Praha – Vládní kabinet Jana Fischera bude projednávat mimořádný scénář, který by mohl nastat při další možné plynové krizi. Na pondělní schůzi se bude zabývat materiálem, podle něhož by při výpadku mohlo být odříznuto od dodávek tepla až 3,5 milionu lidí. Není totiž vyloučené, že se lednový spor Ruska s Ukrajinou kvůli dluhům nebude v dohledné době opakovat. Podle krizového plánu by Česká republika vydržela bez přístupu k plynu a při desetistupňových mrazech pouze dva týdny. V té chvíli by přišla na řadu krizová opatření.
Bez tepla by mohla být i celá velká sídliště v Praze, Brně, Opavě nebo Děčíně. V Česku je na centrálním vytápění z plynu závislých více než čtvrt milionu domácností. „První, kdo by byl omezován, by byli velcí odběratelé, pak celá řada dílčích odběratelů na základě smluvních vztahů. Úplně poslední, těsně před rozpadem sítě, by byli omezováni obyvatelé, zdravotnická zařízení, školy, školky a podobně,“ nastiňuje krizový scénář náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.
Vláda zemi připravuje na podmínky podobné těm z letošního ledna. Rusko tehdy kvůli vleklému sporu se sousední Ukrajinou přestalo dodávat plyn směrem na západ do střední a západní Evropy. Nyní prý hrozí podobná situace. „Ty problémy se táhnou už několik let a já osobně očekávám, že může dojít k takovéhle situaci,“ přiznává odborník na trh s plynem Milan Kajtman.
Ukrajina totiž nemá finanční prostředky na zaplacení svých dodávek z Ruska, a proto opět hrozí diplomatický konflikt s fatálním dosahem do energetické sféry. „Pokud se nezmění podmínky smluv s Ruskem, pak nemůžeme zaručit dodávky pro příští zimu,“ vyjádřil ukrajinský vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Bohdan Sokolovsky.
Mluvčí RWE Transgas Martin Chalupský také prozradil, že od konce lednové krize se společnost permanentně připravuje na možné opakování. Podle něho je kapacita v českých zásobnících zemního plynu v tuto chvíli na 100 procent naplněna.
I v lednu se Česko vyhnulo problémům díky dostatečným rezervám, navíc navýšilo dodávky plynu z Norska, které by měly zaručit rezervu i tentokrát. Ministerstvo průmyslu a obchodu přesto chystá na listopad nácvik situace, kdy by v různých podnicích musel být plyn skutečně odpojen.
Řada evropských zemí byla v prvních lednových týdnech kvůli sporu východních zemí bez dodávek plynu. Nejhorší situace byla zřejmě na Balkáně, kde byly některé země stoprocentně závislé na ruské surovině. Bez ruského plynu se ocitlo i Slovensko, které v jednu chvíli dokonce vážně uvažovalo o obnovení činnosti jednoho reaktoru jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Rusko-ukrajinský spor postihl i Česko, ruský plyn ale nahradila surovina ze zásobníků a Norska a přerušením dodávek nebyli postiženi ani občané, ani firmy.
- Zásobárna plynu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1181/118032.jpg
- Společnost RWE autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1181/118034.jpg
- Země zasažené plynovou krizí autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/629/62883.jpg
