po zásahu školy. Zničena byla podle něj i vojenská technika, zaparkovaná u školy bez jakéhokoliv maskování.

O stovkách obětí ve škole v Makijivce podle běloruského portálu Naša Niva informují také místní obyvatelé a ruští blogeři.

Podobně také na Silvestra ukrajinská armáda tvrdila, že při úderu poblíž města Nova Kachovka v Chersonské oblasti zabila na dvě stě ruských vojáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 4 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 5 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 5 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 5 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled