Jsou biopaliva omyl, nebo je v nich skutečně budoucnost?

Praha – Na konci května přehlasovali poslanci veto prezidenta a zasadili se o další zvýšení bioložky v naftě a benzinu. Zemědělci jejich rozhodnutí tleskali. Biopaliva ale v poslední době čelí z mnoha stran ostré kritice. Stávající systém jejich získávání, je podle řady odborníků neefektivní a životnímu prostředí příliš nepomáhá.

Svět ten pocit už zná. Ropný šok na začátku 70. let důrazně připomněl, že plná nádrž v autě není nic, na co bychom měli nárok. Ropa se tehdy poprvé – a s drtivým účinkem – stala nástrojem globální politiky. Její zásoby nejsou nekonečné, neobnovují se a stále intenzivnější těžba je neustále vyčerpává. Vyšší ceny ropy sice dovolují otvírat nová a hůře přístupná ložiska, tento trend ale nejde držet donekonečna, a tak začali lidé hledat zdroj pohonu svých aut nikoli pod zemí, nýbrž na povrchu.

Původně vše vypadalo téměř ideálně – zdrojové suroviny vyrostou na polích, uvadající evropské zemědělství dostane nový impulz a všechno bude ekologické a dlouhodobě udržitelné. Ďábel se ale skrývá v detailech. V biopalivech první generace je jich hned několik. Bionafta a bioethanol se rutinně produkují v průmyslovém měřítku, děje se tak ale pouze díky štědré státní podpoře. „Fosilní palivo založené na ropě sice není použitelné tak, jak vytéká ze země, ale energetické náklady na jeho úpravu nejsou nijak velké. U alternativních paliv je situace daleko horší, protože se musí vzít v úvahu energetické náklady na samotné pěstování, náklady na hnojiva,“ vysvětluje Jan Macek, proděkan pro vědeckou a výzkumnou činnost z ČVUT.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Bohužel sluneční energie v biomase je velice naředěná a aby biomasa mohla být konvertována na kvalitní motorová paliva, je potřeba provést řadu výrobních operací. Na jednotku hmotnosti vyrobeného biopaliva je potřeba minimálně pětkrát až osmkrát více hmotnosti biomasy, což samozřejmě klade obrovské nároky na logistiku.

Andrej Glatz, Europecon:

„Hlavní problém není to, že se biopaliva produkují, ale že lidé, kteří to dělají, uvažují příliš krátkodobě a ziskuchtivě.“

Obrovské jsou i nároky na vodu, hnojiva a v České republice také estetickou toleranci. Nárůst osevní plochy řepky olejky udělal z české krajiny žlutozelenou skládanku, až z Pražského hradu přilétla slova o „žlutém sajrajtu“. Tady může pomoci šlechtění olejnatých rostlin nebo směsné pěstování, kdy se na jednom poli sejde potravinářská a energetická plodina.

Biopaliva, která nejsou „bio“

Nic z toho ale neřeší další velkou bolístku motorových paliv z biomasy – nevýhodnou uhlíkovou bilanci - poměr mezi skleníkovými plyny, které rostlina během svého růstu zachytí a které poté vzniknou při výrobě a spotřebě výsledného biopaliva. V bilanci se zohledňují například i dusíkatá hnojiva, jejichž výroba také zatěžuje životní prostředí.

Dalším problémem je i to, že řada motoristů tankuje paliva s vysokým podílem biosložky i do starších automobilů, která na to nejsou vůbec uzpůsobená. „Emisně se takové vozidlo chová naprosto příšerně,“ upozorňuje Milan Pospíšil z pražské VŠCHT.

Ekologický efekt biopaliv ale odbourává i samotný způsob jejich výroby. „Příliš intenzivně se hnojí a když se ten dusík v rostlinách usadí, pak se při spalování uvolní,“ podotýká Andrej Glatz ze společnosti Europecon. Navíc převážení velkého množství biomasy do zpracovatelských závodů je dalším zdrojem zplodin. Metoda, která měla původně vést k jejich snižování, tak zatím přinejlepším nefunguje, přinejhorším rovnou škodí.

Je zřejmé, že současná podoba výroby biopaliv je jen mezikrok, nikoli řešení. Bude-li ale existovat společenská shoda, že tudy skutečně vede cesta vpřed, dají se tyto potíže brát jako prvotní omyly, po kterých přišly efektivnější metody. Uvažuje se například o intenzivním využívání skládkových plynů nebo kultivaci speciálních řas.

Energetická soběstačnost je vedle podpory tuzemského zemědělství jedním z hlavních argumentů pro další výzkum biopaliv. Další generace s využitím nových energetických plodin se intenzivně testují. Každá novinka na tomto poli se ale nejspíš neobejde bez počáteční státní podpory. Pokud by se neměly opakovat staré chyby, taková podpora by nejspíš nemusela jmenovat konkrétní preferované řešení, spíš definovat žádoucí efekty, popřípadě nastavit mantinely těm nežádoucím, hlavně strop pro emise a spotřebu automobilů.

Tankování
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 21 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
včera v 15:10‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
včeraAktualizovánovčera v 14:45‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
včera v 10:26‌‌

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
včera v 07:00‌‌

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
včera v 06:00‌‌

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.