Na vysoké ceny za pitnou vodu si na Plzeňsku stěžují starostové i obyvatelé několika tamních obcí. Podle nich společnost Vodárenská a kanalizační, do které obce v devadesátých letech podílem akcií vstoupily, špatně hospodaří. Jinde totiž platí lidé až o polovinu nižší ceny.
Máme moc drahou vodu, stěžují si lidé z obcí na Plzeňsku. Viní vodárenskou firmu, že špatně hospodaří
3 minuty
Události v regionech: Obce na Plzeňsku si stěžují na drahou vodu
Václav Košař z Kralovic na severním Plzeňsku spočítal, že letos ho kubík vody vyšel na přibližně 124 korun. A právě na tuto cenu si místní poslední dobou starostovi Karlu Popelovi (nestr.) často stěžují. Přitom obci patří asi šest procent akcií ve vodárenské společnosti. To je ale podle Popela na zásadní rozhodnutí málo.
„Našim cílem do budoucna je hlavně zefektivnit financování té společnosti a zasadit se o to, aby obce měly větší rozhodovací pravomoci,“ nastiňuje lokální politik své plány.
V nedalekých Kožlanech místní za vodu zaplatí jen asi poloviční cenu. Jenže to je i tím, že tam mají vlastní vrty a na nikoho se tak nespoléhají. Vodu lidem z části dotuje i obec. „Na provoz je potřeba kolem 4,5 milionu korun a my ročně vybereme asi tři miliony. Zbytek jde z obecního rozpočtu,“ přibližuje starosta Kožlan Václav Kratochvíl (nestr.).
Předseda představenstva vidí problém v počtu odběratelů
Kožlany jsou s necelými šedesáti korunami za kubík ale v okrese výjimkou. Jinak platí lidé na severním Plzeňsku vůbec nejvyšší ceny – v průměru 128 korun. Opoziční zastupitel z Vejprnic Jiří Pek (Piráti) vidí cestu ke změně třeba v navýšení nájemného, které společnost za vodovody dostává. „Je to narovnání pachtovní smlouvy s Vodárnou Plzeň, kde se momentálně bavíme o 40 milionech, přitom bychom měli žádat 140 milionů,“ má jasno Pek.
Ceny vody na západě Čech v roce 2022
Jenže to by podle předsedy správní rady vodárenské společnosti Petra Váchala obcím ještě víc uškodilo. Region prý trpí malým počtem odběratelů. „Na Plzni-severu to visí pouze na domácnostech, je to odvislé od spotřeby,“ tvrdí.
Dlouhodobé stížnosti obcí a akcionářů vyvrcholily v několik soudních jednání. Jako třeba v to aktuálně konané, v němž si dva akcionáři stěžují na to, že nedostali pozvánku na schůzi valné hromady, kde se rozhodovalo o majetku a dalších akciích.
A zatímco soukromí akcionáři by rádi dostali vyplacené dividendy, akcionáři z řad obcí by raději za tyto peníze měli levnější vodu. Jenže to jsou dva protichůdné zájmy.
