Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než sto miliard korun, sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši třiceti až čtyřiceti miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny.
Čistý zisk ČEZ letos ovlivní vedle běžné daně z příjmů také dvě legislativní opatření, která loni přijala vláda proti energetické krizi a jimiž chce kabinet pokrýt náklady na zavedení cenových stropů u elektřiny a plynu.
Jde zejména o odvod z nadměrných tržeb z prodeje výroby a takzvanou windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků. Celkové odvody z tržeb a daně z příjmu za rok 2023 dosáhnou podle firmy čtyřiceti až osmdesáti miliard korun.
Celkem by skupina měla letos odvést státu přes sto miliard korun. Kromě daní a mimořádných odvodů totiž ČEZ státu pošle také více než padesát miliard korun jako dividendu ze zisku loňského roku a z doplatku běžné daně z příjmu nad rámec uhrazených záloh během loňska.
ČEZ dále uvedl, že od roku 1992 do roku 2021 odvedl státu na daních, dividendách či platbách za emisní povolenky přes 771 miliard korun. Dalších osmnáct miliard korun společnost vyplatila státu loni jako dividendu z předloňského zisku.
Čistý zisk za loňské tři čtvrtletí stoupl z 6,7 na 52,3 miliardy korun
Firma zveřejnila své hospodářské plány pro tento rok dříve, než je obvyklé. Tradičním termínem byl dosud březen. Podle mluvčího Kříže tím chce skupina poskytnout účastníkům trhu indikaci o dopadech zvláštních mimořádných opatření státu. Společnost chce také snížit nejistotu investorů a věřitelů ohledně očekávané ziskovosti ČEZ, dodal Kříž.
Konečné výsledky hospodaření za loňský rok zatím ČEZ nepředstavil. Čistý zisk skupiny za loňské tři čtvrtletí roku stoupl z 6,7 miliardy korun na 52,3 miliardy korun. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se počítá dividenda, činil předloni za devět měsíců roku 16,9 miliardy korun, v roce 2022 se za stejné období nelišil od čistého zisku 52,3 miliardy korun.
Většinovým akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba sedmdesát procent akcií. Premiér Petr Fiala (ODS) dříve uvedl, že vláda uvažuje o restrukturalizaci ČEZ, přičemž jednou z možností je rozdělení firmy.
Legislativní rada vlády minulý týden nedoporučila kabinetu přijmout pasáž novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, která se možným rozdělením ČEZ zabývá.
Analytik: Odvody pokryjí podstatnou část nákladů na energetickou krizi
Odvody ČEZ do státní pokladny pokrývají podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala podstatnou část státních nákladů na kompenzace ohledně vysokých cen energií. V této souvislosti zdůraznil, že tento stav platí i ve stávající podobě akcionářské struktury energetické firmy, kdy v ní sedmdesát procent podílu drží stát a zbytek soukromí vlastníci. „Není spravedlivý důvod ČEZ zestátnit,“ řekl.
Rekordní odvody ČEZ do státní pokladny zatím podle analytika XTB Tomáše Cverny nemají příliš velký vliv na akcie společnosti na burze. Jejich hodnota na pražské burze totiž roste, od začátku ledna si připsaly více než šestnáct procent. „Důvodem růstu jsou sázky investorů na zestátnění ČEZ, kteří počítají s vykoupením akcií. Jak jsme však byli svědky v minulém týdnu, ve hře je možná i jiná varianta,“ vysvětlil Cverna. Připomněl, že vláda zatím žádné podrobnosti nezveřejnila, protože by tím mohla ovlivnit vývoj cen akcií na burze.
„Nově zveřejněný výhled čistého zisku vnímáme pozitivně a z krátkodobého hlediska by mohl mít na akcie ČEZ kladný dopad,“ řekl analytik společnosti Portu Marek Pokorný. „Z dlouhodobého pohledu bude ale pro akcie ČEZ klíčové, jaký bude další vývoj ohledně případného zestátnění,“ zdůraznil. Loni podle něj ovlivňovala hodnotu akcií společnosti vládní opatření v energetické krizi v podobě daně z neočekávaných zisků a odvodů z nadměrných tržeb. Naopak vládní úvahy o transformaci firmy hodnotu akcií v současnosti zvýšily.
