Ani sucho neohrozilo ryby, které milují výhradně čistou a dobře okysličenou vodu. Překvapilo to ochránce přírody ve Žďárských vrších. Ohrožené střevle potoční, které na některých místech objevili, považovali za vyhynulé. Jak je možné, že v regionu tyto drobné rybky přežily, odborníci netuší.
Vyschlé koryto Ranského potoka letošní častější deště proměnily, vypadá opět jako před příchodem sucha. S vodou se vrátila i malá lesklá rybka střevle potoční. Pro ochránce přírody to bylo velké překvapení.
„Pokládáme to skoro za zázrak přírody. Nevíme, zda tady přece jen zbyla v nějaké prohlubni nějaká voda, nebo jestli mohly přečkat jikry,“ popsal ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč.
Střevle vyhledávají čistou vodu, na jejich ochranu proto vznikly tůně jako útočiště proti suchu. Ani ty ale nepomohly. „Ještě před padesáti šedesáti lety patřila k těm nejhojnějším rybám našich potoků,“ uvedl Hlaváč.
Podobný návrat vodních živočichů je ale výjimečný. Z potoků ve Žďárských vrších dál mizí třeba raci. „Ohrožené druhy, pokud potok vyschne, tak nám z krajiny nebo z toků zmizí navždy,“ přiblížil Hlaváč.
Řešení záhady, kde střevle přečkaly sucho, by se ochráncům přírody hodilo znát i pro příště. V posledních dnech totiž voda v Ranském potoce opět vysychá, střevlí hemžení tak může být jen přechodným jevem.
