Šest největších bank v Česku loni zvýšilo čistý zisk o 30,6 procenta

Šest největších bank v zemi loni vydělalo 76,25 miliardy korun. Jejich čistý zisk se meziročně zvýšil o 30,6 procenta. Podle analytiků jim ke zlepšení výkonnosti pomohly vyšší úrokové sazby. Na šest největších bank se vztahuje mimořádná daň, takzvaná windfall tax. Z jejího výnosu chce stát hradit náklady na zavedení stropů na ceny energií.

„(Bankám) svědčí prostředí vyšších sazeb, zároveň v první půlce roku rozvolňovaly rezervy. Lze říci, že finanční domy udržují navzdory inflačním tlakům dobrou nákladovou disciplínu,“ zhodnotil výsledky největších bank v Česku analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

„Banky obchodované na pražské burze, tedy Moneta, Komerční banka a rakouská Erste, vykázaly robustní růst výnosů i čistého zisku,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. Podle něj se na výnosech nejvíc podílel růst čistých úrokových výnosů. „I přes zvyšující se úrokové sazby na hypotékách jejich objem poskytnutých bankami vzrostl,“ doplnil Cverna. Kapitálová přiměřenost bank se podle něj udržuje na silné úrovni i přes zhoršení ekonomické situace.

České spořitelně loni stoupl neauditovaný konsolidovaný čistý zisk meziročně o 42,2 procenta na 20,2 miliardy korun. Čistý zisk skupiny ČSOB loni vzrostl o devět procent na 17,5 miliardy korun. Čistý zisk Komerční banky se zvýšil o 37,9 procenta na 17,6 miliardy korun. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v loňském roce čistý zisk 8,22 miliardy korun, meziročně o 21 procent víc. Raiffeisenbank zvýšila čistý zisk o 61 procent na 7,54 miliardy korun. Zisk Monety Money Bank vzrostl o 30,2 procenta na 5,19 miliardy korun.

Některé banky prý nečekají vliv nové daně na hospodaření

Největší bankovní domy budou od letošního roku v Česku platit daň z mimořádných zisků. Windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Cverna připomněl, že Komerční banka i Moneta Money Bank nečekají výrazný vliv daně na své hospodaření.

Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií. Kromě bankovnictví se windfall tax vztahuje i na energetiku, petrochemii a těžební průmysl. Daň se bude platit zálohově, výše záloh se bude vypočítávat podle zisku z loňského roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 6 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.