Švédsko a Finsko se kvůli ruské invazi bojí o bezpečnost, na Turecko dopadá válka ekonomicky

Nahrávám video

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko ukrývají osoby napojené na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou označují za teroristickou organizaci i USA a EU, a na stoupence Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje z organizování pokusu o státní převrat z roku 2016. Po obou skandinávských zemích chce i zrušení omezení na vývoz zbraní. 

Daleko od mezinárodních jednání si ale běžní Turci v ulicích Istanbulu sporem o zásadní geostrategickou a bezpečnostní změnu hlavu nelámou. „Každé ráno, když se probudím, tak zjistím, že ceny šly zase nahoru. Jsem v důchodu, dostávám skoro míň, než je životní minimum. Je to velmi těžké,“ přibližuje důchodkyně Ayse Aydoganová jejich starosti.

Zdražování trvá měsíce, v květnu inflace dosáhla sedmdesáti procent. Ceny rostly nejvíc u dopravy a potravin. Lira naopak padá, za rok ztratila polovinu hodnoty. 

Turecká ekonomika ochořela ještě dávno před válkou, plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu příznaky ale ještě zhoršila. Krize zasahuje řadu odvětví včetně rejdařů, kteří byli zvyklí bez překážek brázdit vody Černého moře.

„Nebrzdí nás jen otázky bezpečí. Kvůli válce nás žádná společnost nepojistí. To znamená, že pokud se našim lodím něco stane, půjde to přímo z naší kapsy,“ stěžuje si Mustafa Can, předseda kolegia ředitelů společnosti Transbosphor Logistics.

Realitním společnostem se daří

Najdou se i firmy, které na válce výlučně netratí. Třeba do realitního trhu přitékají miliony od ruských oligarchů, kteří do Turecka unikají před západními sankcemi. Nemovitosti nakupují hlavně v letoviscích.

„Prodeje nemovitostí Rusům se pohybovaly okolo dvou set měsíčně. Od napjaté situace v listopadu 2021 se naše prodeje výrazně zvýšily. Během šesti měsíců jsme jich zaznamenali 4408, což je čtyřikrát víc než běžně,“ uvádí ředitel realitní kanceláře Bayram Tekce.

„Stali se zdrojem příjmů pro celý region, jde o novou skupinu zákazníků, takže jsme velmi rádi,“ pochvaluje si Hatice, spolumajitelka Ella Yacht Clubu.

Na světě jachet zakotvených v zátokách ale vydělává jen minimum Turků. Pro drtivou většinu z nich je tento důsledek války na Ukrajině vzdálený stejně jako jednání o zásadní změně pro světovou bezpečnost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 26 mminutami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 43 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 4 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 11 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 14 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled