Pražské metro denně přepraví zhruba tolik lidí, kolik má hlavní město obyvatel. Více než milionovou návštěvnost nepřitáhne žádná galerie, umělecká díla ve stanicích a vestibulech jsou tak dobrým způsobem, jak zabít dvě mouchy jednou ranou. Zpříjemnit veřejný prostor a zároveň přiblížit lidem (současné) umění. Jak této možnosti využívá pražské metro? A jak zahraniční dopravní podniky?
Pražské metro se zaměřilo především na street art. Plochy, přitažlivé pro nechtěné sprejery, nabídlo „k vyřádění“ umělcům, jako je Pasta Oner nebo Jan Kaláb. Jejich graffiti vylepšilo stanice Anděl a Můstek, dopravní podnik chce v podobném duchu pokračovat i na dalších zastávkách.
V zahraničních metropolích je spolupráce se současnými výtvarníky mnohem propojenější a také velkolepější. V Neapoli například mají pro umění dokonce vyhrazeny konkrétní stanice. Na prvním obrázku galerie pokrývají strop newyorské stanice Hudson Yard Terminal „Funkční vibrace“. Mozaiku s tímto názvem vytvořila Xenobia Bailey.
