Protektor – smlouva s ďáblem je vždy cestou do pekel

Praha – Do českých kin právě vstupuje pozoruhodný film režiséra Marka Najbrta PROTEKTOR. Snímek, který vznikal celých pět let a jenž se podařilo zrealizovat také díky České televizi, která do projektu vstoupila jako rozhodující koproducent, zpracovává nadčasový příběh vztahu dvou lidí v extrémních podmínkách protektorátu. Emil, rozhlasový reportér, a Hana, filmová hvězda první republiky, na pozadí válečného dramatu prožívají vlastní soukromé drama. Tvůrci bravurní filmovou řečí předkládají divákovi drama o cti, lidské důstojnosti, kariéře, lásce a nakonec i o životě samotném.

Rozhlasový reportér Emil Vrbata a herečka Hana jsou manželé. Píše se rok 1938, atraktivní Hana slaví první úspěchy ve filmu, je obletována ctiteli. Emil, který ve svém povolání není zase až tak úspěšný, žárlí. Německá okupace a začátek války obrátí jejich životy naruby. Hana je konfrontována se svým židovským původem, z výšin nadějně rozběhnuté kariéry padá na dno společenského žebříčku. Emil využije šanci zachránit a zároveň ovládnout Hanin život. Odmítne rozvod, v zájmu Haniny ochrany setrvá v „rasově smíšeném manželství“ a stane se hlasem německé propagandy.

Protektorát jako kulisa lidských dramat

„Volba, před kterou stojí hlavní hrdina, je univerzální. Podobná dilemata - jestli z nějakého pragmatického důvodu zradit své přesvědčení, svědomí nebo čest - řeší lidé často i dnes. Ve svobodné a hmotně uspokojené společnosti to však zpravidla nemá fatální následky. Proto je období války tvůrci tak vyhledávané. Je to doba, kdy šlo o život, doba, v níž byl nastartován proces morální deformace našeho národa, který posléze završil komunismus. Plody tohoto procesu sklízíme dodnes,“ říká k výběru reálií režisér a spoluautor scénáře Marek Najbrt.

„Příběh jsme zasadili do protektorátního období proto, abychom jasně ukázali, kam až se člověk může dostat, pokud se rozhodne koketovat s ´ďáblem´. Rétorika oficiálních projevů z tohoto období nápadně připomíná rétoriku komunistickou. Rozdíl byl v tom, že zatímco za normalizace by člověk, který se rozhodl říkat, co si myslí, ztratil pouze svou existenční pozici, za protektorátu by mu hrozilo, že bude zastřelen. Je to tedy mnohem vypjatější a dramatičtější období, na kterém lze mnohem přímočařeji vyjádřit myšlenku, že osobní život každého z nás (např. osudovou lásku) zásadně ovlivňují naše postoje k životu veřejnému (za protektorátu k fašismu či nacismu, v době pozdější ke komunismu apod.) a jak ´nenápadně´ je osobní život každého z nás těmito faktory ovlivňován,“ doplňuje spoluautor scénáře Robert Geisler.

„V našem filmu nikoho nesoudíme a snažíme se ukázat život té doby zevnitř, pohledem lidí, kteří ji žili. Někteří přežili, jiní ne,“ uzavírá třetí ze spoluautorů Benjamin Tuček.

Neotřelé zpracování

Až potud by se dalo říct - nic nového pod sluncem. Období protektorátu již častokrát posloužilo jako pozadí pro dramatické příběhy a nutnost hrdinů zaujmout rozhodující postoj byla už také mnohokrát zfilmována. Co dělá Protektora filmem dobrým až výborným, je jeho zpracování, v němž všechny složky vytvářejí dokonalou, vyváženou a nakonec napínavou stavbu. Základem je dobrý scénář, který je v dialogu velmi úsporný, ale přesný, poměrně banální situace jsou kladeny tak, že nenápadně skládají přirozenou a promyšleně gradující dramatickou linku. Kvalitní herecké výkony přesně vybraných herců úspornými výrazovými prostředky vytvářejí vnitřní napětí a nenápadně, leč přesně odkrývají divákovi vnitřní rozpory a problémy postav. To vše podtrhuje skvostný střih, který filmu dodává rytmus a gradaci. V neposlední řadě pak celkový dobrý výsledek podtrhuje hudba, která je kompilací dobových šlágrů, ale v autorském tvůrčím nasazení. Nelze pominout ani opět nenápadnou, ale přesnou kameru, kostýmy i dokonale zvládnuté scénické dobové reálie.

To vše je složeno do kvalitního a působivého celku, který v sobě obsahuje všechny potřebné atributy současného filmu a zároveň vypovídá příběh s obrovským přesahem, aniž by upadal do patosu či si vypomáhal osvědčenými klišé. Nepředpojatý divák, který se nenechá odradit tím, že se děj odehrává za protektorátu, tak odchází z kina, přes závažnost námětu, s pocitem uspokojení, jež se dostavuje po zhlédnutí výborného filmu.

Protektor:

Režie - Marek Najbrt. Scénář - Marek Najbrt, Robert Geisler, Benjamin Tuček. Kamera - Miloslav Holman. Architekt - Ondřej Nekvasil. Kostýmy - Andrea Králová. Make-up - Lukáš Král. Hudba - Midi Lidi. Střih - Pavel Hrdlička.

Hrají: Jana Plodková, Marek Daniel, Klára Melíšková, Tomáš Měcháček, Richard Stanke, Jan Budař, Jiří Ornest, Sandra Nováková, Martin Myšička, Simon Schwarz a další. V kinech: od 24. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
před 19 hhodinami

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
před 21 hhodinami

Hon na čarodějnice? Nástroje AI hledají spisovatele, kterým pomohla AI

Kanaďan Thélyson Orélien, Zimbabwan Simbarashe Kundizeza, Američanka H. M. Wolfeová. Všichni tito spisovatelé mají jedno společné: čelí nařčení, že program na rozpoznání AI textů označil jejich beletristická díla jako napsaná pomocí umělé inteligence. Některé z nich obvinění ze spolupráce s umělou inteligencí stálo možnost získat prestižní literární ceny nebo milionové smlouvy s nakladateli. Množství příkladů dosvědčuje rostoucí nejistotu ohledně autorství, s níž se literatura bude muset vypořádat.
včera v 11:50‌‌

VideoFilmové premiéry: Kluci to vidí jinak než holky, Generál Golian či Rozum a cit

Do kin vstupuje letošní festivalový hit Napořád sledující berlínskou rodinu, kterou zasáhne tragédie a která odjíždí truchlit na Tenerife. David Ondříček novou komedií Kluci to vidí jinak než holky odkazuje mimo jiné ke svým Samotářům. Další adaptace se dočkal román Jane Austenové Rozum a cit. A slovensko-české historické drama Generál Golian vypráví příběh velitele Slovenského národního povstání a jeho manželky.
včera v 10:35‌‌

Třikrát Mucha. Brněnské Národní propojilo epopej, zpěvačku a boudu

Zpěvačka Nikola Mucha, Slovanská epopej Alfonse Muchy a Muchova bouda s rychlým občerstvením. Tuto trojici jihomoravských atributů můžou diváci vidět v nové komedii Národního divadla Brno s příznačným názvem Mucha, Mucha, Mucha. Premiéru má v pátek na scéně divadla Reduta.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Na členství v komisi pro výběr šéfa Národní galerie rezignovali dva členové

Fotograf Lukáš Jasanský a jeho žena, grafička a ilustrátorka Lenka Jasanská rezignovali minulý týden na členství v komisi ministerstva kultury pro výběr nového generálního ředitele nebo ředitelky Národní galerie Praha. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jejich odstoupení respektuje. Další postup zváží, členy komise vybíral osobně a za výběrem si stojí.
20. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.