Olomoucké muzeum skládá účty od Tiziana po Warhola

Olomouc - I nejvzácnější Tizianův obraz Apollo a Marsyas bude k vidění na výstavě, kterou přichystalo Muzeum umění v Olomouci k oslavám 60 let své činnosti. Výstava Od Tiziana po Warhola provede návštěvníky výtvarným uměním od nejstarších dob až po současnost.

Projekt muzeum připravovalo dva roky, svým rozsahem a významem se rovná dosud nejvýznamnější výstavě Olomoucké baroko z předloňska. Od 25. října do konce března příštího roku vystaví na 590 exponátů ze svých sbírek i od sběratelů.

„Je to nejzásadnější výstava za posledních 20 let, kdy se intenzivně věnujeme budování Muzea umění v Olomouci. Je to výstava bilancující, snažíme se jí naznačit dlouhou kontinuitu kulturnosti z hlediska výtvarného umění tohoto regionu a roli Muzea umění. Předkládáme veřejnosti účet z toho, co jsme v posledních desetiletích dělali,“ uvedl ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal.

Podle něj bylo velmi složité nejvýznamnější díla vybrat. Muzeum jich má totiž ve svých sbírkách 170 tisíc, je tak druhou největší institucí svého druhu v Česku po pražské Národní galerii. „Snažili jsme se sestavit tento výběr do jakýchsi podkapitol se společným, především tematickým jmenovatelem. Návštěvníci tak budou procházet více méně kompaktními celky a okruhy,“ doplnil ředitel.

Výstava je rozdělena do pěti částí. Čtyři se nacházejí v budově Muzea moderního umění. Staré umění najdou zájemci v Arcidiecézním muzeu, kde nebudou chybět slavné obrazy z kroměřížské arcibiskupské sbírky. „Nacházejí se tam díla Tiziana, van Dycka, Brueghela a dalších velikánů světového umění. Kromě maleb jsou na výstavě také sochy, kresby, grafiky, středověké knižní malby, nábytek či medaile,“ uvedl jeden z kurátorů Ondřej Zatloukal.

Lákadlem bude Tizianův obraz Apollo a Marsyas, který je jedním ze dvou originálů autora v Česku, budí zájem odborné veřejnosti po celém světě a je velmi žádaný pro zahraniční výpůjčky.

2 minuty
Reportáž Martina Laštůvky
Zdroj: ČT24

V Muzeu moderního umění se vedle dokumentační části, která představuje nejdůležitější etapy ve vývoji výtvarného umění i muzea, nacházejí i výstavy věnované 19. století, první polovině 20. století a druhé polovině 20. století až po současnost. Z českých tvůrců jsou na jubilejní výstavě představeny ukázky vrcholných děl Emila Filly, Josefa Čapka, Otto Gutfreunda, Františka Tichého, Toyen, Vladimíra Boudníka, Jiřího Koláře, Adrieny Šimotové či Milana Knížáka a Františka Skály.

Připraven je i bohatý doprovodný program s workshopy, komentovanými prohlídkami či koncerty. Vychází také rozsáhlá publikace, která je vůbec prvním shrnutím dějin sběratelství a mecenátu výtvarného umění v Olomouci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 15 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...