Špačkovi uvízli v síti času

Praha – Na tradici výpravných dětských seriálů osmdesátých let, jako byli Návštěvníci nebo Arabela, navazuje nový seriál České televize Špačkovi v síti času. Projekt plný fantazie je náročný počtem postav, prostředí, množstvím dekorací a především trikovým zpracováním. Na obrazovkách ČT by se Špačkovi měli objevit v roce 2012. Diváci se mohou těšit jak na sedm hodinových dílů v hlavním vysílacím čase, tak na čtrnáct půlhodinových epizod určených pro podvečerní čas.

V novém seriálu, který vzniká podle námětu s scénáře Lucie Konášové, se prolínají dvě roviny – současný reálný svět a svět fantazijní. Navíc občasným pohledem nahlíží děj i do minulosti, především do doby, kdy byli rodiče hlavních dětských hrdinů ještě mladí.

Řetězec dramatických i humorných událostí odstartuje festival kouzelníků, kam Špačkovi náhodou zavítají. Malý Matěj Špaček se tu seznámí s Klementinkou, dcerou mága Garibaldiho, který je ve skutečnosti ředitelem tajuplného Paláce času. Je to prostor, v němž protéká čas každého z obyčejných smrtelníků a v němž jsou uloženy svazky jejich životů.

Nahrávám video

Režiséři o Špačkových

Karel Smyczek: „V reálném světě je nám dán přesně vymezený čas. Někdy si myslíme, že by stačilo přidat jen pár minut, aby se všechno vyvinulo jinak, ale neuvědomujeme si, že podstatně víc času promrháme. Děti dostaly možnost recyklovat čas, ale je otázka, zda změny, ke kterým se rozhodnou, dopadnou lépe.“

Martin Dolenský: „Tenhle seriál vyžaduje velkolepost obrazového podání. Určitý rozmáchlejší rukopis od nás režisérů a také od kameramana. V rámci možností se snažíme co nejvíce natáčet filmovými postupy.“

Natáčení seriálu je v současné době v polovině, po jeho skončení bude následovat náorčná výroba triků. O režii se podělili Karel Smyczek, který točí pasáže odehrávající se v reálném čase, a Martin Dolenský, s nímž se diváci vydájí do světa fantazie. „Na FAMU jsem studoval v ročníku, který tehdy otvírali právě Karel Smyczek s Jaromilem Jirešem. Je to zvláštní pocit přehoupnout se z role žáka do pozice kolegy. Myslím, že si spolupráci oba užíváme,“ říká Dolenský.

V dětských rolích uvidí diváci Johanu Krtičkovou (Klementina), Leonarda Stirského (Matěj Špaček), Alenu Jakobovou (Dáda Špačková) a Ondřeje Havla (Sam Blažek). Postavy dospělých hrají Klára Issová (Libuše Špačková), Pavel Liška (Václav Špaček), Tomáš Hanák (Garibaldini), Pavel Zedníček (Bertík – duch A. Einsteina), Miroslav Táborský (Klaun), Vladimír Javorský (č.205), Simona Stašová (Svatava Macháčková) a dále Arnošt Goldflam, Jaromír Nosek, Pedja Bjelac, Ondřej Havel, Veronika Freimanová, Martin Učík, Veronika Gajerová , Nela Boudová  a mnozí další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
před 17 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
19. 10. 2026‌‌

VideoV poezii na albu Fru Fru se najde každý muž s testosteronem

Skupina Fru Fru po třinácti letech vydala nové album. Na nahrávce s názvem Gramofonová deska zhudebnila verše Vítězslava Nezvala, Jana Skácela, Františka Ladislava Čelakovského nebo Alexandra Sergejeviče Puškina. Poezie přitom nebyla původním záměrem. „Hledal jsem zajímavá témata a zjistil jsem, že je už všechny napsali dobří básníci před sto lety,“ vysvětlil frontman Václav Bartoš. „Většina věcí je o lásce a o takovém pocitu, že jsem součástí něčeho, o čem dávno vím, ale přitom jsem nebyl schopný to napsat,“ dodal. „Každý muž, který má trošku testosteronu, se v tom vidí,“ míní.
19. 10. 2026‌‌

Pardubické Postřižiny mají blíž k Hrabalovi než k Menzelovi

Dlouhé vlasy nezkrotné Maryšky, její rozvážný manžel, který se chce stát ředitelem pivovaru, a hlučný strýc Pepin. Do maloměstského života na začátku minulého století vrátily diváky Postřižiny podle románu Bohumila Hrabala. V premiéře hru uvedlo Východočeské divadlo v Pardubicích.
19. 10. 2026‌‌

Kdo vraždil během Pražského povstání? Scenárista Vyprávěj napsal knižní krimi

Scenárista Rudolf Merkner, který stojí za seriálem Vyprávěj a za filmy Bobule či Rafťáci, se vrhl na zcela nový žánr. Napsal thriller Případ pražské bestie, ve kterém detektiv pátrá po sériovém vrahovi během Pražského povstání v roce 1945.
19. 10. 2026‌‌

Zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák

Ve věku 77 let v sobotu zemřel herec, moderátor a výtvarník Otakar Jirák. ČTK o tom v neděli informovala jeho manželka Drahomíra. Jirák ztvárnil desítky rolí ve filmech i seriálech. Svým charismatickým hlasem se proslavil rovněž jako dabér. Namlouval například chlupatého mimozemšťana Alfa ve stejnojmenném americkém sitcomu, jeho hlasem mluvila i oranžová postavička Hele z televizního Studia Kamarád.
18. 10. 2026‌‌

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
18. 10. 2026‌‌

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.