Opilci, žebráci, nevěstky a Josef Čapek

Praha - Sociální motivy v tvorbě Josefa Čapka jsou námětem výstavy v pražském centru Galerie Středočeského kraje (GASK). Představuje kresby a grafiky, na kterých se známý malíř věnuje lidem z okraje společnosti, opilcům, žebrákům a nevěstkám. Na výstavě „Zpěv z temného kouta“ je k vidění 160 děl.

Práce pocházejí z let 1916 až 1926, kdy i na Čapka dolehla existenciální tíseň první světové války a napětí, které vzniklo z ekonomických krizí a nezaměstnanosti doprovázející poválečné období. Autorem výstavy je Richard Drury, který se podle svých slov Čapkem zabývá 15 let.

Přemýšlet s obrovským soucitem

„Celou dobu jsem přemýšlel, v čem je jeho trvalá a aktuální hodnota. Ač je formálně spojován s avantgardou, je to především humanista, člověk, který s obrovským soucitem přemýšlí nad osudem druhého člověka. Dlouho jsem chtěl udělat výstavu, která představí sociální motivy v jeho díle,“ řekl kurátor. Drury zve diváky i na komentované prohlídky.

Zpěv z temného kouta
Zdroj: ČT24

Spisovatel Karel Čapek o kresbách svého bratra prohlásil, že skutečný žebrák není stvořen z vrásek a hadrů, ale z bolesti, trpělivosti, čekání a pokory. Podle autorů výstavy lze slyšet zpěv z temného kouta i v současné době. „Vystavená díla mají hodně co říct dnešnímu člověku. Žijeme přeci v době existenční nejistoty, finanční krize, takže ta společenská situace se opakuje,“ uvažuje Drury.

Úplně jiný Čapek

Expozice sleduje motivy z okraje společnosti, které Čapek sám prožíval jakožto mladší autor řešící existenční problémy. „Je to úplně jiný Čapek, než ho diváci znají z velkých výstav,“ tvrdí kurátorka Adriana Primusová. Výstava se otevírá symbolicky v době adventu, který je i dobou zvýrazněného soucitu s těmi, kteří trpí a strádají.

Josef Čapek (1887 až 1945) patřil ke generaci, která se narodila v 80. letech 19. století a zasloužila se o avantgardní umělecký a literární vývoj v období před první světovou válkou a během ní. I když je Čapkovo jméno dnes spojováno především s fenoménem českého kubismu, jeho tvůrčí činnost měla mnohem širší dosah.

Nahrávám video

Dílo Josefa Čapka charakterizuje princip hledání pravdy, který vkládal do každého svého projevu a naplňoval ho přesvědčením, že lidstvo představuje eticky nerozdělitelný a rovnoprávný celek, uvádí kurátor. Výstava obsahuje 160 kreseb a grafik a dva obrazy, na nichž Čapek zachytil žebráky, žebračky, nevěstky, pijáky a chudé lidi obecně. Kresby sice často sloužily jako příprava na obrazy, ale podle Druryho nejsou nikterak méněcennými díly.

Mnohé jsou velmi drobné - Čapek byl schopen těžký lidský úděl vyjádřit na formátu jen o málo větším, než je poštovní známka. Sám pak tyto drobné kresbičky sestavoval do souborů a lepil je na karton, který signoval. Na výstavě je tak možné pozorovat, jak jediný motiv opakovaně znovu uchopoval a zpracovával.

Zpěv z temného kouta / GASK v GATE / Husova ulice 21, Praha / od 12. prosince 2012 do 3. března 2013 / Komentované prohlídky s autorem výstavy Richardem Drurym ve čtvrtky 27/12/2012, 17/1/2013, 21/2/2013 vždy od 17:00

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Proměny Hradu za Havla: Rolling Stones dodali světla, německý prezident nábytek

Pražský hrad prošel během staletí své existence mnoha proměnami. Do jeho podoby zasáhl také první porevoluční československý a následně český prezident Václav Havel. Jak se jeho aparát popasoval s komunistickým dědictvím i nedostatkem financí, popsal v pořadu 90' ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš, který se tehdy i v následujících letech na péči o hradní areál podílel.
před 8 hhodinami

Nejen boršč. Ukrajina gastronomií představuje světu své kulturní dědictví

Ukrajina v době pokračující plnohodnotné ruské invaze hledá nové způsoby, jak oslovit svět. Vedle tradiční diplomacie se stále více prosazuje ta kulturní, jejímž významným nástrojem se stává gastronomie. Prostřednictvím tradičních pokrmů i moderní kuchyně se země snaží představovat své kulturní dědictví a posilovat národní identitu.
16. 10. 2026‌‌

Marhoul natočil anglicky film z éry Stalina. Scénář napsal americký konzervativec

Odehrává se v moskevské věznici, scénář napsal americký konzervativní komentátor Ben Shapiro a světovou premiéru měl na festivalu ve Varšavě. Režisér Václav Marhoul představil svůj čtvrtý celovečerní snímek Doznání, kterým má šanci opět oslovit i mezinárodní publikum. Příběh ze stalinské éry podle něj vypovídá o univerzálních morálních dilematech.
16. 10. 2026‌‌

V Divočině hledají Issová, Vlasák a Loj přežití i smíření

Kláru Issovou, Juraje Loje a Jana Vlasáka propojilo od 15. října v kinech psychologické rodinné drama Divočina. Film otevírá témata toxických vztahů, skrytého domácího násilí i fenoménu prepperství. Jde o celovečerní debut režisérky Evženie Brabcové.
16. 10. 2026‌‌

VideoAmore mio, Brno! Na Provázku vaří s diváky

Uvařit domácí gnocchi nebo upéct neapolskou pizzu mohli diváci společně s herci v novém představení Divadla Husa na provázku v Brně. Inscenaci Amore mio, Brno! definují jako „večer mezi cooking class, divadlem a dovolenou v Itálii“. Menu se pokaždé obměňuje. Autorem konceptu je herec s italskými kořeny Goran Maiello.
15. 10. 2026‌‌

Velký knižní čtvrtek nabízí rozhovor s Hilským či pohádku Doležalové

Na pulty knihkupectví míří po půl roce opět patnáct novinek, které se čtenářům rozhodl představit Velký knižní čtvrtek. Jsou mezi nimi romány od českých autorů, domácí i zahraniční biografie, literatura faktu, knižní rozhovory o současném světě i příběhy pro děti a mládež.
15. 10. 2026‌‌

Máma zasáhla i lidi na druhé straně zeměkoule, těší Maximovou oceněnou v Soulu

Herečka Elizaveta Maximová obdržela cenu pro nejlepší herečku na jihokorejské přehlídce Seoul International Drama Awards. A to za hlavní roli ve snímku Máma, natočeného v koprodukci České televize. „Mám radost, že si mé a naší práce všimli i v zahraničí. Že náš komorní příběh o matce s intelektuálním postižením a její dceři zasáhl i lidi na druhé straně zeměkoule,“ podotkla herečka v rozhovoru pro Události, komentáře, které moderoval Lukáš Dolanský.
15. 10. 2026‌‌

Zemřel fejetonista Rudolf Křesťan

Zemřel spisovatel a publicista Rudolf Křesťan, bylo mu 83 let. Nejvíc ho proslavily fejetony, jichž napsal přes tři tisíce. Krátké humorné texty založené na nadsázce, recesi a slovních hříčkách psal pro časopisy, vydával je i knižně, znali ho rozhlasoví posluchači i televizní diváci.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.