Šest největších bank v Česku loni zvýšilo čistý zisk o 30,6 procenta

Šest největších bank v zemi loni vydělalo 76,25 miliardy korun. Jejich čistý zisk se meziročně zvýšil o 30,6 procenta. Podle analytiků jim ke zlepšení výkonnosti pomohly vyšší úrokové sazby. Na šest největších bank se vztahuje mimořádná daň, takzvaná windfall tax. Z jejího výnosu chce stát hradit náklady na zavedení stropů na ceny energií.

„(Bankám) svědčí prostředí vyšších sazeb, zároveň v první půlce roku rozvolňovaly rezervy. Lze říci, že finanční domy udržují navzdory inflačním tlakům dobrou nákladovou disciplínu,“ zhodnotil výsledky největších bank v Česku analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

„Banky obchodované na pražské burze, tedy Moneta, Komerční banka a rakouská Erste, vykázaly robustní růst výnosů i čistého zisku,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Podle něj se na výnosech nejvíc podílel růst čistých úrokových výnosů. „I přes zvyšující se úrokové sazby na hypotékách jejich objem poskytnutých bankami vzrostl,“ doplnil Cverna. Kapitálová přiměřenost bank se podle něj udržuje na silné úrovni i přes zhoršení ekonomické situace.

České spořitelně loni stoupl neauditovaný konsolidovaný čistý zisk meziročně o 42,2 procenta na 20,2 miliardy korun. Čistý zisk skupiny ČSOB loni vzrostl o devět procent na 17,5 miliardy korun. Čistý zisk Komerční banky se zvýšil o 37,9 procenta na 17,6 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v loňském roce čistý zisk 8,22 miliardy korun, meziročně o 21 procent víc. Raiffeisenbank zvýšila čistý zisk o 61 procent na 7,54 miliardy korun. Zisk Monety Money Bank vzrostl o 30,2 procenta na 5,19 miliardy korun.

Některé banky prý nečekají vliv nové daně na hospodaření

Největší bankovní domy budou od letošního roku v Česku platit daň z mimořádných zisků. Windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Cverna připomněl, že Komerční banka i Moneta Money Bank nečekají výrazný vliv daně na své hospodaření.

Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Kromě bankovnictví se windfall tax vztahuje i na energetiku, petrochemii a těžební průmysl. Daň se bude platit zálohově, výše záloh se bude vypočítávat podle zisku z loňského roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 14 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...