Nobelovu cenu za ekonomii mají Američané Ostromová a Williamson

Stockholm - Nobelovu cenu za ekonomii letos získali dva američtí ekonomové Elinor Ostromová a Oliver Williamson za analýzy v různých oblastech spravování ekonomických zdrojů. Oznámil to dnes výbor pro udělování Nobelovy ceny při Švédské akademii věd. Ostromová je vůbec první ženou, která cenu za ekonomii v její 41leté historii obdržela.

Americkou ekonomku ocenila Švédská královská akademie věd za její přínos v problematice otázky veřejných zdrojů a společného majetku, protože ukázala, jak lze společný majetek výhodně spravovat v rámci sdružení uživatelů. Zpochybnila tak převládající názor, podle něhož je veřejné zdroje nutno buď podřídit centrálním autoritám, nebo zprivatizovat.

Williamson si Nobelovu cenu vysloužil za teorii, podle níž firmy slouží jako struktury pro řešení konfliktu. Zjistil, v jakých případech roste ochota ekonomických subjektů vést své transakce v hranicích firmy.

Nahrávám video

„V předešlých třech desetiletích tyto vlivné příspěvky vedly k přesunutí výzkumu spravování ekonomických zdrojů z okraje do popředí vědecké pozornosti,“ uvedl výbor pro udělování ceny.

Nobelova cena za ekonomii se uděluje od roku 1969. Nepatří tak mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové. „Američané mají nejlepší ekonomické školy,“ vysvětlil ekonom poradenské společnosti Partners Pavel Kohout.

Kromě samotného ocenění obdrží laureáti Nobelovy ceny za ekonomii také finanční odměnu ve výši deseti milionů švédských korun, tedy asi 25 milionů korun.

Laureáti Nobelovy ceny za ekonomii 2009:

Elinor Ostromová

  • Narodila se v roce 1933 v Los Angeles. Vystudovala politologii na Kalifornské univerzitě (UCLA) v Los Angeles, kde v roce 1965 získala doktorát.
  • V současné době je profesorkou politologie na Indianské univerzitě v Bloomingtonu.
  • Je považována za přední odbornici na společné (veřejné) zdroje, jimiž jsou například lesy, orná půda, ropná ložiska. Ostromová analyzovala, jak různé institucionální vlastnictví veřejných zdrojů po tisíce let zabránilo kolapsu ekosystému jako celku. Charakterizovala pravidla, která vedou k příznivým výsledkům při nakládání se společnými zdroji.
  • Za svou práci obdržela již řadu cen, například v roce 1999 jako první žena dostala prestižní cenu Johana Skytta za politologii, udělovanou na univerzitě ve švédské Uppsale, či v roce 2005 obdržela cenu Jamese Madisona od Americké politologické asociace.

Oliver Eaton Williamson

  • Narodil se 27. září 1932 v USA. V roce 1955 absolvoval bakalářská studia na Massachusettském technickém institutu a v roce 1960 získal magisterský titul na Stanfordově univerzitě. O tři roky později obdržel doktorát na Carnegie-Mellonově univerzitě.
  • V 60. letech působil jako profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, poté až do roku 1983 přednášel ekonomii na Pensylvánské univerzitě a pak pět let na Yaleově univerzitě. V letech 1966 až 1967 působil na ministerstvu spravedlnosti USA v antitrustovém oddělení.
  • Od roku 1988 je emeritním profesorem obchodu, ekonomie a práva na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
  • Patří k předním představitelům nové institucionální ekonomie. Významně rozpracoval například teorii transakčních nákladů Ronalda Coasea pro hospodářské organizace. Podílel se také na rozpracování teorie zastupování, kdy zástupce mívá více informací než vlastník, jehož zastupuje, a tudíž může činit rozhodnutí, jež vlastníka mohou poškodit.
  • Významně přispěl k prosazení reforem veřejné politiky v oblasti antimonopolního zákonodárství.
  • Obdržel mnoho cen a čestných doktorátů řady univerzit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
před 21 hhodinami

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
včera v 15:10‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
včeraAktualizovánovčera v 14:45‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
včera v 10:26‌‌

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
včera v 07:00‌‌

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
včera v 06:00‌‌

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.