Praha – Přes Vltavu se v Praze opět klene osmnáct mostů, po kterých je možné přejít z jednoho břehu na druhý. Po sobotním slavnostním otevření se dnes dopravě otevírá dlouho odříkaný Trojský most – náhrada pověstného tramvajového „Rámusáku“, kapacitní příjezdová cesta do zoologické zahrady, která odlehčí magistrále a v budoucnu také přivaděč k tunelu Blanka. Součástí projektu tunelového komplexu most je, nakonec se však otevírá dva měsíce před plánovaným otevřením samotného tunelu. I tak má velké zpoždění.
Jak se k 6. 10. mění pražská MHD
Otevření Trojského mostu umožňuje návrat tramvajové linky 17 do obvyklé trasy k Vozovně Kobylisy. Linka 3, která ji poslední rok částečně nahrazovala, bude naopak opět končit již u metra v Kobylisích. Svoji trasu mění také autobusová linka 112 (Nádraží Holešovice – Zoologická zahrada – Podhoří). Nově bude jezdit přes Trojský most. Bez vztahu k Trojskému mostu potom dopravní podnik zavádí midibusovou linku 294 z Florence k nemocnici Pod Petřínem se zastávkami např. na Petrském, Staroměstském a Malostranském náměstí.
Otevření nejnovějšího pražského mostu se dnes obnovuje tramvajové spojení Holešovic a Troje, současně je možné dojet autem, na kole či dojít pěšky od holešovického nádraží k ústí tunelu Blanka (resp. tunelového úseku Bubeneč) – toho času ještě zavřeného – a odtud pokračovat například k zoologické zahradě. Nový most tak odlehčí nedalekému mostu Barikádníků a měl by posloužit jako hlavní přivaděč k tunelu z centra Prahy.
- S problémy se dnes dopoledne potýkali řidiči. Kolony se podle dispečerky Ústředního automotoklubu utvořily v ulici Pod Lisem na trojském břehu u nájezdu na most. Na holešovickém nájezdu se prý kolony netvořily, auta však stála v ulici Vrbenského v Holešovicích.
Jiný most než ty předchozí
Trojský most je mezi svými „kolegy“ – pražskými mosty – nepřehlédnutelný. Původně tomu tak být nemělo, vedení města však vyhlásilo architektonickou soutěž, po které změnilo zadávací podmínky. Plánovaná podoba Trojského mostu se tak výrazně změnila a celé dílo postavené podle návrhu architektů také podražilo. Původní verze měla stát necelou půlmiliardu, nakonec město za most zaplatilo zhruba miliardu celou.
Výsledkem je obloukový most s dolní mostovkou. Její deska je uložena na prefabrikovaných předpjatých příčnících zavěšených ocelovými táhly do obloukových nosníků. Již před dokončením se most stal nepřehlédnutelnou dominantou vltavského údolí.
Trojský most
- ocelový síťový obloukový most silniční a tramvajový
- postaven v letech: 2010–2014, otevřen 6. 10. 2014
- autoři návrhu: Roman Koucký, Libor Kábrt, Jiří Petrák, Ladislav Šašek
- rozpětí konstrukce: 200,4 m
- výška oblouku: 20 m
- šířka: 36,2 m
Na nástupce „Rámusáku“ čekala Praha celý rok
Když pražský dopravní podnik přesně před rokem končil provoz na jeho přechůdci, pontonovém mostu známém jako „Rámusák“ (čtěte zde), rozhodně neočekával, že dostavba nového mostu, který umožní obnovit tramvajové spojení, potrvá tak dlouho. Původní termín otevření byl na konci dubna, mluvčí Metrostavu tehdy zdůrazňoval, že se tak stane, i kdyby se stavba navazujícího tunelu nakonec zdržela.
Spory mezi stavební firmou a Prahou, které se týkaly nutných změn projektu, proplacení dluhů a především otázky, zda jsou vzájemné smlouvy platné, však vedla až k přerušení veškerých stavebních prací na celém komplexu Blanka včetně doprovodných staveb. V dubnu resp. květnu tak nebyl stav nového mostu o mnoho jiný než v říjnu. Nakonec rozhodčí soud stanovil, že Metrostav má Blanku dokončit, což se stalo. Zatímco otevření Blanky ještě není možné, protože ještě neskončilo osazování technologií, Trojský most již vstupuje do provozu.
Trojský most v Praze býval, na nový čekala od 70. let
I když Trojský most stojí na místě, kde v minulosti bylo pouze bezejmenné tramvajové provizorium (tj. již zmíněný „Rámusák“, jak se mu přezdívalo), nejde o první Trojský most, který Praha poznala. Tento název totiž do roku 1945 nesl most spojující Holešovice a Troju poněkud východněji. Na památku bojů, které na něm probíhaly během Pražského povstání, však byl potom přejmenován na most Barikádníků. Tento název nese i nový most postavený na jeho místě v 70. letech.
S tím, že na místě nového Trojského mostu nový most skutečně vznikne, se ale počítalo od chvíle, kdy byl zrušen starý most Barikádníků a zrušena tramvajová trať přes Pelc-Tyrolku. Pontonový most byl vždy považován za dočasnou náhradu, ačkoli na stavbu jeho trvalé náhrady se dlouho nedařilo nalézt politickou vůli a peníze. Dnes se tak uzavírá nejenom jedna z kapitol románu známého jako stavba Blanky, ale také mnohem delší příběh odříkaného mostu a provizorních náhrad.
Pražské mosty přes Vltavu od nejstaršího k nejnovějšímu
1. Karlův most
- kamenný most z let 1357–1402, nahradil pobořený Juditin most
- pro pěší; spojuje Staré Město a Malou Stranu
2. Negrelliho viadukt
- kamenný most z let 1846–1850
- železniční; spojuje Karlín, Štvanici a Holešovice
3. Palackého most
- kamenný most z let 1876–1878
- silniční a tramvajový; spojuje Nové Město a Smíchov
4. Most Legií
- kamenný most z let 1898–1901, nahradil řetězový most císaře Františka I. z roku 1841
- silniční a tramvajový; spojuje Nové Město a Malou Stranu
5. Vyšehradský most
- ocelový most z roku 1901, nahradil jednokolejný most obdobné konstrukce z roku 1871
- železniční; spojuje Výtoň a Smíchov
6. Štefánikův most
- současný železobetonový most postaven 1949–1951, nahradil řetěžový most císaře Františka Josefa I. z roku 1868
- silniční a tramvajový; spojuje Staré Město a Holešovice
7. Čechův most
- železný most z let 1905–1908
- silniční a tramvajový; spojuje Staré Město a Holešovice
8. Hlávkův most
- železobetonový most z let 1909–1912
- silniční a tramvajový; spojuje Karlín a Holešovice
9. Mánesův most
- betonový most z let 1911–1914, nahradil Rudolfovu lávku
- silniční a tramvajový; spojuje Staré Město a Malou Stranu
10. Libeňský most
- betonový most z let 1924–1928, nahradil dřevěnou lávku z roku 1903
- silniční a tramvajový; spojuje Holešovice a Libeň
11. Jiráskův most
- železobetonový most z let 1929–1933
- silniční; spojuje Nové Město a Smíchov
12. Branický most („most inteligence“)
- železobetonový most z let 1949–1955
- železniční a pro pěší; spojuje Braník a Chuchli
13. Most Závodu míru
- železobetonový most z roku 1964, nahradil Zbraslavský most z roku 1896
- silniční; spojuje pravobřežní a levobřežní část Zbraslavi
14. Holešovický most
- betonový most z let 1966–1975
- železniční; spojuje Holešovice a Libeň
15. Most Barikádníků
- železobetonový most z let 1972–1980, nahradil Trojský most z roku 1928
- silniční; spojuje Holešovice a Libeň
16. Trojská lávka
- visutá lávka z let 1982–1984, nahradila pobořený most z roku 1976
- pro pěší; spojuje Bubeneč a Troju, nepřekonává však celou řeku
17. Barrandovský most
- betonový most z let 1978–1988
- silniční; spojuje Braník a Hlubočepy
18. Komořanský most
- železobetonový most z let 2006–2010
- silniční; spojuje Komořany a Lahovice
19. Trojský most
- ocelový obloukový most z let 2010–2014
- silniční a tramvajový; spojuje Holešovice a Troju
