Politika nažluto. Koho volí Homer Simpson?

Washington/Praha – Simpsonovi jsou ošemetné téma. Když se mluví o seriálech, nelze příběhy žluté rodiny ze Springfieldu opomenout, zároveň ale okupují (nejen) českou televizní zábavu už dvacet let a řečeno o nich bylo snad vše. Navíc jsou tu skalní fanoušci, kteří číhají za rohem a kontrolují chyby (D'OH!). Dnes nabízíme v rámci Velkého seriálového retra politickou perspektivu: Koho volí Homer Simpson? A kdo se z domu na Evergreen Terrace nakonec stane prezidentem?

Poslední prezidentské volby proběhly ve Spojených státech v roce 2008 a zvítězil v nich demokratický kandidát Barack Obama. Volit ho chtěl i Homer, nakonec ale kvůli zaujatému volebnímu stroji hlasoval za výkřiků It’s time for change (Je čas na změnu – Obamův volební slogan) šestkrát pro protikandidáta Johna McCaina. Hlasovací stroj se Homera pokusil sežrat, nakonec ho ale vyplivnul (video v původním znění zde).

V případě demokratů a republikánů, dvou molochů americké politické scény, se nejedná o jediný případ parodování či zesměšnění jejich názorů, postojů nebo členské základny. Proti politickým poměrům pálí i běžné seriálové epizody (zmíněná volební scéna byla součástí speciálního čarodějnického dílu), některé z nich pak na politice primárně staví – jako ta, kde Marge kandiduje proti Montgomerymu Burnsovi.

Upíří hrad versus salátový bar

Ostatně právě krutý a bezcitný Burns patří mezi nejvýraznější hlavní tváře springfieldských republikánů. Spolu s ním zasedají v sídle strany, které připomíná upírský hrad na kraji útesu, také šáša Crusty, tlustý Tony, hrabě Dracula, bohatý Texasan nebo herec Ranier Wolfcastle.

Zřejmě není potřeba vzpomínat všechny činy, které si na své konto Burns během 22 let vysílání Simpsonových připsal, a které tak padají i na hlavu springfieldských republikánů. Jde totiž prakticky o všechny myslitelné negativní jevy – od neregulovaného lovu velryb přes ohrožování životního prostředí jaderným odpadem po monopolizaci tisku.

Když Burnsův nohsled Smithers vymění v epizodě Hrátky s Montym zaměstnavatele, zamíří k dalšímu republikánovi, a sice Bushovu viceprezidentovi Dicku Cheneymu (ve funkci 2001–2009). Ten je také pravděpodobně jedinou postavou, která Burnse předčí; sídlí na šedivém ranči za betonovou zdí, nerudně kouká z křesla (doufaje v teroristické útoky, které by ho povolaly do služby) a Smitherse nechává z nudy trhat křídla včelám.

  • Dick Cheney v seriálu Simpsonovi autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century Fox http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2741/274077.jpg
  • Hillary Clintonová u Itchyho prezidentské přísahy autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276718.jpg
  • Bill Clinton v Simpsonových autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276726.jpg
  • Rupert Murdoch v Simpsonových autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276727.jpg
  • Al Gore v Simpsonových autor: 20th Century FOX/Matt Groening, zdroj: screenshot Youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276732.jpg

Politický směr, který ve Spojených státech reprezentují Ronald Reagan a otec a syn Bushové, se stává terčem posměchu tvůrčího týmu kolem Matta Groeninga mnohem výrazněji, než je tomu u demokratů. Platí to i navzdory tomu, že stranu (zasedající v salátovém baru) v seriálu reprezentuje zejména zkorumpovaný starosta Quimby, jehož milostná extempore připomínají věčnou facku uštědřovanou Billu Clintonovi za skandál s Monikou Lewinskou.

Americký prezident v roce 2030? Lisa Simpsonová

Za dobu vysílání Simpsonových (poprvé se na obrazovkách mihli na jaře 1987, první série se vysílala o dva roky později; v Česku měli premiéru 8. ledna 1993) se v oválné pracovně Bílého domu vystřídalo pět prezidentů: Ronald Reagan, George Bush starší, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama.

V animovaném Washingtonu je doplnil mj. Arnold Schwarzenegger, Ralph Wiggum jako sjednotitel rivalských stran i Lisa Simpsonová. Podle vize z dílu Nebárt se budoucnosti (Bart to future) z roku 2000 by měla Lisa v čele USA stanout v roce 2030 a vystřídat ve funkci Donalda Trumpa. Zlegalizuje marihuanu a stejně jako Obama i ona bude řešit obrovské dluhy své země.

Do Bílého domu by se ovšem mohli dostat Simpsonové dva. Před posledními americkými volbami totiž o své kandidatuře uvažoval i sám Homer. Nakonec sice volil Obamu (resp. McCaina), jeho návštěva v show Davida Lettermana ale nabízela i jinou variantu…

Sousedská rvačka s Bushem

George Bush starší na adresu seriálu v roce 1992 poznamenal, že by si přál, aby se americké rodiny více podobaly Waltonovým než Simpsonovým. Odkázal se tak na serál The Waltons ze 70. let, který sledoval život zemědělské rodiny během hospodářské krize a druhé světové války ve východoamerické Virginii. Bart Simpson později v jedné epizodě v reakci na Bushovu tužbu konstatoval, že Simpsonovi jsou stejní jako Waltonovi – konec hospodářské krize si přejí také.  

Polemika s Bushem pokračovala i v epizodě, kdy se do sousedství Simpsonových přímo přistěhoval. Bart ho zprvu dohání k šílenství, příběh graduje sérií vzájemných odvet s Homerem a nakonec i Bushovou kapitulací a odjezdem ze Springfieldu. Jedná se o epizodu, kde dal Homer své politické přesvědčení najevo snad nejvýrazněji – ačkoli si to možná ani neuvědomoval.

Homer to rád horké? 

Tvůrci Simpsonových sami připouštějí inklinaci k liberální, středolevicové politice a veřejně to potvrdil například scenárista seriálu Al Jean. Jejich výrazným tématem je mj. ochrana životního prostředí (téma vlastní spíše levicovým silám). Když někdejší protikandidát George Bushe mladšího Al Gore představil svůj ekologický snímek Nepříjemná pravda, objevil se v něm i klip Global warming: None like it hot vytvořený Mattem Groeningem, který vysvětloval princip globálního oteplování.

Environmentální problematika byla také hybnou silou u Simpsonových ve filmu. Zde Homer natolik znečistí sprinfieldské jezero, že vláda Spojených států raději město přikryje skleněnou kupolí. V jedné z epizod se pak vysmívá Lise za to, že globální oteplování může paradoxně vést k ochlazení.

Jasno nemá Homer ani u problematiky homosexuálů – na jednu stranu mu nedělá problém se dvěma z nich na krátký čas žít (a z části přijmout i jejich životní styl), na druhou stranu poslouchal krajně pravicové rádio a ztotožňoval se s myšlenkami homofobů.

Kdo dá lepší koblihu

Pokud Homer volí demokraty, rozhodně je nevolí z přesvědčení a nepatří ani mezi věrné straníky. Spíš hlasuje pro toho, kdo mu v předvolebním boji nabídne chutnější koblihu. Že se to občas poštěstí i republikánům, potvrzuje Simpsonova podpora šáši Crustyho v době, kdy se za republikány snažil dostat do parlamentu.

Ačkoli pro postavu Homera J. Simpsona není politika prioritou (a třeba Lisa je v této oblasti o poznání aktivnější), jak upozorňuje sociolog Lukáš Hoder z brněnské Masarykovy univerzity, nelze seriálu jisté politické vlivy odepřít: „Simpsonovi dosáhli toho, o co se pokouší řada dalších produktů masové zábavy: stali se součástí populární kultury a v mnoha zemích ovlivňovali vidění a interpretaci světa.“ V případě politiky tak například představili starostu Springfieldu jako záletníka zkorumpovaného mocí, a naplnili a potvrdili tak představy diváků o nečistých poměrech na jejich vlastních radnicích.

Vedle toho příběhy žluté rodiny kvůli své snaze reflektovat (a zesměšnit) aktuální trendy a fenomény v americké společnosti nabízejí ve svém celku podrobnou přehlídku proměny společenských poměrů (nejen) ve Spojených státech za posledních dvacet let.

A co na to Rupert Murdoch?

Seriál The Simpsons vysílá od jeho vzniku v roce 1989 americká televizní stanice FOX. Ta je dnes společně s filmovým studiem 20th Century jednou z klíčových částí konglomerátu News Corporation, který vlastní mediální magnát Rupert Mudroch – shodou okolností majitel listu News of the World spojeného s nedávným britským skandálem.

Vlivný Australan, který se v seriálu již také několikrát objevil (a dvakrát dokonce sám sebe nadaboval), přitom na rozdíl od Simpsonových nepatří mezi fanoušky politické levice, ba naopak. V názoru na americkou politiku se prezentuje jako konzervativní a prorepublikánský; nesnáší rodinný klan Kennedyů, televize FOX vystupovala i proti Obamovi.

Vzhledem k názorovému směřování Murdochových médií, které se pohybuje napravo od středu a zahrává si s populismem, bývají Simpsonovi označováni za perlu v Murdochově výkladní skříni. Zahraniční komentátoři se také již řadu let přou o to, jaký má smysl, že za tímto levicovým seriálem stojí zrovna Murdoch. Pomineme-li zisk, uvažuje se především o mimikrách; Simpsonovi prý mají vyvolat dojem, že je magnát schopný tolerovat i jiné názorové proudy, než jsou ty jeho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Liberce se před Vánoci vrací Louskáček

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvede baletní představení Louskáček. Vánoční příběh na hudbu Petra Iljiče Čajkovského je jedním z nejznámějších titulů klasického baletního repertoáru. Na liberecké jeviště se vrací po čtrnácti letech.
před 7 hhodinami

Byla pro mě paní z padesátikoruny, říká o Anežce České její představitelka

U příležitosti výročí svatořečení Anežky České, k němuž došlo pár dní před sametovou revolucí, představila Česká televize v kinosále Pražského hradu dvoudílnou televizní minisérii Anežka. V programu ČT se historický příběh o osudu přemyslovské princezny objeví v první polovině prosince.
před 10 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Vánoční koleda, Můj pes Barry či Návrat do neznámé země

Tuzemská kina od čtvrtka promítají dvanáct premiérových snímků. Mezi nimi nové zpracování Dickensovy povídky, tentokrát pod názvem Ebenezer: Vánoční koleda s Johnny Deppem v roli chamtivého podivína. Český režisér David Balda natočil s mezinárodním hereckým obsazením thriller Manipulation o mocné elitní skupině. V hororu Viktoriánské psycho skrývá guvernantka na odlehlém sídle své psychopatické sklony. Naopak dojemný rodinný příběh nabízí Můj pes Barry inspirovaný legendou o slavném záchranářském psovi. A tuzemský dokument Návrat do neznámé země je vizuálně vystavěným portrétem věhlasného choreografa Jiřího Kyliána a jeho celoživotní múzy Sabine Kupferbergové.
před 13 hhodinami

Obrazem: Českou cenu za architekturu získala jihlavská multifunkční aréna

Letošní Českou cenu za architekturu získala Horácká multifunkční aréna v Jihlavě. Porotci ocenili promyšlenost veřejné stavby, která propojuje sport, kulturu a každodenní život města. Kromě hlavní ceny aréna získala také cenu veřejnosti. Architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof už za jihlavskou arénu obdrželi Grand Prix Architektů v Národní ceně za architekturu 2026.
před 13 hhodinami

Nemám žádné české písně, ale kdo ví, třeba nějaká vznikne, říká LP

V Česku vystoupila americká hudebnice LP. Bezmála pěti tisícům fanoušků v hlavním městě představila nové album Room 12, které zčásti vznikalo také v Praze. Pětačtyřicetiletá LP se proslavila před deseti lety hitem Lost On You. S umělkyní hovořil redaktor ČT Petr Adámek. V rozhovoru LP mimo jiné mluví o emocích, které podle ní převládají na novém albu, o důležitosti tématu lásky v její tvorbě i o tom, že nyní sice nemá žádnou píseň v češtině, „ale kdo ví, třeba nějaká vznikne“.
12. 11. 2026‌‌

Příběh Alžířanky s proříznutým hrdlem před soudem. Pomlouvačná kampaň, říká spisovatel

Před dvěma lety vydal francouzsko-alžírský spisovatel Kámel Daúd román Houris o ženě, jíž islamisté během občanské války prořízli hrdlo. V listopadu ho soud v Alžíru odsoudil v nepřítomnosti k pěti letům vězení. Rozsudek platí i pro Daúdovu manželku, psychiatričku, prý ke knize poskytla detaily o jedné ze svých klientek. Jde už o druhý trest za knihu Houris, který literát dostal. On mluví o politicky motivované kauze.
12. 11. 2026‌‌

Během 24 hodin se našly dva obrazy Caravaggia, hlásí kunsthistorici

Jen v rozmezí několika hodin potvrdili historici umění nezávisle na sobě pravost dvou obrazů Michelangela da Merisi, známějšího pod jménem Caravaggio. Italský raně barokní malíř po sobě nezanechal mnoho děl, proto objevení jakékoliv jeho další malby je ve výtvarném světě událostí. Každé takové oznámení ale provází i obezřetnost, s jednoznačnou pravostí tohoto starého mistra je to totiž ošemetné.
11. 11. 2026‌‌

Budiž světlo, hlásal Pešánek. Jeho velkolepé vize ale zůstaly zčásti na papíře

Lounské Studio Prona, spjaté s Galerií Benedikta Rejta, připravilo výstavu K nové epoše: Zdeněk Pešánek a dědictví světla. Nabízí nejenom pohled na tvorbu tohoto umělce, zároveň představuje díla tvůrců mladší a střední generace, kteří se Pešánkovým odkazem inspirovali či na něj jakkoli navazují.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.