Šokující i dojemná narkomanka Katka na ČT2

Praha - Nejsledovanějším dokumentem českých kin, ověnčeným mnoha domácími i zahraničními cenami, se stal časosběrný dokument Heleny Třeštíkové Katka. Snímek přináší šokující i dojemnou výpověď o třinácti letech narkomanky, jejích vzestupech, zápasech s drogou, se životem, se sebou. Sleduje boj mladé ženy o znovuzískání sebeúcty a uplatnění v každodenním životě. Televizní premiéru koprodukčního filmu ČT uvede Dvojka ve čtvrtek 30. června od 20:05 hodin.

Katčin životní příběh začíná zdánlivě všedně. Jako mnoho jiných mladých dívek se chce i ona odlišit od ostatních, chce být svobodná a nezávislá. Nechce vést stereotypní život. Záhy pozná svět drog a začne být závislá na heroinu. Droga jí zdánlivě nabízí onu vytouženou svobodu, ale ve skutečnosti ji o nezávislost připravuje. V šestnácti letech odchází z domova a začíná se propadat do polosvěta velkoměsta. Od této chvíle Katčin příběh připomíná zápletku antické tragédie, v níž je nemožné, aby se člověk vzepřel vlastnímu osudu. Pokud se o to přece jenom pokusí, ještě víc pod jeho tíhou padá.

Princezna Katka bojuje s králem heroinem

Katka zkouší několikrát abstinovat, vystřídá dva partnery, ale oba jsou stejně jako ona drogově závislí. Poslední pokus zvítězit nad drogou se objevuje v okamžiku, kdy očekává narození dcery Terezky. Ta pro Katku a jejího druhého přítele Romana zpočátku skutečně představuje silnou motivaci, ale vůle narušená letitým přijímáním drogy není schopná vyvolat v ženě trvalejší pocit zodpovědnosti. Katka je uznána nesvéprávnou a vytoužená dcera spojená s hmatatelným pocitem štěstí se jí natrvalo vzdaluje.

Helena Třeštíková, režisérka

„Na začátku natáčení časosběrného dokumentu netuším, jak se příběh bude vyvíjet. V tomto případě jsem si velmi přála, aby měl film nějakou katarzi. To se bohužel nestalo… Jediné, v co doufám, je, že film, který není příliš optimistický, může zasáhnout především mladé diváky a třeba jim i pomoci, pokud řeší problém drog.“

Dokumentární film Katka vznikl v koprodukci společnosti Negativ a České televize. Na festivalu Open City v Londýně získal snímek zvláštní ocenění poroty, festival MakeDox v Makedonii přinesl filmu hlavní cenu „Onion Award“ za nejlepší film v mezinárodní soutěži. Dvakrát byl také oceněn na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů RIDM v kanadském Montrealu. Za rok 2010 získal snímek Katka Českého lva za nejlepší dokument, ve stejné kategorii získal historicky první Cenu české filmové kritiky.

Reprízu dokumentu Katka odvysílá program ČT2 ve čtvrtek 7. 7. od 11:10 hod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled