Praha - Krize kolem dodávek zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu, kvůli které se začátkem roku ocitly některé východoevropské země zcela bez strategické suroviny, byla podle ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga příliš malá. Netýkala se totiž příliš západní Evropy, která proto stále necítí potřebu vytvořit společnou evropskou energetickou politiku. Schwarzenberg se na tom v dnešních Otázkách Václava Moravce shodl s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Tomášem Hünerem.
Evropská komise chce v reakci na plynovou krizi vynaložit 3,5 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) na investice do energetické infrastruktury, především na propojení přenosových soustav a výstavbu nových plynovodů. Schwarzenberg se však obává, že realizaci plánu budou provázet potíže, protože spousta států si ještě nutnost společného postupu Evropy v energetické politice neuvědomuje. „Bude to tvrdý boj. Zde musejí všechny evropské státy dělat vlastní koncese, to dělají velice nerady,“ upozorňuje Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí:
„Jak Evropu znám, ta krize byla ještě příliš malá. Mrzli 'pouze' Poláci a Bulhaři.“
Až když budou mrznout také lidé v Anglii, Německu a Francii, pak si podle Schwarzenberga Evropa uvědomí, jak vážná situace v energetice je. Obává se však, že k takové situaci může dojít dříve, než si myslíme. „Než budeme vystaveni dalším mezním krizovým situacím, jakým jsme byli vystaveni v oblasti plynu, do té doby se bude více hovořit než prakticky konat,“ souhlasí Tomáš Hüner.
Problémem bude kromě nalezení zdrojů také určení priorit, kam by měly prostředky na infrastrukturu směřovat. Spor se rozhořel mimo jiné o plynovod Nord Stream, který by měl přivést plyn z Ruska po mořském dně přímo do Německa. Polsko a pobaltské republiky ho kritizují kvůli životnímu prostředí a navrhují výstavbu přeložky Jamal II. „Nord Stream je schopný dodávat jenom velmi malé množství toho, co Evropa potřebuje,“ řekl v OVM předseda zahraničního výboru senátu Jiří Dienstbier.
I Dienstbier však přiznává, že každý nový plynovod či naftovod je dobrý. Upozorňuje však na rozpor v české zahraniční politice. „Vždycky, když je něco krizového, tak se obracíme na Evropskou unii,“ upozorňuje s tím, že EU je prostor, ve kterém se mají problémy opravdu řešit. Výzvy na vytvoření evropského energetického systému a tedy přenos kompetencí do Bruselu, jsou však podle něj v rozporu s liknavým postojem ČR vůči Lisabonské smlouvě.
