Švédsko a Finsko se kvůli ruské invazi bojí o bezpečnost, na Turecko dopadá válka ekonomicky

Nahrávám video
Horizont ČT24: Válka na Turecko dopadá ekonomicky
Zdroj: ČT24

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou označují za teroristickou organizaci i USA a EU, a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. Po obou skandinávských zemích chce i zrušení omezení na vývoz zbraní. 

Daleko od mezinárodních jednání si ale běžní Turci v ulicích Istanbulu sporem o zásadní geostrategickou a bezpečnostní změnu hlavu nelámou. „Každé ráno, když se probudím, tak zjistím, že ceny šly zase nahoru. Jsem v důchodu, dostávám skoro míň, než je životní minimum. Je to velmi těžké,“ přibližuje důchodkyně Ayse Aydoganová jejich starosti.

Zdražování trvá měsíce, v květnu inflace dosáhla sedmdesáti procent. Ceny rostly nejvíc u dopravy a potravin. Lira naopak padá, za rok ztratila polovinu hodnoty. 

Turecká ekonomika ochořela ještě dávno před válkou, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu příznaky ale ještě zhoršila. Krize zasahuje řadu odvětví včetně rejdařů, kteří byli zvyklí bez překážek brázdit vody Černého moře.

„Nebrzdí nás jen otázky bezpečí. Kvůli válce nás žádná společnost nepojistí. To znamená, že pokud se našim lodím něco stane, půjde to přímo z naší kapsy,“ stěžuje si Mustafa Can, předseda kolegia ředitelů společnosti Transbosphor Logistics.

Realitním společnostem se daří

Najdou se i firmy, které na válce výlučně netratí. Třeba do realitního trhu přitékají miliony od ruských oligarchů, kteří do Turecka unikají před západními sankcemi. Nemovitosti nakupují hlavně v letoviscích.

„Prodeje nemovitostí Rusům se pohybovaly okolo dvou set měsíčně. Od napjaté situace v listopadu 2021 se naše prodeje výrazně zvýšily. Během šesti měsíců jsme jich zaznamenali 4408, což je čtyřikrát víc než běžně,“ uvádí ředitel realitní kanceláře Bayram Tekce.

„Stali se zdrojem příjmů pro celý region, jde o novou skupinu zákazníků, takže jsme velmi rádi,“ pochvaluje si Hatice, spolumajitelka Ella Yacht Clubu.

Na světě jachet zakotvených v zátokách ale vydělává jen minimum Turků. Pro drtivou většinu z nich je tento důsledek války na Ukrajině vzdálený stejně jako jednání o zásadní změně pro světovou bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Litva obvinila třináct lidí z pokusu o dvě vraždy, do případu je zapletena ruská GRU

Litva obvinila třináct osob z pokusu o vraždu dvou lidí. Případ je spjat s ruskou vojenskou rozvědkou GRU, uvedl náčelník kriminální policie pobaltské země Saulius Briginas. Podezřelí, kteří byli zatčeni už v březnu, byli obviněni z pokusu o vraždu jednoho Litevce a jednoho ruského občana. Stejná síť ruských špionů podle Kyjeva plánovala i vraždy ukrajinských novinářů a příslušníka vojenské rozvědky HUR.
15:31Aktualizovánopřed 13 mminutami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
před 1 hhodinou

Největší světový výrobce kondomů zvýší ceny kvůli válce s Íránem

Největší světový výrobce kondomů, malajsijská společnost Karex, oznámil, že se chystá zdražit své výrobky o dvacet až třicet procent. Rozhodnutí zdůvodňuje dopady války kolem Íránu na globální dodavatelské řetězce se surovinami odvozenými od ropy.
před 2 hhodinami

Havlíček: Česko chce brát z Ázerbájdžánu dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně

Česká republika chce ročně odebírat dvě miliardy metrů krychlových plynu z Ázerbájdžánu, přičemž dodávky by mohly začít mezi roky 2028 a 2029, řekl na návštěvě Baku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dohoda zatím nebyla podepsána, kontrakt je přislíben a je na velmi dobré cestě, dodal. Premiér Andrej Babiš (ANO) předtím řekl, že o dodávky plynu usiluje společnost ČEZ.
před 3 hhodinami

Polský influencer při charitativním streamu vybral 1,4 miliardy korun

Za rekordní označují polská média počin influencera Piotra Garkowského, známého jako Latwogang, který během nepřetržitého devítidenního streamu na YouTube vybral přes čtvrt miliardy zlotých (více než 1,4 miliardy korun) na podporu dětí nemocných rakovinou. Akce, jejímž cílem původně bylo vybrat půl milionu zlotých (zhruba 2,9 milionu korun) pro nadaci Cancer Fighters (Bojovníci s rakovinou), začala 17. dubna a rychle získala neočekávaný ohlas, píše internetový web deníku Rzeczpospolita.
před 5 hhodinami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 6 hhodinami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...