Svět knihy převrací dvacáté století, probere i Izrael a komiks

Nahrávám video

Převratné dvacáté století se stalo jedním z hlavních témat veletrhu a literárního festivalu Svět knihy. Své o převratných událostech ví i Izrael, země, jejíž literaturu Svět knihy ve 24. ročníku především představuje. Velký prostor bude od 10. do 13. května na pražském výstavišti v Holešovicích, a nejen tam, věnován i komiksu.

Rozhodnutí pozvat na letošní ročník Izrael souvisí s výročím tohoto státu, který si letos v květnu připomíná sedmdesát let své existence. Československo zase sto let od svého vzniku.

Lidé knihy na Světě knihy

Podle izraelského velvyslance Daniela Merona je Čechům a Izraelcům společný i vztah k literatuře: „Lidé z Izraele se rádi nazývají ‚lidmi knihy‘. Literatura je jedním ze základních kamenů naší společnosti, stejně jako tomu je i v České republice.“ 

Z „lidí knihy“ do Prahy osobně dorazí například David Grossman, držitel Man Bookerovy ceny za rok 2017. Oceněný román Přijde kůň do baru před nedávnem vyšel také česky. Izraelské literáty zastoupí i Asaf Gavron, který se mimo jiné podílel na vývoji počítačové hry PeaceMaker, inspirované izraelsko-palestinským konfliktem. Čeští čtenáři mohou znát jeho román Osada na pahorku.

Svět komiksu s remakem Rychlých šípů

Komiks si Svět knihy vybral jako čím dál důležitější součást literatury, jež už dávno necílí jen na děti. O tom by mohl vyprávět chilsko-francouzský avantgardní filmař a také komiksový scenárista Alejandro Jodorowsky – devětaosmdesátiletý tvůrce ale nakonec návštěvu Světa knihy kvůli „riziku přepracování“ odložil. 

Rychlé šípy a jejich úžasná nová dobrodružství
Zdroj: Svět knihy Praha

Z českých autorů pozornost přitahuje Jaromír Švejdík alias Jaromír 99, na veletrhu se podělí o příběh bratrů Mašínů, který připravuje se spisovatelem Janem Novákem. K osmdesátému výročí Rychlých šípů představí veletrh remaky slavných dobrodružství, které vytvořila padesátka českých a slovenských tvůrců.

Komiksu v nejrůznějších podobách – od mainstreamu po artové formy - bude na holešovickém výstavišti vyhrazena celá komiksová zóna.

Převratné dvacáté století

Téma „převratného dvacátého století“ se odrazí především v programu diskusí. „Připomínáme si sto let od vzniku republiky a také výročí tzv. osmičkových roků, které významně ovlivnily naši historii. V rámci Světa knihy jsme se rozhodli dané téma rozšířit a pokusit se o celkovou reflexi dvacátého století, které bylo převratným nejen v historii střední Evropy,“ uvedl ředitel Světa knihy Radovan Auer.

Hosté 24. Světa knihy: António Lobo Antunes, Adam Zagajewski, Sofi Oksanen, Drago Jančar
Zdroj: Svět knihy Praha

K tématu besedou nebo představením své tvorby přispěje polský básník Adam Zagajewski, portugalský literát António Lobo Antunes, slovinský spisovatel Drago Jančar či finská prozaička Sofi Oksanen. Jančarovi a Antunesovi navíc u příležitosti Světa knihy vycházejí v českém překladu romány Dnes v noci jsem ji viděl a Návrat karavel

Celkem na 24. ročníku veletrhu vystavuje dvaadvacet zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 8 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 10 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 13 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 20 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled