Na Lendlovu sbírku se lidé slétali jako Mucha na bonbon

Praha - Přehlídka plakátů Alfonse Muchy ze sbírky tenisty Ivana Lendla přilákala v roce 2013 nejvíce návštěvníků. Druhou nejnavštěvovanější výstavou byla kupkovská Cesta k Amorfě, třetí příčku obsadila retrospektiva Karla Malicha. Všechny byly k vidění v pražských galeriích.

Muchovy plakáty v Obecním domě vidělo za pět měsíců 185 tisíc lidí. Na Cestu k Amfoře v Národní galerii vyrazilo 49 tisíc zájemců a Malich v Jízdárně Pražského hradu zaznamenal více než 35 tisíc vstupů.

Úspěch prvních dvou výstav, které nebyly organizovány galerijními institucemi a konaly se ve výstavních síních bez vlastních kurátorů, ukazuje na odlišný trend ve srovnání s rokem 2012. Jeho nejúspěšnější výstavy se konaly v Galerii Středočeského kraje, Galerii výtvarných umění v Ostravě a Galerii Rudolfinum.

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ VÝSTAVY 2013

  • Lendl-Mucha (Obecní dům) - 185 tis., denní návštěvnost: 1 217
  • Cesta k Amfoře (Národní galerie) - 48 715, denní návštěvnost: 625
  • Karel Malich (Jízdárna Pražského hradu) - 35 tis., denní návštěvnost: 360
  • Andy Warhol (Alšova jihočeská galerie) - 21 028
  • Od Tiziana po Warhola (Muzeum umění Olomouc) - 21 773
  • Angličáci (Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze) - 21 015
  • Jake a Dinos Chapmanovi (Galerie Rudolfinum) - 15 252
  • Magdalena Jetelová (Muzeum umění Olomouc) - 15 594
  • Secese: Vitální umění 1900 - 11 080

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ VÝSTAVY 2012:

Z čísel je jasné, že návštěvnost vítězné výstavy roku 2013 byla téměř třikrát vyšší než nejvyhledávanější expozice v roce 2012. Důležitou roli sehrála v případě Lendlovy sbírky výrazná reklamní kampaň a také příběh spojený s někdejším tenistou. 

První v žebříčku nejnavštěvovanějších institucí loňského roku zaujímá Národní galerie. Celkem do ní přišlo přes 386 tisíc lidí, což je ale o 13 procent méně než o rok dřív. „I tak nás pokles návštěvnosti, který je znatelný i v evropském měřítku, postihl méně, než jsme se obávali,“ podotkl v pořadu Hyde Park ČT24 pověřený ředitel NG Vít Vlnas. „Ovlivnily to různé faktory, například povodně, svou roli samozřejmě sehrála i celková situace kolem galerie,“ připouští, že škatulata v čele instituce jejímu dobrému jménu nepřidávají. 

Druhou nejnavštěvovanější galerijní institucí loňského roku je Muzeum umění Olomouc. Třicet výstav spolu se sedmi stálými expozicemi přilákaly celkem 203 tisíc lidí. Nejpopulárnější výstavou se stal projekt Od Tiziana po Warhola, který jen v roce 2013 vidělo téměř 22 tisíc lidí (294 denně). 

Údaje shromáždil časopis Art&Antiques, který podrobná čísla zveřejní v pátek ve svém únorovém vydání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 10 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...