Vědci luští „šifru“ Mistra Leonarda

Florencie – Asi nejznámějším portrétem v historii umění je Mona Lisa italského renesančního mistra Leonarda da Vinciho. Identita ženy, podle které obraz maloval, je ale stále zahalena tajemstvím. Po původu ženy se záhadným úsměvem pátrají vědci už stovky let. Teď ve Florencii probíhají rozsáhlé vykopávky, které mají definitivně rozluštit tuto šifru mistra Leonarda. Leonardo portrét upravoval až do své smrti v roce 1519, kdy už žil ve Francii. Díky tomu ho dnes vlastní Louvre. Muzeum podle záznamů, které se dochovaly, tvrdí, že jde o Lisu Gherardini, manželku Francesca del Giocondo.

Italští vědci této teorii věří. Aby ji ale teorii mohli potvrdit, snaží najít její ostatky, a potvrdit tak její správnost. Ve Vinci, rodné vesnici Leonarda, se ale nesetkali s pochopením. „Vášeň pro netradiční věci je stále více a více nepřirozená. Platí to i pro toto vyšetřování. Paradoxně ho můžeme nazvat vykrádáním hrobů. Někoho to fascinuje, v někom vzbouří prudérnost. Nic z toho, co tu vidíte, nemá ani zbla společného s aplikovaným vědeckým výzkumem - ať už by šlo o dějiny umění nebo antropologický fenomén renesance,“ vysvětluje Alessandro Vezzosi, ředitel muzea Leonarda da Vinciho.

Vědci se ale kritikou odradit nedají a najmuli tým, který má za sebou rekonstrukci tváře Danteho Alighieriho a objevení ostatků umělce Caravaggia. Poslední práce teď probíhají ve Florencii, kde Leonardo obraz namaloval. Lisa Gherardiniová byla ženou bohatého obchodníka s hedvábím. Je známo, že poslední dny prožila v konventu svaté Uršuly. Dnes je budova v troskách. I když neexistují žádné záznamy o jejím pohřbu, Vinceti věří, že je pohřbena pod podlahou krypty. Bylo zvykem, že významné donátorky ukládaly ženské řády právě tam.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Na řadu přijde rekonstrukce obličeje Lisy Gherardiniové

„Když vše půjde dobře a budeme mít štěstí, které potřebujeme, neboť tento komplex je velmi složitý, najdeme a identifikujeme její ostatky. Pak se posuneme do poslední fáze, a tou bude rekonstrukce obličeje. Bude ji provádět člen našeho týmu na univerzitě v Pise, ale také Francouzi a Kanaďané, aby byla zaručena maximální přesnost celého výzkumu,“ popisuje Silvano Vinceti, prezident Národního výboru pro oceňování historického a uměleckého dědictví. Tým využil geofyzikální radarový scanner, aby našel místo, kde jsou kosterní pozůstatky. Pak začal kopat. Objevené kosti putují na analýzu stáří a DNA. Vědci vědí zcela jistě, že žena, kterou hledají, zemřela v roce 1542 ve věku 63 let.

Silvano Vinceti, prezident Národního výboru pro oceňování historického a uměleckého dědictví:

„Víme, že Leonardo považoval obraz nejen za přesnou reprodukci svého modelu, ale také za zobrazení jeho podstaty a duše. Mona Lisa je podle našeho názoru směs různých modelů, ale nejvíce se podobá Lise Gherardiniové. Pokusíme se najít její lebku a rekonstruovat její tvář. Díky tomu budeme moci odhalit tajemství, které po desetiletí rozděluje historiky umění, odborníky na Leonarda i historiky.“

S problémy při určování původu nálezů výzkumníci počítají. Vůbec neurčili termín, dokdy by měli být s prací hotovi. „Samozřejmě se nám nemusí podařit objevit lebku, která měla obličej jako Mona Lisa. Možná objevíme Lisu Gherardini, která vypadala jinak. Fascinace tímto tajemstvím pak nezmizí, ale bude pokračovat. Ovšem s tím, že otázka ohledně jména Mony Lisy už nejspíš zůstane navždy nezodpovězená,“ myslí si Silvano Vinceti.

Leonardo si vzal tajemství identity záhadné ženy z obrazu do hrobu. Šlo o záměr, nebo jméno portrétované nepovažoval za důležité? Těžko odhadovat, proč to udělal. Tímto krokem však zaměstnal hledače tajemství minimálně na půl tisíciletí - a to je další nesporný úspěch dávného Mistra.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoV Kutné Hoře vystavují dějiny koláže posledních sta let

Propojování nečekaných souvislostí, z nichž vznikají nové příběhy. To je umění koláže. Její proměny v průběhu posledních sta let představuje výstava Bílá koláž, Černá Neděle v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Spojovat obyčejné i neobyčejné věci mohou i sami návštěvníci. Procesu tvorby je věnovaná velká část výstavy.
před 5 hhodinami

Tajné zprávy z hotelu Záhoří. Film převypráví drama z předválečných let

Na zámku Slapy se točí mysteriózní drama Hotel Záhoří. Film se inspiruje skutečnými událostmi z třicátých let minulého století. V hlavních rolích se objeví mimo jiné Robert Mikluš nebo Boleslav Polívka. Snímek vzniká v koprodukci České televize.
před 5 hhodinami

„Největší kulturní stavba od Opery.“ V Sydney otevírají nové muzeum

V Sydney otevírá 7. listopadu nové muzeum, které se prezentuje jako „největší kulturní stavba od dob Opery“. Výstavu Powerhouse Parramatta pokryl rozpočet ve výši bezmála miliardy australských dolarů (zhruba patnáct miliard korun). Skvrnou na velkoleposti stavby se staly otazníky kolem financování a manažerského přístupu. Jen pár týdnů před otevřením byla odvolána ředitelka společnosti.
7. 11. 2026‌‌

Festival queer filmů Mezipatra se zaměřil na dospívání

V Praze se koná festival queer filmů Mezipatra. Potrvá do 12. listopadu, poté se přesune do Brna. Soutěžní přehlídka nabídne téměř osmdesátku snímků, z toho padesát krátkometrážních.
6. 11. 2026‌‌

Zlaté dítě se u narcistů nemá dobře, upozorňuje Dvořáková. Na Vrány proto navázaly Rány

Spisovatelka Petra Dvořáková se po šesti letech od vydání svého bestselleru Vrány vrací k tématu násilí v dysfunkční rodině. V novince Rány popisuje vztah narcistické matky a její dospívající dcery. S novelou zároveň vychází příručka o tom, jak rozpoznat skryté násilí v rodině.
6. 11. 2026‌‌

Itálie znovu vyšetřuje vraždu režiséra Pasoliniho. Po 51 letech se objevil nový svědek

Italští vyšetřovatelé znovu otevřeli případ vraždy spisovatele a režiséra Piera Paola Pasoliniho, která před 51 lety otřásla celou zemí. Za jeho smrt byl v 70. letech odsouzen sedmnáctiletý mladík, který se k činu přiznal. Soud však už tehdy připustil, že pachatelů muselo být více. Nový svědek by nyní mohl pomoci objasnit okolnosti vraždy jednoho z nejvýznamnějších italských poválečných intelektuálů.
6. 11. 2026‌‌

Houpačky s Havlovou a Kronerovou střídají humor se smutkem

Novinkou v kinech je film Houpačky s Dagmar Havlovou Veškrnovou a Zuzanou Kronerovou v hlavních rolích. Komediální drama natočil režisér Bohdan Sláma jako volnou adaptaci stejnojmenné knihy Lucie Konečné. Vzniklo v koprodukci České televize.
6. 11. 2026‌‌

Při Felliniho Zkoušce orchestru to v Ostravě příliš neladí

Národní divadlo moravskoslezské přeneslo na jeviště jeden z filmů Federica Felliniho. Vztahy ve Zkoušce orchestru ve filmovém originále ani v ostravské inscenaci příliš neladí.
5. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.