Praha – Saxána už dávno poznala, co je to to „mít rád“, a několik let si spokojeně žije ve světě lidí společně se svým manželem, zvěrolékařem Honzou Bláhou, a devítiletou dcerkou Saxánkou. A právě ona je hlavní hrdinkou nového snímku Václava Vorlíčka, který navazuje na komedii o žákyni čarodějnické školy Dívka na koštěti, jež natočil před čtyřiceti lety. Film Saxána a Lexikon kouzel, jenž vznikal v koprodukci České televize, vstoupí do kin ve čtvrtek 15. září.
Rodina Bláhů si žije poměrně poklidým životem, dokud malá, o maminčině čarodějnické minulosti dosud nicnetušící Saxánka neobjeví na půdě kouzelnickou knihu. Jakmile ji otevře, začnou se dít neuvěřitelné věci. Z knihy s pohyblivými obrázky nechtěně vyvolá raracha Krakavouse a spolu se pak (samozřejmě jak jinak než studnou) vydají do Říše pohádek. Začíná tak skutečně kouzelné dobrodružství.
Najdeš tam psáno, jak změnit noc v ráno…
Hned záhy je ale Saxánka lapena morkolaby, kteří ji hlídají jako uprchlici (To je určitě ta, co měla být tři sta let po škole!). Po svém útěku z jejich spárů je v kouzelné říši plné trpaslíků, rarachů, draků, bazilišků, šotků a další havěti neustále pronásledována. Situaci komplikuje, nebo možná částečně i zachraňuje její teta Irma, jež se po pádu z vlaku ocitne rovněž v říši kouzel, a nebezpečný komiksový padouch Crashman.
Ve filmu si zahráli opět hlavní protagonisté z prvního dílu – Petra Černocká a Jan Hrušínský. S rolí malé Saxanky se popasovala Helenka Nováčková, pro niž byla tato role první hereckou zkušeností. Rodinnou vilu obývají Bláhovi ještě společně se strýcem Evženem (Petr Nárožný) a již zmíněnou ztřeštěnou tetou Irmou (Jiřina Bohdalová), kteří o minulosti Saxany nic netuší. Kromě už zmíněných herců se diváci mohou těšit například i na Naďu Konvalinkovou, Jiřího Lábuse, Jiřího Somra nebo Markétu Hrubešovou.
Na filmech Václava Vorlíčka vyrostly tři generace
Režisér Václav Vorlíček má na kontě třicet celovečerních filmů, za všechny jmenujme třeba Tři oříšky pro Popelku s Libuškou Šafránkovou, a mnoho úspěšných seriálů, jakým je mimo jiné Arabela (s panem Vigem a dalšími postavami se ostatně potkáme právě i v nejnovějším Vorlíčkově filmu). S pokračováním Saxány je režisér podle svých slov spokojen. Přivítal zejména možnost použití počítačových triků. „Taková úroveň trikového filmu tady ještě nebyla,“ podotkl na tiskové konferenci k filmu. „Triky jsou už dnes jinde,“ potvrdil i Jan Hrušínský při vzpomínce, jak strávil při natáčení Dívky na koštěti celý den vměstnán do nemocničního stolku.
Rodinná komedie, jejíž úvod patří stručnému shrnutí původního snímku z roku 1971, mísí hrané scény s animovanými 3D prvky. Vznikla v produkci společnosti Pragofilm, trikovou část snímku nakonec po mnoha peripetiích technického i finančního rázu obstarala společnost Qbone studios. Na náročných záběrech spolupracovali zahraniční animátoři a grafici, kteří se podíleli na počítačových tricích pro snímky o Harrym Potterovi a Pirátech z Karibiku.
„Jsem zastáncem staré trikové školy. Genialitu, kterou předváděli pan kameraman Novotný a pan Vorlíček před čtyřiceti lety… od nich se do dneška můžeme učit. Počítač by měl být nástrojem, který nám tu práci ulehčuje, nikoli výrazovým prostředkem trikové výroby,“ podotýká vedoucí trikové výroby Qbone Studios Viktor Adamec, jenž již absolvoval premiéru filmu na Slovensku, kde ho překvapilo vřelé přijetí snímku slovenským publikem a odbornou veřejností. „Bylo mi řečeno, že mile překvapil fakt, že digitální triky mají srdce,“ dodává.
Hudbu k filmu napsal Radim Hladík, který při závěrečných titulcích použil ústřední píseň z Dívky na koštěti obohacenou prvky rapu, což skvěle zvládly děti z Dismanova souboru. V kinech se Saxána a Lexikon kouzel objeví ve čtrnácti klasických kopiích a dalších digitálních, takže podle zástupců distribuční společnosti Film Europe se bude v prvních dnech promítat ve více než stovce kinosálů. Snímek, který vznikal téměř deset let, by měl proniknout i na zahraniční trh, už teď o něj projevily zájem Kanada a Spojené státy. Saxána a Lexikon kouzel zároveň vychází i knižně v nakladatelství Albatros, autorkou je spisovatelka Ivona Březinová.
