Medvědice Ema přišla o telemetrický obojek, díky kterému vědci od dubna letošního roku zaznamenávali její pohyb. Zařízení pravděpodobně sama zničila. Poslední data jsou z lesů v okolí obce Dlhé Pole na Slovensku.
Medvědice Ema se zbavila sledovacího obojku. Poslední stopu zanechala na Slovensku
Medvědice, kterou vědci pojmenovali Ema, dostala sledovací obojek v dubnu při odchytu. Díky němu zoologové zjistili, že se stále pohybuje v horách na česko-slovenském pomezí. Sledování zvířete naplánovali na dva roky, k dispozici teď mají data jen z pěti měsíců.
„Medvědice musela zařízení systematicky ničit, až se obojek odepnul. Není vyloučeno, že k významnému poškození mohlo dojít i během medvědí říje nebo v souboji,“ uvedl zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.
2 minuty
Rozhovor s Martinem Duľou
Případy ztrát telemetrických obojků při monitoringu medvědů nejsou nic výjimečného. „Medvědi jsou chytré a obratné šelmy. Případy ztrát telemetrických obojků jsou velmi časté. Je těžké předvídat a předem ovlivnit tyto situace,“ řekl Tomasz Zwijacz-Kozica, expert na telemetrii medvědů z polského Tatranského národního parku, který zapůjčil obojek pro medvědici Emu.
Získaná data, i když za kratší období, jsou podle něj přesto užitečná. „Medvědice je výjimečná z několika hledisek. Přináší nejen nové poznatky o prostorové aktivitě medvědů v Karpatech, ale také poukazuje na nedostatky, které v soužití s velkými šelmami potřebujeme nutně řešit,“ dodal.
Telemetrický obojek našli vědci v lese
Medvědice jedla maliny a ostružiny, zničila dva úly
Vědci data z obojku v letních měsících v terénu zpětně ověřovali. Díky tomu vědí, že převážnou část tohoto období trávila Ema vyhledáváním rostlinné potravy, kterou představovaly dozrávající maliny a ostružiny v zarůstajících plochách po dřívějších těžbách dřeva. Medvědice v posledních třech měsících sledování způsobila dvě škody na nezabezpečených včelích úlech na slovenské i moravské straně pohoří.
Podle zoologů je každý jedinec unikátní a medvědice Ema je toho důkazem. „Díky jejímu telemetrickému sledování jsme se mohli přesvědčit, že zprvu málo plachá medvědice změnila vzorce chování a lidem se začala postupně spíše vyhýbat,“ vysvětlil Václav Tomášek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.
Mapa pohybu medvědice
Ve sledování Emy chtějí vědci pokračovat s pomocí veřejnosti
Po ztrátě signálu z obojku vyrazili vědci do terénu obojek hledat. „Díky spolupráci se zaměstnanci Správy CHKO Beskydy se nám pomocí speciálního přijímače podařilo za několik dní obojek v terénu najít,“ popsal koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí Duha Olomouc Michal Bojda.
V intenzivním monitoringu Emy, ale i dalších medvědů chtějí přírodovědci i nadále pokračovat. „Uvítáme, když nás o výskytu medvědů, ale i dalších velkých šelem bude informovat také veřejnost,“ řekl Michal Bojda. Pozorování je možné zasílat na adresy stopy@selmy.cz nebo na beskydy@nature.cz.
Správa CHKO Beskydy komunikuje také s chovateli hospodářských zvířat i včel a radí, jak si lépe zabezpečovat svá chovatelská zařízení a kde získat finanční podporu. Škody způsobené velkými šelmami, jako je medvěd, vlk a rys mohou lidé hlásit na telefonním čísle 731 568 413.
