Pro umění by skutečně zemřela. V Londýně rekapitulují tvorbu babičky performance

Nahrávám video

V Královské akademii umění v Londýně vystavuje přední osobnost konceptuálního umění Marina Abramovičová. Retrospektiva shrnuje více než půlstoletí její tvorby, při níž se performerka snažila překonávat hranice svého těla a mysli. O výstavě se v Británii mluví jako o jedné z hlavních událostí uměleckého podzimu.

Původem srbská umělkyně Marina Abramovičová se označuje za „babičku performance“. Ve svých konceptech se přitom nebála jít za hranu. Známá se stala především performancí Rythm 0 (Rytmus 0), kterou uspořádala v polovině sedmdesátých let v Neapoli. Vystavila na šest hodin samu sebe.

Návštěvníkům navíc dala k dispozici 72 předmětů, od medu po nabitou zbraň, a instruovala je, ať je neváhají jakkoliv použít. Vše, co se dělo, přijímala nečinně. Neškodné kontakty přerostly v agresivitu a účastníci performance umělkyni rozřezali šaty a pořezali i přímo ji. „Bolest je důležitá součást našeho života. Tedy bolest, strádání i pomíjivost života,“ míní Abramovičová.

Přiznávala, že umění pro ni byla otázkou života a smrti a že některá vystoupení byla koncipovaná tak, že při nich mohla dokonce zemřít. Snažila se tak vytyčit limity lidského těla a hranice mysli.

Z očí do očí

Objektem Mariny Abramovičové se často stávali samotní diváci. Když v roce 2010 připravilo Muzeum moderního umění v New Yorku její retrospektivu, stala se většinu času součástí expozice. Dívala se zájemcům mlčky do očí, zatímco je pozorovali ostatní návštěvníci.

Výstavu navštívilo tři čtvrtě milionu lidí, i když před umělkyni usedl jen zlomek z nich. Někteří se při nepřetržitém očním kontaktu rozplakali – jako nakonec i sama umělkyně, když se proti ní objevil její bývalý partner Ulay. Pár i tvůrčí dvojici spolu tvořili více než desetiletí. K jejich nejsilnějším dílům patřila performance, při níž, přimknuti ústy, dýchaly stejný vzduch, až téměř do udušení.

Londýnská retrospektiva prezentuje tvorbu Mariny Abramovičové prostřednictvím soch, videí i instalací. Klíčové performance kurátoři znovu inscenují s pomocí archivních záběrů, některé ztvární mladá generace performerů, kteří se učili od Abramovičové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
před 5 hhodinami

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
před 8 hhodinami

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
včera v 10:59

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Z Renoirova muzea někdo ukradl čtyři díla. Dva obrazy se našly poblíž

Z muzea Pierra-Augusta Renoira v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie byly nad ránem ukradeny čtyři obrazy umělce. Dva z nich zloději na útěku upustili a byly opět nalezeny, oznámil později podle agentury AFP starosta města Bryan Masson.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Kvíz: Trefíte do Středozemě, Jurského parku nebo na Laputu?

J. R.R. Tolkien, Verne nebo Carroll stvořili místa, dokonce celé světy, které ve skutečnosti neexistují a pro cestu do nich stačí fantazie. Přesto mají svou historii, a dokonce mapy, jak dokládá aktuální výstava knihovny v Curychu. V kvízu si můžete ověřit, jestli byste se v atlasu smyšlených míst zvládli zorientovat.
8. 9. 2026

Benátský festival poznává Valerii a týden divů

Filmový festival v Benátkách promítá československý snímek Valerie a týden divů. Dramaturgie přehlídky ho vybrala do sekce Venezia Classici mezi téměř dvacítku restaurovaných filmů z celého světa.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.