Praha - Když nám v roce 1995 televize poprvé naservírovala americký seriál Ženatý se závazky (Married with Children - MWC), bylo to tak trochu jako zjevení. Kdo čekal další variantu trapných a pokryteckých rodinných idylek s vypečenou zápletkou a dobrým koncem na způsob Show Billa Cosbyho nebo Kroku za krokem, musel být pořádně zklamán. Ti ostatní jásali. Příběhy životního losera, mizerně placeného prodavače dámských bot, lempla, nemehla, cynického hláškaře, autora „čtyř touchdownů v jednom zápase“, milovníka sportu, piva, Ameriky, starých písniček, seriálu Táta Cvok, sotva pojízdného auta, westernů, televize a hanbatých časopisů Alphonse „Ala“ Bundy byly něco docela jiného. Ženatý se závazky si totiž nemilosrdně vytírá zadek tradičními rodinnými i životními hodnotami, mezilidskými vztahy, Vánocemi, láskou k práci i k bližnímu a touhou něco v životě dokázat.
Ženatý se závazky – příběhy losera, ale morálního vítěze
Hlavní hrdina Al Bunda (v originále Al Bundy) má jistě spoustu paralel se známější postavou (o pár let novějšího) Homera Simpsona, u Bundovy rodiny ale veškerá podobnost mizí. Alova líná, sarkastická, u televize věčně vysedávající, bonbony baštící a nadržená manželka Peggy je pravým opakem „maminy“ Marge, jeho syn Bud není uličník jako Bart, ale o holku jakživ nekopne, jeho dcera „melounek“ Kelly je sice stejně jako Líza blondýna, ale na rozdíl od ní se vším špatným, co si pod vlivem četných anekdot na toto téma člověk spojuje – od promiskuity po tupost.
- Ahoj brouku, jakpak je?
- No… přišel jsem domu, tak jak může bejt?!?
Peggy & Al, IV/08
Sex, nechutnosti a průšvihy
I když téma praštěných rodinek určitě nebylo v sitcomech ničím novým (viz třeba skvělá černá Addamsova rodina z 60. let nebo i naše Taková normální rodinka), MWC žene tento motiv do (leckdy až komiksového) absurdna a prakticky žádný z dílů nemá pozitivní konec v tom smyslu, že si všichni padnou kolem krku, co jsme si to jsme si, a strašně se mají rádi. Celý seriál je v podstatě jen řetězcem životních průšvihů Bundovic – absolutně dysfunkční - rodiny a jejich věčných trablů s nedostatkem peněz (všichni), jídla (všichni), sexu (Bud a Peggy), inteligence (Kelly), lásky k práci (Al), manuální zručnosti (nezapomenutelné kreace Ala a Jeffersona ve stylu Pata a Mata), rodinné harmonie a byť jen náznaku úspěchu v čemkoliv (také všichni). Sitcomovskou roli rušivého elementu tu plní naprosto nemožná (a úspěšná) sousedka Marcy, potažmo její dva manželé - Steve a později flákač a metrosexuál Jeff, který funguje spíš jako gigolo.
Sexuálními narážkami se to v MWC vůbec jen hemží, některé díly prakticky o ničem jiném nejsou a s erotikou se tak či onak potýká jedna každá postava. Některé vtipy na téma sex a erotika jsou možná až příliš drsné a vulgární (slovní přestřelky mezi Alem a Marcy nebo stálé narážky na Peggyiny robertky); nechutnosti, jako je špína mezi prsty u nohou nebo v uších, smrdutý dech a páchnoucí nohy, jsou zase Alovou specialitou - stejně jako jeho ruka zastrčená za kalhoty coby vrchol pohody nebo jeho neomaleně vtipné urážky na adresu Peggyiných příbuzných, Kellyiných nápadníků a jeho zákaznic v obchodě s botami.
Neúspěch Bundových jako kletba seriálu při rozdávání cen
Dnes bychom MWC mohli hezky česky nazvat politicky nekorektní, a i to je zřejmě důvod, proč pár let držel rekord jako nejdéle běžící seriál, který (navzdory několika nominacím) nedostal jedinou televizní cenu Emmy - až ho v roce 2001 překonala - jak jinak - Pobřežní hlídka. MWC byl nominován několikrát i na Zlatý glóbus, ale v duchu Bundových neuspěl ani zde o nic lépe.
Na diváckou oblibu si Ženatý se závazky ale rozhodně stěžovat nemohl. Byl to první pořad televize Fox, který zaznamenal rating 10 procent a share 25 procent. Rekordní byla premiéra úvodního dílu 6. řady v roce 1991, který byl v době svého vysílání nejsledovanějším pořadem v USA vůbec a běžel na třetině všech zapnutých amerických televizí. Sledovanost ale s postupem času klesala, stejně jako místy i kvalita jednotlivých dílů.
„Promiň Bundo, zklamal jsem tě. Měl jsem ti ukázat, proč bys měl žít, ale nemám jedinej důvod.“
Alův Strážný anděl, IV/13
Ne všem se seriál líbil
Seriál měl pochopitelně i své kritiky, ba dokonce přímo odpůrce: Terry Rakoltová z Michiganu dělala kvůli sundané podprsence, nahým ženským zádům a hovoru o homosexualitě v jedné z epizod psí kusy pro to, aby MWC zastavila. V roce 1989 vedla kampaň za bojkot seriálu, vystupovala v televizi a varovala diváky před jeho sledováním. Kromě toho se pokusila přimět sponzory, aby do něj přestali cpát peníze, a v případě Procter & Gamble a McDonald's se jí to dokonce povedlo. Nakonec ale její křižácké tažení naopak spíš seriálu pomohlo zvýšit sledovanost, za což se jí tvůrci odměnili tím, že se o Terry ve dvou epizodách nepřímo zmínili. Jen pro zajímavost: Rakoltová je sestrou Ronny Romneyové, jejíž bývalý švagr Mitt Romney se možná s Barackem Obamou utká o funkci prezidenta USA.
Prudérním americkým cenzorům se bůhvíproč také moc nezdál díl I'll See You In Court, který se v USA nevysílal, ale v Evropě normálně běžel. V Americe ho nakonec uvedli, ale až po dlouhých 13 letech. Podobný problém byl s dílem o fiktivním seriálu Táta cvok, který se kvůli tehdejší citlivé debatě kongresmanů o násilí v televizi raději odvysílal až v další sérii.
Ženatý se závazky jako horor, porno a reality show?
Troufám si tvrdit, že falešná seriálová rodinná idylka a harmonie, která je vhodná leda tak do reklamy na polévky z pytlíku a bonboniéry, spíše vyvolává u diváka povzdech typu „ach jo, proč to i u nás nemůže být takové?“, zatímco Al Bunda posiluje jeho sebevědomí s tím, že „to u nás ještě není tak zlé, mohlo by být i hůř“. Nehledě na to, že leckterý táta od rodiny vidí (nebo jednou uvidí) ve svém a Alově životě navzdory vší absurdnosti mnohem více paralel, než si vůbec chce připustit. Jde vlastně o podobný princip, jaký hraje nemalou roli u oblíbenosti reality show nejrůznějšího typu, černé kroniky, filmových hororů, porna, krváků a jiných perverzností: když někdo natočí to, na co si já troufám jen pomyslet, tak to s mým duševním zdravím ještě není tak zlé, nebo v tom minimálně nejsem sám - přesně v duchu Nedbalovského „nic tak člověka nepotěší jako neštěstí druhého“. To jistě o pár let později významně přispělo k nesmírné popularitě seriálu, či vlastně spíše reality show Osbournovi. Tam se diváci ujistili v tom, že nejen parta vybraných jedinců zavřených na pár týdnů pod dohledem kamer do vily, ale ani rocková hvězda nežije zase tak moc odlišný život než jeden každý z nás.
Alovi se zjeví jeho zesnulý otec:
Al: Tati! Já myslel že nežiješ!
Alův otec: Já myslel, že ty jo!
Al, IV/07
Rodinka Bundových se nesnáší, jeden z druhého si utahuje, co replika, to v podstatě urážka. Pozitivum je v tom, že přesto jsou spolu všichni v podstatě rádi, neměnili by a nevzdávají se. To přiznává i sarkastická Peggy své kamarádce Marcy, když se bojí, že si Al najde jinou:
„Já nechci mít chlapa, já chci Ala. Měla's někdy oblíbený pár starých bot? Jsou okoukané a ošklivé a smrdí až do nebe. Ale jsou tvoje, víš? Jsou obnošené a potrhané, ale když si je obuješ, ani trochu je necítíš. To je můj Al! Já jsem ztratila svou bačkoru Ala!“
Peggy, IV/05
Al Bunda – chlap každým coulem
Špatně placený prodavač dámských bot Al Bunda, hlavní hrdina seriálu a jediný, kdo hrál ve všech epizodách, je ale navzdory všemu něco, co se nedá říct o každém: chlap. Nikoliv machistický hezoun, ale opravdu kus chlapa se všemi pozitivy i negativy z toho plynoucími, který se - bez ohledu na nemožné povolání, nepovedené dětičky, „zrzavou příšeřu“ v manželské posteli a vědomí, že všechno podělá – nikdy nevzdává, hájí si hodnoty, které on sám považuje za důležité, a s ničím ostatním se nemaže. Jak říká své dceři: "Bundys are losers, not quitters„, případně “A Bundy never wins, but a Bundy never quits". Ala prostě člověk musí mít rád a asi nejlépe ho charakterizuje jeho proslov ke knihovnici, která od roku 1957 čeká mezi regály na to, až jí konečně přijde vrátit vypůjčenou knížku:
„Podle vás jsem nula. Jenom proto, že dělám to, co nenávidím? Mám rodinu, která si mě neváží, a že celý město proklíná den mého zrození? Možná je to nula pro vás, ale já vám něco povím: Každý ráno, když se vzbudím, vím, že se to nezlepší, dokud si zase nepůjdu lehnout. Pak vstanu, dám si svůj vodovej džus a ještě zmrzlou placku. Vlezu do svýho auta bez polstrování, bez benzínu, co splácím, a snažím se probojovat dopravní zácpou k privilegiu obouvat levný boty na nohy lidí, jako jste vy! Nebyl jsem fotbalová hvězda, jak jsem chtěl, nikdy nepoznám dotek krásný ženy a už nikdy nebudu mít potěšení z řízení bez pytle na hlavě. Ale nula nejsem, protože nehledě na to, že já a každej chlápek, který nikdy nebudeme tím, čím jsme chtěli bejt, my věčný outsideři, jsme co nechceme bejt po čtyřicet hodin tejdně celej život. A ten fakt, že si proto nestrčím do pusy pistoli, vy pudinku místo ženský, dělá vítěze ze mě!“
Al, III/02
Mimochodem: Alův milovaný Dodge, kterého se nemíní vzdát za žádnou cenu, i když jde o téměř nepojízdný vrak, je ve skutečnosti Plymouth Duster z roku 1972. A pokud jde o Alovo povolání: kolikrát jste viděli prodavače dámských bot? Já osobně si tedy nevzpomínám….
Hrst čísel
Stříkající Buckinghamská fontána v Chicagu (že by falický symbol?) podbarvená Sinatrovým popěvkem o lásce a manželství v úvodních titulcích se na stanici Fox poprvé objevila 5. dubna 1987. Seriál Michaela G. Moyea a Rona Leavitta po 10 letech, 11 sezonách a 262 epizodách skončil, když u Foxe usoudili, že 1,5 milionu za natočení jedné epizody je moc peněz. Přesto jsou příběhy povedené chicagské rodinky druhý nejdéle vysílaný sitcom na Fox Network (první jsou Simpsonovi) a první televizní seriál, který na Foxu běžel v hlavním vysílacím čase. Stanice se chtěla nekonvenčním seriálem vymezit vůči hlavním konkurentům NBC, ABC a CBS. Prvních pár let byl její vlajkovou lodí a prodal se do více než šesti desítek zemí. Ve své jedenácté sezoně byl zároveň nejdéle běžícím seriálem v americké televizi. Samotní tvůrci s takovým úspěchem nepočítali, proto je první řada s 13. epizodami vlastně spíš půlřada. Další zajímavostí je, že se natáčelo před živým publikem, takže smích, potlesk a jásot není uměle přimícháván, ale je skutečný.
Názvy jednotlivých epizod jsou většinou slovní hříčky a narážky na rčení, filmy, seriály, písničky, knížky, reklamní slogany apod. Tvůrci české verze seriálu se s překladem názvů neobtěžovali, takže nešťastný divák se - ani ve zvukové ani grafické podobě - nedozví, na jaký díl se to bude vlastně koukat. S přihlédnutím k faktu, že tou dobou český divák neznal reálie amerického zábavního průmyslu, jimiž se to v seriálu jen hemží, a ani tehdy neměl možnost si je „vygooglit“, nevadí tolik ani fakt, že autor překladu leckdy v tomto směru zjevně tápal v nejistotě. Přesto je česká verze celkem vydařená a přeložit třeba Pumpkin jako Melounek přímo parádní.
Hlavní hrdinové a jejich přicmrdávači
Al Bunda (Ed O'Neill/dabing Pavel Zedníček), Peggy Bundová (Katey Sagalová/Valérie Zawadská), Kelly Bundová (Christina Applegateová/Jana Páleníčková, od třetí řady Marcela Rojíčková), Bud Bunda (David Faustino/Michal Jagelka), Marcy Rhoadesová-D'Arcyová (Amanda Bearseová/Pavlína Vojáčková), Steve Rhoades (David Garrison/Petr Rychlý), Jefferson D'Arcy (Ted McGinley/Ivan Vyskočil).
Role Ala a Peggy nejdříve nabídli Samu Kinisonovi a Roseanne. Kinison se nakonec v seriálu objevil v roli Strážného anděla ve dvojepizodě It's a Bundyful Life, která je parodií na slavný film Život je krásný s Jamesem Stewartem a patří jednoznačně k nejlepším dílům celého seriálu. Do rolí Kelly a Buda byli původně obsazeni Tina Casparyová a Hunter Carson, kteří si také zahráli v pilotním dílu. Tato verze se ale nakonec neodvysílala a byla přetočena s Applegateovou a Faustinem.
O'Neill na konkursu nadchl způsobem, jakým rezignovaně vstoupil do dveří, Sagalová zase roli dostala, když na casting nacupitala s vizáží ve stylu 60. let a se zrzavou parukou model Saskia Burešová. Jen na okraj: Sagalová se vedle herectví věnuje i zpěvu; vydala dvě sólová alba a zazpívala si sbory třeba i na první sólové desce baskytaristy slavných Kiss Gene Simmonse.
Dá-li se v případě sitcomů vůbec hovořit o nějakém vývoji postav, pak je asi přímo úměrný délce seriálu a s tím souvisejícímu postupnému stárnutí jejich hlavních představitelů, respektive jejich výměnou. Vývoj hlavních hrdinů tak v zásadě koresponduje s jejich vizuální prezentací v úvodních titulcích. MWC kromě toho i postupně přitvrzuje a úvodní ještě vcelku nevinné pošťuchování a špičkování se s postupujícími epizodami mění v sarkastické slovní přestřelky. V úvodních dílech také Peggy ještě tu a tam alespoň uklidí a dokonce i něco málo uklohní, Kelly postupně blonďatí (se vším všudy) a sousedka Marcy stihne nejen vyměnit manžela, ale také vyrůst z vykulené domácí puťky v nekompromisní feministickou amazonku a sexuchtivou dominu, která je navíc jako jediná ze všech figur úspěšná v práci. (Jen na okraj: její představitelka Amanda Bearseová, která několik dílů i režírovala, se přiznala ke své lesbické orientaci.) Nemilosrdný běh života donutil producenty také vyměnit starého psa Bundových Bucka za mladého Luckyho. S několika pokusy přidat do seriálu další postavy (Sedma) tvůrci mírně řečeno pohořeli.
- Ženatý se závazky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2813/281220.jpg
- Bundovi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2803/280239.jpg
- Al Bunda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2803/280237.jpg
- Peggy Bundová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2790/278947.jpg
- Al a Peggy Bundovi autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2790/278945.jpg
MWC skutečně měl být podle původního záměru tvůrců protikladem k Show Billa Cosbyho (pracovní název dokonce zněl Not the Cosbys) a měl být bližší skutečnému životu. Postupně se ale zvrtnul v karikaturu, a to byl možná důvod, proč se známé hvězdy zrovna nehrnuly do toho, aby si v seriálu střihly epizodní roli. Výjimky potvrzují pravidlo: mihla se tu řada playmates, Linda Blairová, B.B. King, Robert Englund, Bubba Smith, Jerry Springer nebo bývalá pornohvězda Traci Lordsová, ale také pár v té době nepříliš známých tváří, z nichž se hvězdy staly později: Jerry Hallová, Pamela Andersonová, Milla Jovovichová, Matt LeBlanc, Denise Richardsová nebo zpěvačka Fergie. Drobné roličky si zahráli i tvůrci seriálu a rodinní příslušníci hlavních hrdinů.
Seriál žije dál
Popularita MWC vedla k tomu, že se v několika zemích dokonce pustili do jeho remaku. Zatímco v Německu (RTL), Brazílii (Rede Bandeirantes) a především v Británii (ITV) byl pokus o natočení vlastního Ženatého se závazky spíše propadák a po pár dílech skončil, nová vlastní verze slavila úspěch v Argentině (natočili tu 215 dílů), Chile (259) a počet dílů ruského remaku Счастливы вместе na TNT už dokonce přesáhl tři stovky.
Od premiéry prvního dílu MWC už uplynulo bezmála čtvrt století (pro hnidopichy – k dnešku přesně 8 904 dnů). Nepochybně existuje řada podobných, třeba dokonce ještě lepších seriálů, které se nechaly Bundovými inspirovat (Unhappily Ever After, Raymonda má každý rád nebo Taková moderní rodinka), a jistě přijdou další - možná i drsnější. Ženatý se závazky ale v tomto ohledu zůstane provždy první. Jinými slovy řečeno: Pavel Bém asi vylezl na Mount Everest lépe, rychleji a elegantněji než Edmund Hillary… ale děti se o tom ve škole určitě učit nebudou.
- Nikdo nemládne: Al a Peggy dnes autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2809/280896.jpg
- Nikdo nemládne: Kelly a Bud dnes autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2809/280897.jpg
- Nikdo nemládne: Marcy, Steve a Jefferson dnes autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/29/2809/280898.jpg