Praha - Zájem firem o přesun do daňových rájů v posledních měsících prudce stoupá, jen v současnosti jich má v zahraničí sídlo asi 12 tisíc. Hlavním důvodem je strach ze zvyšování daní. Poradci pro zakládání společností mimo Česko zaznamenali během posledního půl roku nárůst poptávky o 20 až 30 procent. V předchozím období přitom šlo podle Tomáše Pelikána, jednatele společnosti Terrinvest, jen o 8 až 10procentní zvýšení. Přesun se navíc netýká jen velkých korporací, plánuje ho i řada malých a středních podniků.
„V daňových rájích je podle mého odhadu 10 procent z těch firem, které jsou registrovány ve svazu. Náš svaz zahrnuje asi 6000 firem,“ uvádí Zdeněk Juračka, viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Podle Tomáše Pelikána uvažují podnikatelé logicky a umí si spočítat, že když se schodek ČR blíží 200 miliardám korun, tak se daňová zátěž někde bude muset zvýšit.
„Důvody jsou zřetelné. Pokud někdo sleduje návrhy jednotlivých politických stran a pravděpodobnost, že by mohly uspět ve volbách, tak se brání tím, že chtějí optimalizovat svůj daňový štít a stěhují se do těch daňových rájů,“ vysvětluje ekonomický expert ODS Martin Kocourek. Ani Juračka se nediví, že se mnohé firmy rozhodnou své sídlo přesunout. Úkolem státu je podle něj vytvářet podnikatelské prostředí, které se hodí pro rozvoj firem. "Když takové prostředí nebude, tak se nedivme, že se firmy budou stěhovat, dodává podnikatel.
Jan Kníže, vrchní ředitel Daňové správy Ministerstva financí ČR
„Zde spočívá velká úloha politických reprezentací, aby ve svých vyjádřeních poměrně citlivě vážily, co je pro tu ekonomiku ještě únosné a co už může zapříčinit to, že firmy budou mít tendenci se z ČR stěhovat.“
O kolik peněz Česká republika kvůli přesunu firem do zahraničí přichází, je těžké odhadnout. Odborníci mluví nejčastěji o miliardách až desítkách miliard ročně. V jednom se ale shodují, mezi nejoblíbenější daňové ráje patří Seychely a Kypr. Podnikatelé ale stále častěji stěhují své firmy i do některých států USA, do Panamy či teritorií Velké Británie.
Stejné je to i v případě Irska, které není prototypem daňového ráje. Zdejší vláda totiž pod vlivem finanční krize zavedla jakési daňové prázdniny - budou platit po dobu tří let. „Firmy založené v roce 2009 nebo 2010, mají osvobozené příjmy až do výše 320 tisíc eur,“ upřesňuje Tomáš Pelikán.
Problém přesunu firem do daňových rájů ale neřeší jen Česko. O své peníze nechtějí přijít ani ostatní země Evropské unie, ani Spojené státy. „Evropská sedmadvacítka vyvíjí poměrně masivní tlak na daňové ráje, aby zprůhlednily vlastnictví peněz, které se u nich nalézá a aby podepisovaly se sedmadvacítkou smlouvy o výměně informací,“ doplňuje Knížek. A Pelikán dodává: „To, že si ČR chce vyměňovat informace s jiným státem ještě neznamená, že ten stát bude sdílet stejné nadšení.“
Paroubek: Přijdeme jim na kobylku
„To, že někdo může odejít, je možné, ale firmy, co budou zdaňovat někde jinde než v ČR, se samozřejmě nedostanou ke státním zakázkám. Určitě se najde cesta, jak se jim dostat na kobylku,“ zdůrazňuje předseda ČSSD Jiří Paroubek.
K zabránění odchodu firem do ciziny je podle ODS dobré vytvořit přátelské prostředí. „Vstřícnější daňovou politikou, případně zjednodušením podnikatelského prostředí,“ uvádí Kocourek.
V současné době má sídlo nebo mateřskou společnost v zahraničí asi 12 tisíc českých firem. Mezi nimi i takoví giganti, jako například Penta Investments, KKCG nebo PPF Group.
