Radary ve Varnsdorfu, které měří překročení povolené rychlosti, na konci ledna končí. Kvůli problematické smlouvě s firmou Water Solar Technology policisté stíhají čtyři fyzické osoby a jednu právnickou a ve vazbě je bývalý starosta města Stanislav Horáček, který kvůli kauze skončil v hnutí ANO. Město si začátkem ledna zvolilo nové vedení, které kontrakt vypovědělo. Případ sledovali Reportéři ČT.
Radary měřící překročení rychlosti nechala varnsdorfská radnice instalovat na třech místech. Od soukromé firmy je podle dosavadních poznatků pronajala nezákonně. Stanislav Horáček, který město v té době řídil, čelí trestnímu stíhání a je ve vazbě. Podle svých slov se cítí nevinen.
Reportéři ČT na problematickou smlouvu upozorňovali v průběhu loňského roku celkem třikrát, město v čele pod Horáčkovým vedením ale trvalo na tom, že je vše v pořádku, a zastupitelé řízení města vyměnili, až když Horáček skončil ve vazbě.
Vypověděli také kontrakt s firmou Water Solar Technology (WST), radary nyní čeká vypnutí. „Neboť stávající smlouva byla vypovězena v prosinci, ukončí své měření na měřicích zařízeních k 31. lednu 2020,“ konstatuje místostarostka Varnsdorfu Ladislava Křížová (za ODS).
Tři smlouvy, tři problémy
Město ve Šluknovském výběžku se společností WST uzavřelo celkem tři smlouvy, zakázku ale doprovázela řada problémů. Ve výběrovém řízení radnice oslovila pouze tři vzájemně provázané firmy. První smlouva navíc byla omezena na jeden milion korun, přičemž tento objem město za dva měsíce provozu radarů překročilo dvacetinásobně, a přesto v kontraktu pokračovalo.
Třetí problém tkvěl v tom, že firma WST dostávala za každý naměřený přestupek 300 korun bez DPH. Za radary v hodnotě maximálně jednotek milionů tudíž měla nárok na desítky milionů korun. Uvedený způsob odměňování navíc označil za nezákonný Nejvyšší správní soud (NSS) s argumentem, že touha po zisku nesmí převážit nad zajištěním bezpečnosti.
„Je možné domluvit smlouvu s třetím subjektem, ale odměna musí být nastavena nezávisle na tom, kolik radar naměří viníků,“ vysvětluje soudce NSS Zdeněk Kühn.
Smlouvu označilo za nezákonnou i ministerstvo vnitra nebo antimonopolní úřad, který dal Varnsdorfu několik pokut. Horáček spolu s ředitelem najaté firmy kontrakt i přesto hájili a nehnulo s nimi ani stanovisko soudu. „Myslím, že to v pořádku je. S rozhodnutím se neztotožňujeme. Je to jedinečné rozhodnutí, nemá s Varnsdorfem nic společného,“ komentuje stanovení nájemného a verdikt NSS ředitel WST Miloš Schubert.
S bývalým starostou Horáčkem se Schubert zná podle svých slov už dvacet let. „Poznali jsme se v bance a na městě jsme řešili otázku veřejného osvětlení. Firma – to jsem nevěděl, že je vlastněna panem Schubertem – vyhrála zakázku ohledně veřejného osvětlení,“ upřesňoval exstarosta Horáček.
Policie vyčíslila škodu 23,4 milionu korun
Problémů s kontraktem na radary si oba museli být vědomi, smlouvu totiž postupně dvakrát změnili. Nejdříve z ní vypadla zmínka o milionovém finančním limitu, poté také zmínka o zakázce zadané v jednacím řízení bez uveřejnění, umožňující vyhnout se otevřenému výběrovému řízení. Symbolicky se také měnila cena za naměřený přestupek – z 300 korun nejdříve na 290 a poté na 280 korun bez DPH. Pro policii to bylo dost důkazů, aby zahájila trestní stíhání.
„Podařilo se nám zajistit faktury a zprávy, které prokázaly manipulaci veřejné zakázky a dost velké nestandardní chování,“ uvádí Radim Vojáček, vedoucí odboru hospodářské kriminality z Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje.
Policisté podle něj identifikovali celou řadu trestných činů, například zneužití pravomoci úřední osoby, sjednání výhody při veřejné zakázce, přijetí úplatku či podplácení. Škodu způsobenou nevýhodnou smlouvou vyčíslili na 23,4 milionu korun.
V Horáčkových šlépějích
Stíhaným je kromě exstarosty Horáčka také ředitel firmy WST Schubert. I pro něj policie požadovala vazbu, ale soud ho nechal na svobodě. Zastupitelstvo o situaci jednalo 9. ledna a starostu z funkce odvolalo – pro bylo třináct zastupitelů, proti dva, čtyři se zdrželi a jeden zastupitel nehlasoval.
Ve vedení města Horáčka nahradil bývalý místostarosta Roland Solloch (ANO), kterého sám trestně stíhaný Horáček navrhl. „Na odvolání pana Horáčka můžu reagovat tím způsobem, že ctím presumpci neviny a doufám, že se brzy vrátí mezi nás. Je mi líto, že byl odvolán z postu starosty,“ říká Solloch. Město podle něj potřebuje starostu, který bude pokračovat v Horáčkových šlépějích.
Zastupitelé, kteří v minulosti na podezřelou smlouvu upozorňovali, považují volbu nového starosty za kompromis. „Současný pan starosta není trestně stíhaný, není obviněný v té věci. A volbu jeho jako nového starosty musím respektovat,“ míní opoziční zastupitel Jan Šimek (za Náš Varnsdorf).
„Přestože v předchozím období lobboval za radary ve stavu, jak byly, a za podmínek, které byly ve smlouvě mezi městem a firmou Water Solar Technology, v současné době samozřejmě přehodnocuje situaci a přiklání se k novým variantám. K novému řešení, které nás čeká,“ přidává se nová místostarostka Křížová.
Během stejného jednání na svou funkci sám rezignoval také místostarosta Josef Hambálek (za ANO), který je v souvislosti s radary rovněž stíhaný, ale na svobodě. „Mrzí mě, že se nectí presumpce neviny, ale někteří zastupitelé prostě kvůli této patové situaci, která ve městě byla, zvolili tento způsob,“ komentuje Hambálek.
Zastupitelé za ANO volili pokynům navzdory, jsou pro hnutí velkým zklamáním
Přestože nový starosta zastupuje, stejně jako jeho předchůdce, hnutí ANO, ztratilo hnutí na radnici svou donedávna absolutní moc. Do začátku ledna byli z ANO i dva místostarostové a většina městské rady. Nyní jsou oba místostarostové z opozice a v radě zůstal za hnutí jen jeden jediný zastupitel.
Místní organizace ANO bývalého starostu stále hájí. Na jejím webu je k nalezení obhajoba podezřelé smlouvy z loňského roku. „Podle informací, které mám k dispozici, město na radarech žádnou škodu neutrpělo. Mám na mysli finanční škodu. Pokud mám informace, tak bilance nákladů a výnosů je plusová,“ říká zastupitel František Hricz (za ANO).
Zastupitelé ANO byli domluveni, že do vedení města opět prosadí své zástupce, jenže opozice prosadila tajné hlasování. V jeho rámci se potom někteří zastupitelé za ANO odvážili volit místostarosty a radní jinak, než požadovalo jejich vedení. Tajnou volbu kvituje například zastupitel Šimek.
„Nabyl jsem společně s kolegyněmi dojmu, že bude lepší všechny volby o novém vedení hlasovat tajnou volbou. Cítil jsem, že na některé kolegy zastupitele byl vyvinut tlak, a chtěl jsem, aby hlasovali úplně svobodně podle svého nejlepšího vědomí a svědomí,“ zdůvodňuje. O volnosti a svobodě rozhodování mluví také Křížová.
Místní organizace hnutí ANO vyjádřila nad hlasováním politování. „Je zřejmé, že ačkoliv byl zastupitelským klubem ANO dohodnut společný postup, dva nezávislí zastupitelé zvolení ve volbách za ANO hlasovali přesně opačně, než slíbili v předcházejících jednáních, která probíhala hned po Novém roce. Oni dva jsou pro místní organizaci ANO velkým zklamáním,“ objevilo se na webu organizace.
Bývalý starosta mezitím v hnutí ANO skončil. Vyloučení trestně stíhaného Horáčka oznámil médiím přímo předseda hnutí Andrej Babiš, shodou okolností rovněž trestně stíhaný. „Předsednictvo hnutí jednomyslně rozhodlo o vyloučení starosty Horáčka. Vedly nás k tomu dostupné informace a samotný fakt, že byl vzat do vazby,“ zdůvodnil Horáčkův konec v ANO.
Pokračování měření je velkou neznámou
O problematických radarech jednala nová městská rada zatím naposledy minulý čtvrtek, sešla se ve starostově kanceláři. Radní zprostili mlčenlivosti advokátku pracující pro město, aby mohla vypovídat na policii, a rozhodli také o forenzním auditu, který prověří některé činnosti bývalého vedení města. Radary budou naposledy měřit 31. ledna, od 1. února přestanou fungovat. Kdy se objeví nové, zatím není jasné.
„Čekáme teď, co soudy vyřeší, jak to bude řešit policie. Teď je to všechno velká neznámá,“ míní nově zvolený radní Varnsdorfu Martin Musílek (za Náš Varnsdorf). Podle starosty Sollocha chce město měřit rychlost dále, protože prioritou je bezpečnost občanů. Podle Šimka je v plánu vytvoření pracovní komise a start od nuly. Poté proběhne výběrové řízení na nového dodavatele, dodává Křížová.
Radary ve Varnsdorfu za dobu svého fungování zaznamenaly přes 130 tisíc přestupků, nejnižší pokuta činila tisíc korun. Město tak teoreticky inkasovalo minimálně 130 milionů korun, z toho přes 40 milionů by pak poslalo firmě Water Solar Technology. Desítky tisíc pokut ale řidiči zatím nezaplatili.
Jelikož policie věc vyšetřuje jako korupci, předpokládá, že miliony mohly jít do kapes obviněných osob. Vyšetřování celé kauzy by chtěla uzavřít do konce letošního roku, dříve to prý kvůli složitosti případu určitě nebude.
