Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.
V Česku vzrostly ve druhém pololetí ceny plynu meziročně nejvíc v celé Evropské unii, ukazuje středeční zpráva Eurostatu. Podle statistiků činil růst takřka 231 procent. Růst cen elektřiny v Česku byl podle Eurostatu druhý nejvyšší v EU (96,5 procenta). Premiér Petr Fiala (ODS) vzápětí označil čísla za mylná. Práci statistiků tak zpochybnil a zdůraznil, že je třeba odhalit toho, kdo dělá chybu.
„Došlo k největšímu zvýšení cen v cenících, což jsou veřejně dostupné seznamy cen pro klienty z ulice, kteří se například rozhodnou, že změní dodavatele, protože většinou i u těch změn, které jsou v rámci stávajícího dodavatele, klient dostává jiné ceny, než ty, které jsou v těch cenících. To znamená, že si musíme říct, co porovnáváme – jestli porovnáváme ceny, nebo ceníky,“ vysvětluje Síkela.
Kritika Eurostatu je podle něj oprávněná. „Až do této chvíle nepřiznal, že v případě některých zemí srovnává ceníkové ceny se skutečnými cenami, a je to o tom, jaká data mu ty jednotlivé země dodávají,“ upozornil Síkela s tím, že donedávna se nikdo nezajímal o to, zda jsou data správná a správně interpretovaná.
Ministr tvrdí, že dosud zmapoval sedmdesát procent trhu, přičemž předběžný závěr zní, že ceny, které byly uvedeny v cenících, platilo méně než 2,5 procenta obyvatel. „To znamená, že 97,5 procenta obyvatel a firem platilo ceny, které byly o čtyřicet až padesát procent nižší, než byly nabízené ceníkové ceny. A to je prostě zásadní rozdíl,“ zdůraznil Síkela v OVM.
Síkela: Dodavatelé se ohánějí obchodním tajemstvím
Eurostat čerpá data z národních statistických úřadů, které mají mít k dispozici ceníkové ceny, Síkela ovšem tvrdí, že některé země úřadu dodávají skutečné ceny, které byly zaplaceny.
„My je tam nedodáváme, protože Český statistický úřad to je schopen udělat, ale dělá to jednou ročně, zatímco Eurostat požaduje data dvakrát ročně a ERÚ ta data nemá, protože do této chvíle se obchodníci bránili tomu jakákoli taková data poskytnout, protože říkali, že to je jejich obchodní tajemství, takže jediná data dostupná pro statistiky byla data z internetu jednotlivých obchodníků (o nových cenících – pozn. redakce),“ popisuje situaci Síkela.
ERÚ podle ministra již předložil návrh, jak data upřesnit, avšak distributoři se doteď bránili je poskytnout. Paragrafové znění, které by jim to uložilo jako povinnost, je podle Síkely připraveno již delší dobu. Změny by se mohly prosadit už jako pozměňovací návrh k novele energetického zákona OZE 2, kterou nyní řeší poslanci ve sněmovně.
Podle Havlíčka ale není až tak klíčové, že ERÚ nemá k dispozici reálné ceny. Síkelovy argumenty by podle něj dávaly smysl, pokud by se každý rok měnila metodika. „Porovnáváme rok 2022 s rokem 2023 a porovnáváme ho meziročně a měřilo se to úplně stejně, na principu stejného sběru dat,“ říká exministr a zdůrazňuje, že Eurostat si za svou středeční zprávou stojí.
„Jde o to, jaký je trend, a ten je jasný. Metodika je stále stejná, to znamená, že je tu určitý vzorek. Třeba mezi roky 2020 až 2021 na principu stejného sběru dat jsme na tom byli jedni z nejlepších v celé Evropě. O rok později jsme na tom jedni z nejhorších. A není to nelogické, protože ve druhé části roku 2021 jsme snížili DPH na nulu, srazili jsme ceny elektřiny, plynu, tedy srovnávací základna byla logicky nižší, vy jste hodili DPH nazpátek a nechali jste vystoupat ceny energií do neskutečné výše,“ kritizoval Havlíček současnou vládu.
Havlíček: Vláda neuřídila ceny
Pokud by se prosadil pozměňovací návrh, který by umožnil ERÚ přístup k reálným cenám, šlo by podle Havlíčka o nelogický krok. „Budeme srovnávat základnu určitého vzorku a příští rok tam bude úplně jiný vzorek,“ míní exministr s tím, že i podle jiných statistik je na tom Česko nejhůře v Unii.
„Z tohohle se nedá vyháknout, vůbec nechápu, co tady řešíme. Cokoli, co přijde z nějaké nezávislé instituce, se zpochybní jen proto, že jste neuřídili ceny, a to naprosto brutálním způsobem,“ vzkázal Havlíček Síkelovi.
Zastropování cen přišlo až od ledna letošního roku, připomněl exministr. Síkela se zase opřel do Havlíčka kvůli snižování DPH, protože právě tento krok předchozí vlády podle něj vedl k tomu, že se pozměnily statistiky.
Ekonom: Reálné ceny se liší
Podle ekonoma Miroslava Zámečníka, který byl dalším hostem pořadu, je dobrý nápad se na metodiku znovu podívat, a to i proto, že nabídkové ceny nemají s reálným životem mnoho společného.
„Je to stejné, jako když se díváte na standardní ceny v maloobchodě, dospíváte k závěru, jak je draho, a přitom víme, že Česká republika má vůbec největší podíl tržeb realizovaných ve slevách. Jinými slovy to jsou ceny, které se dají reportovat, ale ve skutečnosti je velmi málokdo platí. Realita zdaleka není tak tragická,“ je přesvědčen ekonom. Aby se ERÚ mohl dostat k reálným cenám, považuje za správný krok.
Růst cen začal v Evropě kvůli dopadům pandemie covidu. Podle Havlíčka současný Fialův kabinet ale s inflací neudělal nic na fiskální bázi a „hodil“ vše jen na centrální banku. Inflace klesla loni v létě se zavedením jednotného energetického tarifu a následně zavedením energetického stropu pro domácnosti, podle Havlíčka ale vládní opatření přišla pozdě. Sám by zastropoval ceny už u výrobců.
Síkela naopak považuje vyšší ceny energií částečně i za negativní odkaz předchozího kabinetu. „V rozvoji OZE jste neudělali nic, v rozvoji jádra jste neudělali nic, jenom jste škodili, s energetickými úsporami taky ne. To znamená, my jsme po vás převzali nic, nulu a díky neskutečné práci celého týmu lidí se podařilo Českou republiku z té energetické krize vytáhnout lépe, než se to povedlo komukoli v okolí,“ uzavřel ministr.
Cenový strop zůstane do konce roku
Ceny energií postupně klesají a jsou již dokonce pod stropy stanovenými vládou. Podle Zámečníka, který doufá, že Česko už je z nejhoršího venku, je nyní otázkou, jak bude vypadat další sezona, ale ekonomické ukazatele zatím vypadají dobře.
„Teď už to (zastropování) přestává dávat smysl, pokud jsme chtěli regulovat, tak jsme měli regulovat rychle a měli jsme regulovat v roce 2022,“ míní Havlíček. Podle svých slov by ještě ale nařízení nechal do konce roku „dojet“, protože může fungovat jako pojistka, kdyby ceny náhodou opět vyskočily. Strop by se však podle něj mohl snížit.
To ale Síkela odmítá. „Není dobojováno, na trhu se může stát cokoli, může dojít k sabotáži, trhy okamžitě znervózní. Představte si použití jaderných zbraní, trhy okamžitě vyletí strašně nahoru,“ obává se ministr.
Plán ponechat opatření do konce roku 2023 se tak nezmění, v úvahu ale přicházelo možné zrušení opatření, kdy stát až do konce letošního roku platí za odběratele poplatky z obnovitelných zdrojů. „To by ale vedlo k navýšení cen energií, což si nepřejeme, protože stále nejsme na historických cenách, na kterých jsme byli, a možná už tam ani nikdy nebudeme,“ dodal Síkela.
Ještě před prázdninami chce dát Síkela do legislativního procesu další novelu energetického zákona, která zavádí pravidla pro sdílení energie a komunitní energetiku. Evropská směrnice, kterou český zákon implementuje, vznikla už v roce 2016. Proti původnímu plánu jde o půlroční zpoždění. Ministr zároveň podotkl, že Česko neplní požadavky Evropské komise v energetických úsporách, kde je na 68 procentech a hrozí mu sankční řízení.
