Londýn - V londýnské galerii Tate Modern začíná první velká retrospektiva jednoho z nejznámějších výtvarníků současnosti Damiena Hirsta. Šestačtyřicetiletý Angličan je na jedné straně oceňován za svoji originalitu, zatímco na druhé mu řada kritiků vyčítá, že se stále opakuje a že mu jde víc o peníze než o umění.
Jeden z nejbohatších umělců současnosti představuje ve známé galerii většinu svých „hitů“, včetně zvířat naložených ve formaldehydu a lebky posázené diamanty. Hirst tvrdí, že zatím retrospektivy odmítal, protože z nich prý má pocit, že je starý. Také kdysi řekl Davidu Bowiemu, že nechce nikdy vystavovat v Tate, protože ta je pro mrtvé umělce. „Také jsem říkal, že nevěřím nekuřákům, a sám jsem pak přestal,“ přiznal nyní.
"Vždycky se smál, když tohle říkal. Teď se dostal do bodu, kdy už je schopen ohlížet se za svým dílem. Dříve se nechtěl vracet. Asi proto, že to považoval za symbol stárnutí,“ upozorňuje kurátorka Tate Modern Ann Callagher.
Nejbohatší žijící umělec světa jako asociální floutek z Leedsu viděl spásu v malířství. Na konci 80. let v Londýně ale pochopil, že malování je nuda, důležitější je podle něj myšlenka.
Hirst si hraje s hranicí mezi životem a smrtí, vzkvétáním a rozkladem, ale i umělým přežíváním jejich obrazů v mozku a médiích. Hirstovy instalace odpuzují i přitahují, šokují, a zároveň iritují svou jednoduchostí. A často už jen miliony dolarů, za které se prodávají. Hirst není umělec! Hirst jsou peníze! Hirst je trh!
Současné umění je velká ekonomická síla, Damien Hirst není jediný, kdo uměním vydělává velké peníze. Bohatství je ale u Damiena přímo předmětem díla, diskutuje v něm o víře v systém hodnot, který používáme, abychom se vyrovnali se životem, včetně náboženství, vědy, umění a – bohatství,“ dodává Callagher.
„Výstava je pohledem zpět, kterému jsem se až do dneška vyhýbal. Ale užíval jsem si to. Je to příběh toho, co jsem dělal za posledních 25 let. Je to mapa mého života.“
Expozice nabízí 70 objektů. Je mezi nimi dílo The Physical Impossibility of Death in the Mind of Someone Living (Fyzická nemožnost smrti v mysli někoho naživu), tedy žralok ve formaldehydu, který byl prvním z řady takto pojatých zvířat. Jsou tu stejně naložené krávy a ovce, stejně jako jeho skleněné lékárnické skříně, Crematorium z roku 1996, ohromný popelník se stovkami cigaret a objekt z roku 1991 A Thousand Years (Tisíc let) - hlava krávy v kaluži krve obklopená nedopalky a živými mouchami.
Ve velké hale galerie je pak temná místnost hlídaná dvěma strážci, v níž je vystaven objekt For The Love Of God (Pro lásku boží) - lidská lebka posázená 8601 diamanty. Její cena se odhaduje na 50 milionů liber (1,48 miliardy korun).
- Dílo Damiena Hirsta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3449/344886.jpg
- Dílo Damiena Hirsta zdroj: White Cube http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2924/292397.jpg
- Dílo Damiena Hirsta autor: Antony Oliver, zdroj: www.whitecube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/873/87296.jpg
- Dílo Damiena Hirsta autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/35/3449/344887.jpg
Hirst na sebe upozornil v roce 1988, kdy se svými kolegy ze skupiny Mladí britští umělci (Young British Artists) uspořádal v opuštěném skladišti výstavu Freeze. Výrazně mu pak pomohl mecenáš Charles Saatchi, který v roce 1991 koupil jeho žraloka - tehdy ještě za „pouhých“ 50 000 dolarů - a udělal z něj uměleckou celebritu.
Od samého počátku měl Hirst obdivovatele i ostré odpůrce. Také před nynější výstavou kritik Julian Spalding označil Hirstovy objekty za „bezcenná díla“ a radil každému, aby se jich zbavil, než podle něj uměle nafouknutá bublina splaskne. Hirst to dnes odmítl s tím, že „lidé nejsou tak hloupí“, aby platili za bezcenná díla. Uvedl také, že i Pabla Picassa a Edgara Degase kritici nejdříve odmítali.
Zastala se ho kritička Georgina Adamová. „Spalding má asi pravdu, pokud jde o pozdějšího Damiena Hirsta, kdy jeho dílo připomíná víc luxusní zboží než umění. Ale jeho ranější věci opravdu přehodnotily pohled na umělecká díla,“ řekla BBC.
Kritici britských deníků hodnotí retrospektivu spíše pozitivně. The Guardian ji ocenil třemi z pěti možných hvězdiček, zatímco The Daily Telegraph čtyřmi. Z výstavy Hirst vychází jako seriózní - byť ohromně nevyrovnaný - umělec, napsal The Daily Telegraph.
Podle London Evening Standard je výstava současně vzrušující i zklamáním. „První část je strhující, ale většina děl od poloviny 90. let dokumentuje sestup do opakování a spoléhání na triky. Hirstovo umění se mění ve značku a on se stává stejně korporací jako umělcem,“ poznamenal list.
Komerční atraktivitu Hirstových objektů a obrazů nejvýrazněji dokumentovala aukce v září 2008, kdy se jeho díla v den, kdy se zhroutila americká banka Lehman Brothers a začala finanční krize, prodala za 111,5 milionu liber (3,3 miliardy korun)
Hodně peněz ale mohou utratit i návštěvníci výstavy v Tate Modern. Roli omezené série tapet si mohou koupit za 700 liber (asi 21 000 korun), skateboard za 450 liber, deštník za 195 liber, soupravu 12 porcelánových talířů za 10 500 liber a plastikovou lebku ozdobenou ve stylu Hirstových obrazů za pouhých 36 800 liber (přes milion korun).
