Největší světový výrobce čipů chce v Německu postavit svou první evropskou továrnu

Nahrávám video

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. TSMC, která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, počítá se silnou podporou ze strany Evropské unie a německé vlády. Berlín podle listu Handelsblatt slíbil, že výstavbu závodu podpoří částkou pět miliard eur.

TSMC chce výstavbu závodu zahájit ve druhé polovině příštího roku, výrobu plánuje spustit do konce roku 2027. V továrně podle firmy vznikne kolem dvou tisíc pracovních míst. TSMC bude vlastnit sedmdesát procent podniku, firmy Bosch, Infineon a NXP budou mít desetiprocentní podíly.

Celková hodnota investic by podle TSMC měla přesáhnout deset miliard eur (zhruba 242 miliard korun). Podle agentury DPA asi polovinu investičních nákladů pokryjí v rámci státních subvencí peníze německých daňových poplatníků. 

Německý ministr hospodářství Robert Habeck rozhodnutí TSMC přivítal. Dodal, že vláda projekt podpoří v rámci evropské normy označované jako Evropský akt o čipech, jejímž cílem je zvýšit výrobu čipů v EU. „Do Německa přichází další globální hráč v polovodičovém sektoru. Ukazuje to, že Německo je atraktivní a konkurenceschopnou lokalitou,“ uvedl Habeck.

Unie chce v rámci normy Evropský akt o čipech do konce desetiletí podpořit vývoj a výrobu polovodičů investicemi za 43 miliard eur (více než bilion korun) a zdvojnásobit podíl EU na celosvětové produkci čipů na dvacet procent.

Tchajwanská společnost jednala o výstavbě závodu se spolkovou zemí Sasko od roku 2021. Konečné investiční rozhodnutí bude podle TSMC záviset na rozsahu veřejné podpory.

Sinolog: Jde o čipy klíčové pro auta a spotřebiče, ale ne mobily

Sinolog Ondřej Kučera z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vysvětlil, že investice má ekonomický, ale nikoliv geopolitický význam. 

„Německá ekonomika se opakovaně dostávala v posledních letech do krize, jednak kvůli covidu a v současné době kvůli periodickým nedostatkům čipů nižší kvality, tedy těch, které jsou potřebné v automobilovém průmyslu a v každém spotřebiči. A právě proto, že tyto čipy byly vyráběny zejména v Číně, tak se dostávala do velkých problémů a logicky se následně dostávala do problémů i ekonomika česká,“ přiblížil v Horizontu ČT24. 

Pokud by továrna v Drážďanech skutečně vznikla, přineslo by to proto podle něj větší stabilitu pro jádro německého, a tím pádem i českého průmyslu. „Nebylo by závislé na případném, ať už vojenském, nebo jen embargo-sankčním chování mezi Spojenými státy a Čínou,“ narážel na napětí v jihovýchodní Asii. 

„Na druhou stranu, Tchajwanci velmi opatrně pouští svůj takzvaný křemíkový štít, nepouští výrobu těch nejsofistikovanějších čipů. Tato továrna, která bude dokončena v roce 2027, bude vyrábět čipy na dvaadvaceti-, šestadvacetinanometrových technologiích, což jsou technologie staré třicet čtyřicet let, extrémně potřebné v těch jednoduchých zařízeních,“ vysvětlil.

„Naopak výrobu čipů, které se používají třeba v mobilech, ty pětinanometrové, a tří- či dvounanometrové, o kterých se diskutuje, si nechává na Tchaj-wanu jako pojistku, která by fakticky znamenala, že pokud by došlo k válce v Tchajwanském průlivu, tak se zhroutí celá světová ekonomika,“ uzavřel Kučera. 

V Drážďanech působí i další výrobci čipů

Společnost Infineon už na jaře zahájila výstavbu vlastní továrny na výrobu polovodičů v Drážďanech a investovat do ní chce pět miliard eur. V saské metropoli se nacházejí také závody na výrobu čipů společností Bosch a GlobalFoundries. Výrobci čipů mají tendenci stavět závody ve skupinách, což umožňuje, aby nákladná zařízení mohla využívat infrastrukturu a pracovníky na místě.

Továrna TSMC je podle agentury Reuters důležitá pro snahu Berlína o rozvoj domácí výroby polovodičů, která je zapotřebí k udržení konkurenceschopnosti německého automobilového průmyslu. „V Německu vznikne skutečný ekosystém pro výrobu polovodičů,“ prohlásil Habeck. „Bude to vytvářet práci pro celé odvětví: pro výrobce strojů, pro výrobce optických zařízení, pro kvalifikované pracovníky,“ dodal ministr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude Sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 19 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Evropský pohled