Švédsko a Finsko se kvůli ruské invazi bojí o bezpečnost, na Turecko dopadá válka ekonomicky

3 minuty
Horizont ČT24: Válka na Turecko dopadá ekonomicky
Zdroj: ČT24

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou označují za teroristickou organizaci i USA a EU, a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. Po obou skandinávských zemích chce i zrušení omezení na vývoz zbraní. 

Daleko od mezinárodních jednání si ale běžní Turci v ulicích Istanbulu sporem o zásadní geostrategickou a bezpečnostní změnu hlavu nelámou. „Každé ráno, když se probudím, tak zjistím, že ceny šly zase nahoru. Jsem v důchodu, dostávám skoro míň, než je životní minimum. Je to velmi těžké,“ přibližuje důchodkyně Ayse Aydoganová jejich starosti.

Zdražování trvá měsíce, v květnu inflace dosáhla sedmdesáti procent. Ceny rostly nejvíc u dopravy a potravin. Lira naopak padá, za rok ztratila polovinu hodnoty. 

Turecká ekonomika ochořela ještě dávno před válkou, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu příznaky ale ještě zhoršila. Krize zasahuje řadu odvětví včetně rejdařů, kteří byli zvyklí bez překážek brázdit vody Černého moře.

„Nebrzdí nás jen otázky bezpečí. Kvůli válce nás žádná společnost nepojistí. To znamená, že pokud se našim lodím něco stane, půjde to přímo z naší kapsy,“ stěžuje si Mustafa Can, předseda kolegia ředitelů společnosti Transbosphor Logistics.

Realitním společnostem se daří

Najdou se i firmy, které na válce výlučně netratí. Třeba do realitního trhu přitékají miliony od ruských oligarchů, kteří do Turecka unikají před západními sankcemi. Nemovitosti nakupují hlavně v letoviscích.

„Prodeje nemovitostí Rusům se pohybovaly okolo dvou set měsíčně. Od napjaté situace v listopadu 2021 se naše prodeje výrazně zvýšily. Během šesti měsíců jsme jich zaznamenali 4408, což je čtyřikrát víc než běžně,“ uvádí ředitel realitní kanceláře Bayram Tekce.

„Stali se zdrojem příjmů pro celý region, jde o novou skupinu zákazníků, takže jsme velmi rádi,“ pochvaluje si Hatice, spolumajitelka Ella Yacht Clubu.

Na světě jachet zakotvených v zátokách ale vydělává jen minimum Turků. Pro drtivou většinu z nich je tento důsledek války na Ukrajině vzdálený stejně jako jednání o zásadní změně pro světovou bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 36 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 12 hhodinami
Načítání...