Bohumín - Bohumínští radní plně využili novelu zákona o hmotné nouzi, která dala samosprávám pravomoc rozhodovat o doplatcích na bydlení a tím i možnost omezit zisky majitelů ubytoven. Plošně zamítli doplatky pro více než 200 lidí. S dalšími žádostmi chtějí naložit stejně. Podobně radikálně chce postupovat i západočeský Sokolov. V Karviné nebo v Českém Těšíně nedostanou dávky lidé, kteří nemají ve městě trvalé bydliště. V příštích měsících mohou přijít desítky chudých jen z Moravskoslezského kraje o bydlení. Naplňují se tak obavy, že obce mohou s novou pravomocí udělat z lidí bezdomovce.
Bohumín plošně odmítl vyplácet doplatky na bydlení
V České republice žije v ubytovnách asi 100 tisíc lidí, z toho 70 procent z nich pobírá doplatky na bydlení. Stát to loni stálo přes tři miliardy. Jen v Bohumíně je podle radnice deset ubytoven, které jsou z větší části problémové a obyvatelé města si na ně stěžují. Žije v nich asi 450 lidí. „Dlouhodobě poukazujeme na problém s ubytovnami a plýtvání dávkami ve prospěch jejích majitelů. Nikdo po nás nemůže chtít, abychom nevyužili našeho práva a tento systém neodmítli, zvláště když o žadatelích nemám žádné podrobnější informace,“ uvedl starosta Bohumína Petr Vícha z ČSSD.
Jde o lidi z ubytoven, kteří na ni po odejmutí doplatku na bydlení většinou nebudou mít. Žadatelům s trvalým bydlištěm v Bohumíně starosta vzkázal, že si mohou požádat o nájemní byt. Těch má město asi 4 tisíce, a to i sociální byty. Sociální pracovnice jsou podle něho připraveny s žadateli pracovat. „Samozřejmě, že pokud jsme někoho vystěhovali, protože neplatil nájem, nemůže čekat, že mu vyhovíme,“ uvedl starosta.
Úřady práce mohou vyplatit mimořádné doplatky ještě na tři měsíce
Vícha zdůraznil, že úřady práce mohou ještě po tři měsíce vyplácet mimořádnou dávku, takže nehrozí, že lidé skončí na ulici ze dne na den. Poslední dávku mohou formou okamžité pomoci dostat v srpnu. „Věřím, že stát má vypracovaný takový sociální systém, že se o ty lidi postará. Také majitelé ubytoven mají šanci snížit nájem tak, aby mohli ubytovat i lidi bez doplatku,“ poznamenal Vícha.
GALERIE
videogallery_537489
Osm ubytoven je také v Karviné, kde v nich podle vedení města žije asi 500 lidí. „Nebudeme schvalovat doplatky lidem, kteří nemají ve městě trvalé bydliště a nebudeme je přiznávat novým žadatelům. Ostatní budeme posuzovat na základě sociální práce, na což jsme přijali nového člověka,“ uvedl náměstek primátora Karviné Miroslav Hajdušík z KSČM. Z prvních patnácti žádostí radní zamítli tři. Úspěšní žadatelé dostanou doplatky jen na půl roku. Pokud budou mít vůči městu dluh, případně spáchají kriminální přestupek, přijdou o ně. Někteří obyvatelé ubytoven reagují tím, že se chtějí v Karviné přihlásit k trvalému pobytu. „Žádosti posoudíme. Pokud ale půjde o účelové jednání žadatelů, nevyhovíme jim,“ prohlásil Hajdušík.
Ministerstvo: Ubytovny se měly regulovat podle živnostenského zákona
Ředitelka odboru nepojistných sociálních dávek ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Jirková řekla, že ministryně měla z takového přístupu samospráv obavy. „Ministerstvo chápalo snahu obcí ovlivňovat počet ubytoven. Je ale otázkou, zda to mělo být řešeno dávkovým režimem. Měl se spíše hledat způsob, jak toto podnikání regulovat podle živnostenského zákona,“ uvedla Jirková a zdůraznila, že novela byla schválena na základě poslaneckého návrhu. „Nepřiznáním doplatků obce problém nevyřeší. Většinou jde o lidi, kteří nemají šanci získat byt. Ubytovna je pro ně často jedinou možností. Obce by si měly uvědomit, že může nastat daleko závažnější sociální problém,“ prohlásila Jírová. Ministryně Michaela Marksová-Tominová už dříve uvedla, že v případě nutnosti připadá v úvahu další novelizace zákona.
Sociální pracovnice: Hrozí narušení rodinných vazeb a rozštěpení rodin
Sociální pracovnice ostravského občanského sdružení Společně - Jekhetane Jana Abrlová upozornila, že zastevní vyplácení doplatků může mít velmi negativní dopady na mnohé rodiny s dětmi. „Obáváme se, že dojde k migraci v rámci republiky, což naruší rodinné vazby. A pokud někdo nebude mít jinou možnost, než hledat azylové bydlení, bude to velmi problematické pro rodiny s dětmi,“ uvedla. Například v Ostravě je totiž jediné zařízení pro rodiny s dětmi, další je pouze pro samotné matky s dětmi. „Může proto dojít k rozštěpení rodin. A jsou i otcové, kteří jsou s dětmi sami. Pro ty u nás není vůbec žádné azylové bydlení. Je také spousta seniorů, kteří nemají příjmy na nájemní bydlení,“ upozornila.