Politika nažluto. Koho volí Homer Simpson?

Washington/Praha – Simpsonovi jsou ošemetné téma. Když se mluví o seriálech, nelze příběhy žluté rodiny ze Springfieldu opomenout, zároveň ale okupují (nejen) českou televizní zábavu už dvacet let a řečeno o nich bylo snad vše. Navíc jsou tu skalní fanoušci, kteří číhají za rohem a kontrolují chyby (D'OH!). Dnes nabízíme v rámci Velkého seriálového retra politickou perspektivu: Koho volí Homer Simpson? A kdo se z domu na Evergreen Terrace nakonec stane prezidentem?

Poslední prezidentské volby proběhly ve Spojených státech v roce 2008 a zvítězil v nich demokratický kandidát Barack Obama. Volit ho chtěl i Homer, nakonec ale kvůli zaujatému volebnímu stroji hlasoval za výkřiků It’s time for change (Je čas na změnu – Obamův volební slogan) šestkrát pro protikandidáta Johna McCaina. Hlasovací stroj se Homera pokusil sežrat, nakonec ho ale vyplivnul (video v původním znění zde).

V případě demokratů a republikánů, dvou molochů americké politické scény, se nejedná o jediný případ parodování či zesměšnění jejich názorů, postojů nebo členské základny. Proti politickým poměrům pálí i běžné seriálové epizody (zmíněná volební scéna byla součástí speciálního čarodějnického dílu), některé z nich pak na politice primárně staví – jako ta, kde Marge kandiduje proti Montgomerymu Burnsovi.

Upíří hrad versus salátový bar

Ostatně právě krutý a bezcitný Burns patří mezi nejvýraznější hlavní tváře springfieldských republikánů. Spolu s ním zasedají v sídle strany, které připomíná upírský hrad na kraji útesu, také šáša Crusty, tlustý Tony, hrabě Dracula, bohatý Texasan nebo herec Ranier Wolfcastle.

Zřejmě není potřeba vzpomínat všechny činy, které si na své konto Burns během 22 let vysílání Simpsonových připsal, a které tak padají i na hlavu springfieldských republikánů. Jde totiž prakticky o všechny myslitelné negativní jevy – od neregulovaného lovu velryb přes ohrožování životního prostředí jaderným odpadem po monopolizaci tisku.

Když Burnsův nohsled Smithers vymění v epizodě Hrátky s Montym zaměstnavatele, zamíří k dalšímu republikánovi, a sice Bushovu viceprezidentovi Dicku Cheneymu (ve funkci 2001–2009). Ten je také pravděpodobně jedinou postavou, která Burnse předčí; sídlí na šedivém ranči za betonovou zdí, nerudně kouká z křesla (doufaje v teroristické útoky, které by ho povolaly do služby) a Smitherse nechává z nudy trhat křídla včelám.

  • Dick Cheney v seriálu Simpsonovi autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century Fox http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2741/274077.jpg
  • Hillary Clintonová u Itchyho prezidentské přísahy autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276718.jpg
  • Bill Clinton v Simpsonových autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276726.jpg
  • Rupert Murdoch v Simpsonových autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276727.jpg
  • Al Gore v Simpsonových autor: 20th Century FOX/Matt Groening, zdroj: screenshot Youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276732.jpg

Politický směr, který ve Spojených státech reprezentují Ronald Reagan a otec a syn Bushové, se stává terčem posměchu tvůrčího týmu kolem Matta Groeninga mnohem výrazněji, než je tomu u demokratů. Platí to i navzdory tomu, že stranu (zasedající v salátovém baru) v seriálu reprezentuje zejména zkorumpovaný starosta Quimby, jehož milostná extempore připomínají věčnou facku uštědřovanou Billu Clintonovi za skandál s Monikou Lewinskou.

Americký prezident v roce 2030? Lisa Simpsonová

Za dobu vysílání Simpsonových (poprvé se na obrazovkách mihli na jaře 1987, první série se vysílala o dva roky později; v Česku měli premiéru 8. ledna 1993) se v oválné pracovně Bílého domu vystřídalo pět prezidentů: Ronald Reagan, George Bush starší, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama.

V animovaném Washingtonu je doplnil mj. Arnold Schwarzenegger, Ralph Wiggum jako sjednotitel rivalských stran i Lisa Simpsonová. Podle vize z dílu Nebárt se budoucnosti (Bart to future) z roku 2000 by měla Lisa v čele USA stanout v roce 2030 a vystřídat ve funkci Donalda Trumpa. Zlegalizuje marihuanu a stejně jako Obama i ona bude řešit obrovské dluhy své země.

Do Bílého domu by se ovšem mohli dostat Simpsonové dva. Před posledními americkými volbami totiž o své kandidatuře uvažoval i sám Homer. Nakonec sice volil Obamu (resp. McCaina), jeho návštěva v show Davida Lettermana ale nabízela i jinou variantu…

Sousedská rvačka s Bushem

George Bush starší na adresu seriálu v roce 1992 poznamenal, že by si přál, aby se americké rodiny více podobaly Waltonovým než Simpsonovým. Odkázal se tak na serál The Waltons ze 70. let, který sledoval život zemědělské rodiny během hospodářské krize a druhé světové války ve východoamerické Virginii. Bart Simpson později v jedné epizodě v reakci na Bushovu tužbu konstatoval, že Simpsonovi jsou stejní jako Waltonovi – konec hospodářské krize si přejí také.  

Polemika s Bushem pokračovala i v epizodě, kdy se do sousedství Simpsonových přímo přistěhoval. Bart ho zprvu dohání k šílenství, příběh graduje sérií vzájemných odvet s Homerem a nakonec i Bushovou kapitulací a odjezdem ze Springfieldu. Jedná se o epizodu, kde dal Homer své politické přesvědčení najevo snad nejvýrazněji – ačkoli si to možná ani neuvědomoval.

Homer to rád horké? 

Tvůrci Simpsonových sami připouštějí inklinaci k liberální, středolevicové politice a veřejně to potvrdil například scenárista seriálu Al Jean. Jejich výrazným tématem je mj. ochrana životního prostředí (téma vlastní spíše levicovým silám). Když někdejší protikandidát George Bushe mladšího Al Gore představil svůj ekologický snímek Nepříjemná pravda, objevil se v něm i klip Global warming: None like it hot vytvořený Mattem Groeningem, který vysvětloval princip globálního oteplování.

Environmentální problematika byla také hybnou silou u Simpsonových ve filmu. Zde Homer natolik znečistí sprinfieldské jezero, že vláda Spojených států raději město přikryje skleněnou kupolí. V jedné z epizod se pak vysmívá Lise za to, že globální oteplování může paradoxně vést k ochlazení.

Jasno nemá Homer ani u problematiky homosexuálů – na jednu stranu mu nedělá problém se dvěma z nich na krátký čas žít (a z části přijmout i jejich životní styl), na druhou stranu poslouchal krajně pravicové rádio a ztotožňoval se s myšlenkami homofobů.

Kdo dá lepší koblihu

Pokud Homer volí demokraty, rozhodně je nevolí z přesvědčení a nepatří ani mezi věrné straníky. Spíš hlasuje pro toho, kdo mu v předvolebním boji nabídne chutnější koblihu. Že se to občas poštěstí i republikánům, potvrzuje Simpsonova podpora šáši Crustyho v době, kdy se za republikány snažil dostat do parlamentu.

Ačkoli pro postavu Homera J. Simpsona není politika prioritou (a třeba Lisa je v této oblasti o poznání aktivnější), jak upozorňuje sociolog Lukáš Hoder z brněnské Masarykovy univerzity, nelze seriálu jisté politické vlivy odepřít: „Simpsonovi dosáhli toho, o co se pokouší řada dalších produktů masové zábavy: stali se součástí populární kultury a v mnoha zemích ovlivňovali vidění a interpretaci světa.“ V případě politiky tak například představili starostu Springfieldu jako záletníka zkorumpovaného mocí, a naplnili a potvrdili tak představy diváků o nečistých poměrech na jejich vlastních radnicích.

Vedle toho příběhy žluté rodiny kvůli své snaze reflektovat (a zesměšnit) aktuální trendy a fenomény v americké společnosti nabízejí ve svém celku podrobnou přehlídku proměny společenských poměrů (nejen) ve Spojených státech za posledních dvacet let.

A co na to Rupert Murdoch?

Seriál The Simpsons vysílá od jeho vzniku v roce 1989 americká televizní stanice FOX. Ta je dnes společně s filmovým studiem 20th Century jednou z klíčových částí konglomerátu News Corporation, který vlastní mediální magnát Rupert Mudroch – shodou okolností majitel listu News of the World spojeného s nedávným britským skandálem.

Vlivný Australan, který se v seriálu již také několikrát objevil (a dvakrát dokonce sám sebe nadaboval), přitom na rozdíl od Simpsonových nepatří mezi fanoušky politické levice, ba naopak. V názoru na americkou politiku se prezentuje jako konzervativní a prorepublikánský; nesnáší rodinný klan Kennedyů, televize FOX vystupovala i proti Obamovi.

Vzhledem k názorovému směřování Murdochových médií, které se pohybuje napravo od středu a zahrává si s populismem, bývají Simpsonovi označováni za perlu v Murdochově výkladní skříni. Zahraniční komentátoři se také již řadu let přou o to, jaký má smysl, že za tímto levicovým seriálem stojí zrovna Murdoch. Pomineme-li zisk, uvažuje se především o mimikrách; Simpsonovi prý mají vyvolat dojem, že je magnát schopný tolerovat i jiné názorové proudy, než jsou ty jeho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Zde leží Dobby.“ Na žádost fanoušků Pottera posunuli podmořský kabel

Fanoušci Harryho Pottera dosáhli přemístění podmořského kabelu mezi Británií a Irskem. Měl totiž procházet v místě fiktivního hrobu skřítka Dobbyho, postavy z filmu o mladém čaroději podle předlohy spisovatelky J. K. Rowlingové. Kabel, který stál 430 milionů liber (12,2 miliardy korun) nyní místo toho vede v blízkosti možných lidských ostatků z doby bronzové.
před 8 hhodinami

Obrazem: ČT na podzim nabídne Gertu Schnirch, StarDance i novou Nedělní debatu

Diváky České televize čeká na podzim rekordní nabídka původní české tvorby v čele s dvoudílným filmem Gerta Schnirch. Vrací se taneční soutěž StarDance, a naopak novinkami je Talk show Na jednoho a zásadní proměna politické publicistiky v Nedělní debatě. Sportovní fanoušci se mohou těšit na vysílání z Davis Cupu či z účasti české ženské basketbalové reprezentace na mistrovství světa.
před 12 hhodinami

Nesnažíme se potěšit publikum, říká Morcheeba

Po necelém roce se do Prahy vrátila britská skupina Morcheeba. Zazněly nové písně z loňského alba Escape the Chaos, několik coververzí a i hity. „Vždycky hrajeme hudbu, která těší nás samotné,“ uvedla kapela v rozhovoru pro ČT24 k hledání rovnováhy mezi přáním publika a snahou o představení nové tvorby.
před 14 hhodinami

Nová vláda má nové priority, říká Klempíř o kulturní politice. Baxa mluví o políčku

Důvodem k novému návrhu státní kulturní politiky byly podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) financování a „zvládnutelnost“. Návrh je otevřen připomínkovému řízení, dodal. Exministr kultury Martin Baxa (ODS) hájil původní dokument, který resort připravil pod jeho vedením, jako „univerzální pro jakoukoli politickou reprezentaci“. Připravovaná kulturní politika je dle něj oktrojovaná. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Šikana i zneužívání. O vzkazy z pražského muzea mají zájem psychologové

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
před 17 hhodinami

Víme, že musíme něco dělat, ale chybí systém, říká krajinářská architektka k ochlazování měst

Kvůli dlouhodobému suchu a nárůstu vysokých teplot v posledních letech se podle ochránců přírody musí výrazně změnit péče o zeleň ve městech a obcích. V tom pomáhá i krajinářská architektura. Tento obor je profesí i Evy Jeníkové. „V českých městech jsme udělali obrovský kus cesty tím, že máme klimatické strategie, standardy hospodaření s dešťovou vodou nebo zakládání zeleně. Ale můžeme teď na vlastní kůži posoudit, jakým způsobem je umíme začleňovat do ulic,“ říká.
před 18 hhodinami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
10. 8. 2026Aktualizováno10. 8. 2026

Cesta za světlem vede v Krumlově francouzskou krajinomalbou

Francouzská krajinomalba od poloviny devatenáctého století až do začátku století dvacátého je k vidění v kulturním centru Port 1560 v Českém Krumlově. Výstava Cesta za světlem představuje proměnu evropské krajinomalby od barbizonské školy přes impresionismus až po expresivnější umělecké směry. Součástí je také samostatná výstava obrazů českého malíře Antonína Chittussiho.
10. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.