Stát tvrdě zdaní stavební spoření

Praha – Stavební spoření nebude tak výhodné jako doposud. Vládní koalice našla kličku, jak pěti milionům střádajících snížit státní podporu na polovinu, aniž by musela čelit žalobám u Ústavního soudu. ODS, TOP 09 a Věci veřejné vymyslely ďábelský plán. Okamžitě poté, co stát příští rok v dubnu pošle podporu za letošek na účty stavebních spořitelen, ji obratem zdaní bezprecedentně vysokou – 50procentní – daní.

Budoucí vládní koalice plánuje velké škrty. A pokud na ně dojde, pocítí je každý. Nejde přitom pouze o snížení státní podpory stavebního spoření. Koalice počítá i s tím, že za dva roky změní systém daní. A chce postupně snižovat deficity státních rozpočtů tak, aby od roku 2016 byl vyrovnaný.

Na stavebním spoření stát ušetří 6,6 miliardy korun ročně

Zdaněním státní podpory stavebního spoření stát ušetří přibližně 6,6 miliardy korun. „Neděláme to rádi, ale je to nutný krok. Právní analýzy nám říkají, že tento krok, jakkoliv je nepříjemný, je možný. Na výši subvencí ze státního rozpočtu není žádný nárok,“ prohlásil premiér Petr Nečas. Povinnost odvést novou daň budou mít stavební spořitelny, střádající to tak pocítí až na výpisu ze svého účtu.

Lidem zůstane na účtu pouze polovina dnešní státní podpory. U starých smluv, které lidé uzavřeli do konce roku 2003, tak státní podpora klesne ze 4 500 na 2 250 korun ročně a u nových smluv uzavřených od začátku roku 2004 se sníží z 3 000 na 1 500 korun. Za šest let spoření tak střadatelé, kteří si sáhnou na maximální státní podporu, přijdou u nových smluv zhruba o 9 tisíc korun.

Zavedení daně, která není součástí smluv o stavebním spoření, už podle koalice protiústavní nebude. „To je změna legislativy. Je to stejné, jako kdybyste po zvýšení daně z příjmu šli za zaměstnavatelem a argumentovali, že když jste s ním uzavřeli smlouvu, tak tam nebylo nic o tom, že bude platit vyšší daně. A on vám logicky řekne, že za to nemůže,“ vysvětlil budoucí ministr financí a místopředseda TOP 09 v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny Miroslav Kalousek.

Zavedení bezprecedentně vysoké daně není protiústavní ani podle právníků. „Samotná skutečnost, že nějaká státní podpora je zdaněná, protiústavní není. Existují k tomu i příklady. Když máte dotace, tak si je také musíte dát do příjmů a jsou vlastně zdaněné,“ řekl HN ústavní právník z Právnické fakulty UK Marek Antoš. „Může se jednat o rozpor s pozitivní očekáváním klientů na zmnožení jejich majetku. A navíc o rozpor s ochrannou jejich vlastnického práva,“ tvrdí naopak právník Josef Pivoňka.

Spořitelny: Česko přijde o důvěru finančních trhů

Stavební spořitelny se proti návrhu na zdanění státní podpory bouří. Argumentují tím, že to bude znamenat konec překlenovacích úvěrů, protože na ně bude spořitelnám chybět potřebná hotovost. Obávat by se navíc stát měl i reakce finančních trhů.

„Jednorázové snížení samozřejmě musí dopadnout nejen do ekonomiky stavebních spořitelen, ale tam hrozí velké nebezpečí neklidu na finančních trzích. Zavést padesátiprocentní daň na poskytovanou státní podporu – to je ve finančním sektoru něco absolutně bezprecedentního,“ varoval v rozhovoru pro ČT24 předseda Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš. „Toto razantní snížení bude znamenat, že produkt ztratí na atraktivitě pro klienty, takzvané přátelské klienty, a to bude mít dopady do celého systému,“ dodává.

Opozice je také proti. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka označil jednorázové zdanění stavebního spoření, které chystá rodící se koalice, za „podvod na občany“. Není to nic jiného, než zpětné snížení příspěvků, řekl.

Lidé používají stavební spoření na kdeco

V nové koalici se koncept stavebního spoření nejméně zamlouvá Věcím veřejným. Po šesti letech spoření totiž státní podpora zůstane i lidem, kteří ušetřené peníze použijí i na jiné věci než na pořízení bydlení. „Věci veřejné navrhovaly omezení stavebního spoření opravdu jen na stavby. Lidé to dneska mají jako kasičku, jako šetření,“ upozornil předseda Věcí veřejných Radek John.

Na stavebním spoření se dá slušně vydělat

Stavební spoření má v Česku zhruba 5 milionů lidí. Na popularitě mu dodává jeho bezrizikovost spojená s poměrně vysokým výnosem. Díky výhodným úrokovým sazbám a vysoké státní podpoře lze u starých smluv sjednaných před koncem roku 2003 dosáhnout výnosu až kolem 13 procent. U novějších smluv z roku 2004 a pozdějších se výnos vyšplhá maximálně k 7 procentům.

Stavební spoření je pro střadatele výhodné nejen kvůli státní podpoře a příznivému úroku, ale také proto, že si každý může přiměřeně svému příjmu zvolit částku, jakou chce spořit. Je zde však jedna omezující podmínka. Pro přiznání státní podpory v maximální výši musí střadatel za rok naspořit ze svých prostředků minimálně 20 tisíc korun. Znamená to tedy posílat na účet spoření alespoň 1 667 korun měsíčně.

Aby klient dostal státní podporu, nesmí stavební spoření vypovědět minimálně šest let od uzavření smlouvy. Pokud by smlouvu vypověděl dříve, získal by pouze dohodnuté úroky, z naspořené částky by mu ale ukously třeba sankční poplatky za předčasné ukončení smlouvy. Pokud své peníze potřebuje dříve, může využít bez sankcí například překlenovacího úvěru. V takovém případě je ale třeba peníze využít pouze na pořízení bydlení.

Úrok ze stavebního spoření se pohybuje obvykle v rozmezí jednoho až dvou procent. Nejvyšší úrok aktuálně nabízí stavební spořitelna Wüstenrot, u které klienti dostanou při volbě normální či speciální varianty spoření úrok 2,2 procenta za rok. Vyšší úrok při spoření je však obvykle vykompenzován vyšší úrokovou sazbou z úvěru, který si klient může vzít po skončení stavebního spoření. U Wüstenrotu vystoupá při normální variantě na 4,9 procenta, což je nejvíce ze všech stavebních spořitelen na českém trhu. Naopak nejnižší, 3procentní úrok z úvěru je možné získat u Modré pyramidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
před 23 hhodinami

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
včera v 06:00‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Resort mírní plán na snížení podpor v nezaměstnanosti. Kvůli nesouhlasu SPD

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) připravuje kompromis týkající se plánu na snížení podpor v nezaměstnanosti. Cílem je, aby s návrhem souhlasila i koaliční SPD. Současná výše podpor by zůstala zachovaná pro zranitelné osoby, například pro lidi hledající práci po rodičovské dovolené nebo pro ty starší 52 let. Změny mají platit od ledna. Téma v pondělí proberou lídři ANO, SPD a Motoristů na koaliční radě.
8. 11. 2026‌‌

Dovážených ojetin přibývá. Zájem o ně je velký, i když zdražily

Rekordní dovozy ojetých aut z ciziny. Od ledna do září šlo o téměř 121 tisíc vozů. Je to skoro o devět procent víc než před rokem. I když takzvané ojetiny zdražily bezmála o pět procent, zájem o ně je velký. Právě podzim je podle odborníků vhodné období pro nákup vozů z druhé ruky – především těch dieselových.
7. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.